Africký mor prasat řádí kousek od českých hranic. Chovatelé se připravují na nejhorší

Africký mor prasat je pouze patnáct kilometrů od českých hranic. Ohniska jsou v polském i německém příhraničí. Podle veterinářů je možné, že se nakažené kusy divokých prasat pohybují už u nás.

Doby, kdy bylo možné s kamerou zajít přímo do haly s prasaty, jsou už dávno pryč. Teď jsou všude cedule se zákazy už u vchodu. „Musíme zabránit přístupu zvěře a cizích lidí,“ vysvětlil člen představenstva zemědělské firmy Vladimír Pelant.

Na jedné z farem na Liberecku opravili všechny ploty. Protože dvě části areálu odděluje veřejná silnice, omezili i pohyb vlastních pracovníků. „Dneska jsou vyčlenění pracovníci na výkrm a na reprodukci, kde se rodí prasátka, takže každý má vyčleněné svoje,“ popsal Pelant.

Nákaza rovná se likvidace zvířat

Nejedná se o opatření „jen naoko“ kvůli úřadům. Všichni tu vědí, že snadno mohou mohou přijít o práci. Pokud by se nákaza dostala do chovu, znamenalo by to nevyhnutelnou likvidaci všech zvířat. „Dojde k likvidaci ohniska a k preventivním opatřením. Bude stanoveno ochranné pásmo dozoru, kde je určitým způsobem regulován pohyb zvířat a živočišných produktů,“ řekl ředitel Odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Krajské veterinární správy Libereckého kraje Jiří Plášil.

Všichni se teď snaží předejít situaci, která nastala v sousedním Polsku. Tam už museli vybít tisíce prasat, protože se nákaza dostala i do komerčních chovů. Zvěř samozřejmě nerespektuje hranice a ohniska nákazy za hranicemi už jsou ve vzdálenosti, kterou divočák uběhne za jediný den. Opatření v chovech jsou tak už nastavená na maximální míru. „Jsme v situaci, kdy už jednáme tak, jako by tu nákaza byla – mechanické bariéry, čili oplocení, uzávěra objektu, dezinfekce, rohože a jednorázové oblečení,“ upozornil Plášil.

Přestože se myslivci snaží intenzivně stavy černé zvěře snižovat, nejde to takovým tempem, jaké by bylo žádoucí. Africký mor prasat není pro člověka nebezpečný. Pro prasata, ať už ta divoká nebo v chovech, jde ale o vysoce nakažlivou a smrtelnou nemoc.

Tagy: