Ilustrační foto.
V minulém týdnu došlo na území Afriky k prudkému nárůstu případů lidí nakažených koronavirem SARS-CoV-2, který se od konce loňského roku rozšířil z Číny do skoro celého světa. Jejich počet podle informací Světové zdravotnické agentury (WHO) přesáhl 18 000 a doposud způsobil více než 1 000 úmrtí. WHO rovněž uvedla, že se Afrika potýká se zoufale nízkým počtem plicních ventilátorů potřebných k překonání pandemie.
Regionální ředitel Světové zdravotnické organizace pro Afriku Matshidiso Moeti uvedl, že se země momentálně zaměřuje spíše na prevenci než na samotnou léčbu viru. Africké státy totiž nemají kapacitu k léčbě většího množství nakažených pacientů.
Ramadán v době pandemie vzbuzuje obavy muslimů i islamofobii
Křesťané letos kvůli koronavirové pandemii prožili netradiční Velikonoce. Ještě větší výzvě však čelí muslimové, které čeká měsíc Ramadán, během nějž je setkávání se s lidmi téměř posvátné. Nejenže se věřící kvůli karanténám nebudou moci shromažďovat k modlitbám, diskutuje se i o přísném půstu, který může podle některých zvýšit riziko nákazy. S obavami ohledně letošních oslav navíc vyplouvá v některých zemích na povrch i islamofobie.
„Chceme minimalizovat podíl lidí, kteří se dostanou do bodu, kdy už potřebují kritickou péči na JIP, jelikož víme, že tyto typy zařízení nejsou ve většině afrických zemí k dispozici,“ uvedl Moeti. Otázka plicních ventilátorů je podle něj jednou z největších výzev, jakým Afrika doposud čelila. „U pacientů v kritickém stavu může být napojení k ventilátoru otázkou života nebo smrti. Stroje dostávají kyslík do plic a odstraňují oxid uhličitý z těla, když jsou lidé příliš nemocní na to, aby sami dýchali,“ vysvětlil Moeti.
Nemoc COVID-19, kterou zmíněný koronavirus způsobuje, má podle něj potenciál nejen zavinit tisíce úmrtí, ale také zapříčinit ekonomickou a sociální devastaci. „Rozšíření koronaviru z hlavních měst znamená otevření nové fronty v našem boji proti tomuto onemocnění,“ uvedl Matshidiso Moeti. To dle jeho slov vyžaduje decentralizovanou reakci, která musí být přizpůsobena místnímu kontextu. „Společenství musí být zmocněna a krajské a okresní úrovně vlády musí zajistit zdroje a odborné znalosti k tomu, aby mohly lokálně reagovat na ohniska koronaviru,“ řekl dále Moeti.
Státy by se měly připravit na nejhorší
WHO spolupracuje na rozšíření svých kapacit v krizových oblastech s vládami v celé Africe. Proti šíření COVID-19 bojují prostřednictvím koordinace, dohledu, testování, izolace, správy případů, sledování kontaktů, prevence a kontroly infekcí, komunikace s riziky a zapojení komunity a laboratorních kapacit. Tato kombinovaná opatření zajistí rychlou identifikaci případů, sledování a karanténu kontaktů a izolaci a léčbu pacientů.
„Afrika má stále možnost omezit a zpomalit přenos koronaviru. Všechny země musí ale neprodleně rozšířit komplexní reakci na pandemii, včetně použití vhodné kombinace prokázaných opatření v oblasti veřejného zdraví a sociálního distancování. V rámci tohoto procesu by se členské státy měly zaměřit na účinnou kontrolu ohniska, ale připravit se i na nejhorší,“ uvedl Ahmed Al-Mandhari, regionální ředitel WHO pro východní Středomoří.
Podle informací BBC existují také obavy, že by se nemoc mohla rychle rozšířit do přeplněných oblastí, kde je obtížné či nemožné praktikovat sociální distancování a kde mnoho obyvatek nemá přístup k čisté vodě a mýdlu.
