Psycholog Mertin o depresi a agresivitě mladých
Podle odborníků narůstá u dětí agresivita. Zvyšuje se rovněž počet mladých lidí trpících depresemi. Pro CNN Prima NEWS to potvrdil psycholog Václav Mertin. Roli v tom podle něj může hrát chování rodičů či škola. Vliv ale mohou mít také sociální sítě, návykové látky či nedávno skončená pandemie koronaviru.
Odborníci varují, že narůstá množství úzkostí, depresivních stavů, poruch příjmu potravy i případů sebepoškozování mezi dětmi a mladistvými. Zvyšuje se také počet případů agresivního chování. Například ve Francii došlo v jednom týdnu ke třem brutálním incidentům. Patnáctiletého chlapce kdosi ubil k smrti, jedna dívka skončila v kómatu, další se zlomenými kostmi v obličeji. „Mladí jsou úzkostnější a více se sebepoškozují. Ale pojďme to obrátit v tom smyslu, co my děláme pro to, aby se jim vedlo dobře v rámci mikroklimatu v rodině, ve škole a mezi vrstevníky. Tam si myslím, že zůstáváme dětem v mnohém dlužni,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS psycholog Václav Mertin.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ochrana dětí v Česku tragicky selhává. Chystáme sérii klíčových opatření, říká zmocněnkyně
Dodal, že chování může ovlivnit například to, když rodiče hodně pracují, rozvádějí se a následně se tahají o děti. „Nevytvářejí jim doma bezpečné, vlídné a vstřícné klima. Podobně je na tom škola. České děti nechodí do školy moc rády,“ uvedl Mertin.
Francie má problém. Děti přistěhovalců se učí, že mají islamizovat celou zemi, říká Eichler
Hned dva útoky na děti, z toho jeden v muslimské komunitě, v týdnu otřásly Francií. Případy násilí spojené s náboženstvím jsou podle odborníka na Francii a vědeckého pracovníka Ústavu mezinárodních vztahů Jana Eichlera společenským problémem země. Přiblížil, že přistěhovalci své děti mnohdy neposílají ani do francouzských škol, nýbrž ke kazatelům, kteří je v arabštině učí o „prohnilé a zkažené Francii“. Školáci následně bývají násilničtí – zejména vůči těm, kteří se vymykají.
Situaci podle něj mohla ovlivnit i pandemie koronaviru. „Nebudeme se moci na covid vymlouvat 20 let, ale v současné době to u dětí určitě hraje ne zcela příznivou roli,“ řekl Mertin. Vliv mohou mít také sociální sítě. „I když člověk není nějak zapojen, tak když koukne na nějaký informační nebo zpravodajský server, tak tam vyskakují různé informace a reklamy. Člověk tomu neunikne a děti jsou přece jenom křehčí, protože nemají zkušenosti. Dospělí by měli dbát na to, aby to bylo aspoň trochu vyvažováno osobními kontakty,“ sdělil psycholog.
Chování mladých mohou ovlivnit také návykové látky jako je HHC. „Děti na většinu preparátů reagují mnohem citlivěji než dospělí a snadněji vznikají závislosti. Zákaz těchto preparátů pro děti jednoznačně vítám, byť se zdá, že ne vždycky je to v demokratické společnosti nejvýhodnější. Děti se samy neochrání, takže na ně musíme myslet my,“ popsal Mertin.
Podotkl, že ve společnosti narůstá spotřeba psychofarmak. „Někdy je to taková berlička, takové jednoduché řešení věcí, které ale vyžadují mnohem více práce. Tu tomu ale úplně nevěnujeme, lupneme si nějaký prášek a ono to na tu chvíli pomůže,“ sdělil psycholog.
Rodiče by podle něj měli děti hlavně podporovat. „Měli by jim pomáhat a z některých věcí, které se v rámci rozvoje dítěte vždycky děly a dějí, by neměli dělat tak velikánské drama. Někdy je dobře, že jsme pozorní a že si všímáme, ale na druhé straně rozpaky, vývojové problémy a starosti prostě patří k životu. Neměli bychom to přehánět a dělat z toho víc, než odpovídá skutečnosti,“ míní Mertin.
