Ochrana dětí v Česku tragicky selhává. Chystáme sérii klíčových opatření, říká zmocněnkyně
Systém ochrany dětí v Česku funguje naprosto nelogicky. Všichni na problém koukáme, ale zasáhneme, až když má rozměry požáru Hřenska, řekla v rozhovoru pro CNN Prima NEWS vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Připravuje proto ve spolupráci se třemi ministerstvy plán Křižovatky života, který by měl státní systém ochrany dětí zlepšit. Investice do této oblasti se podle ní vyplatí i mimo jiné proto, abychom minimalizovali riziko, že se bude opakovat podobná tragédie jako na pražské filozofické fakultě.
Sousedé několikrát informovali systém, že ve vedlejším bytě pravděpodobně dochází k domácímu násilí. Opakovaně z něj vycházel křik a žadonění ženy a dětí o pomoc. Všichni důležití aktéři měli potřebné informace, ale nevyhodnotili správně míru rizika. Důsledkem jejich nečinnosti byla sebevražda desetileté holčičky.
ČTĚTE TAKÉ: U důchodové reformy je to za minutu dvanáct, řekl Jurečka. Juchelka zmínil jeho nesplněný slib
O tento tuzemský případ z minulého měsíce se v rozhovoru pro CNN Prima NEWS podělila vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Systém ochrany dětí podle ní selhává. „V dnešní době se bohužel děje, že děti, které uvažují o sebevraždě, se na telefonické krizové linky kvůli jejich nízké kapacitě často nedovolají. To se nesmí stávat,“ uvedla Šimáčková Laurenčíková.
Čtěte také
Proto ve spolupráci s resorty vnitra, zdravotnictví a práce a sociálních věcí tvoří plán s názvem Křižovatky života. Jeho cílem je minimalizovat rizika rozvoje násilí ve společnosti a posílit celkovou psychickou odolnost a duševní zdraví dětí, mladých lidí i dospělé populace.
Prevence, školení a programy pro násilníky
Klíčová je tedy podle Šimáčkové Laurenčíkové prevence. Důležitou součástí plánu je prý důkladně proškolit pracovníky, kteří přicházejí do kontaktu s dětmi. „Poskytne jim vodítka, aby mohli identifikovat ohrožené děti. Naučí je také vytvářet bezpečné prostředí, aby se zvýšila šance, že se jim ohrožené dítě svěří, a systém pak bude schopen vyvést ho ze začarovaného kruhu útrap a násilí,“ sdělila.
Systematické školení by se mělo týkat zejména pracovníků ve školství, zdravotnictví, sociální oblasti či příslušníků policie. Poslední zmíněná skupina již ve své práci využívá takzvanou KID kartu k včasnému odhalení ohroženého dítěte. V praxi by ji ale postupně měli začít využívat všichni, kteří pracují s dětmi.
Plán počítá také s posílením kapacit všech forem krizové pomoci pro děti a dospělé, jako jsou telefonické a chatovací krizové linky či služby psychosociální podpory. „Nemůže se stát, že v jednom regionu taková síť existuje a v druhém ne,“ uvedla vládní zmocněnkyně pro lidská práva.
ČTĚTE TAKÉ: Minimální mzda poroste dalších pět let, uvedl Jurečka. Popsal princip, o kolik se má měnit
Šimáčková Laurenčíková chce také zvýšit kapacity specializovaných služeb pro oběti násilí, ale také pro jejich původce. Podle zahraničních dat totiž dokážou tyto programy od páchání násilí odklonit až 80 procent osob, které mají tendenci jej provozovat. V Česku prý takové služby již existují, soudy je ale právě kvůli jejich nízkým kapacitám téměř nenařizují.
Čtěte také
Pilotní projekt, který se prý již osvědčil, je screening stresu a psychické zátěže maminek těsně po porodu. Díky němu by měli zdravotníci včas identifikovat, zda u některé z žen hrozí rozvoj duševních obtíží a nasměrovat ji na odbornou pomoc. Tím se podle Šimáčkové Laurenčíkové může včas zamezit tomu, aby čerstvě narozené miminko vyrůstalo v traumatických podmínkách.
Nutná změna zákona a fungování OSPOD
Součástí plánu budou také návrhy změny legislativy týkající se ochrany dětí. Systém péče o ohrožené mladistvé podle Šimáčkové Laurenčíkové čeká na změnu již od pádu komunismu a je roztříštěný mezi několik zákonů a vyhlášek napříč rezorty školství, zdravotnictví, sociálních věcí, spravedlnosti a vnitra.
„Dítě nejde rozkrájet na část školskou, sociální a zdravotní, dítě je celistvá bytost, která potřebuje celistvý přístup a dobře propojené a nastavené mechanismy spolupráce všech důležitých aktérů,“ popsala vládní zmocněnkyně. Současný složitý a roztříštěný systém, kdy rodiny musí obíhat jeho jednotlivé články, aby nalezly pomoc, podle ní často vede k tomu, že lidé po určitém čase hledání cesty ven z krize vzdají. Jednotný zákon, který by pomoc zjednodušil, je již prý připravený na ministerstvu práce a sociálních věcí, zatím ale stále čeká na schválení vládou.
Co nejrychlejší schválení je podle zmocněnkyně nutné už jen kvůli tomu, aby se zlepšila práce Odboru sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Ten je totiž podle nynějšího znění zákona zodpovědný za pomoc dětem ve vysokém stupni ohrožení. „V praxi to znamená, že školy či zdravotníci častokrát varují, že se jim něco nezdá, ale z OSPOD dostanou odpověď, že podle nich ještě dané dítě není dost ohrožené. Takové dítě tedy zůstává tak trochu v zóně nikoho,“ upozorňuje zmocněnkyně.
ČTĚTE TAKÉ: Potřebuješ pomoct? Servírka díky vzkazu na ubrousku zachránila týraného chlapce
Systém podle ní neumí zvládat ještě řešitelné situace, protože ani legislativně není jasné, kdo je zodpovědný za pomoc rodinám v mírném riziku. Z nich se ale velká část z nich následkem neřešení jejich problému propadají do dlouhodobého vážného ohrožení. Poté se jich sice systém ujme, ale protože situace již tak vyeskalovala, často již není jiná možnost než umístit dítě do ústavní péče.
Čtěte také
„Kdyby na stejné naprosto nelogické filozofii fungoval integrovaný záchranný systém, tak všichni dlouho koukají na to, jak hoří, dokud požár nemá rozměry Hřenska, kdy už v podstatě není komu volat. Kdybychom jej však dokázali včas identifikovat, bylo by jasné, kdo ho má hasit a kam se má o pomoc volat, tak se požár nerozhoří a nemá katastrofální následky,“ řekla Šimáčková Laurenčíková.
Nepochopené dítě se může světu mstít
Důsledky traumatu z dětství se totiž v závažné míře projevují později v životě. Výzkum s názvem Adverse Childhood Experiences (Nepříznivé zážitky z dětství, ACE) totiž odhalil, že přítomnost negativních faktorů z dětství jako je nadměrný stres, domácí násilí, drogová či alkoholová závislost jednoho z rodičů nebo jeho uvěznění, ale i chudoba či časté stěhování vede k většímu riziku rozvoje duševního onemocnění.
Vlivem dlouhodobé opakované traumatizace pak tito nezletilí nezvládají správně reagovat na běžnou psychickou zátěž. „Jejich psychika je permanentně v zapnutém módu ‚uteč nebo útoč‘,“ vysvětlila vládní zmocněnkyně. To následně dospívajícím způsobuje problémy ve vztazích s vrstevníky nebo učiteli ve škole.
ČTĚTE TAKÉ: Vláda volá po registru sexuálních delikventů. Expert však varuje před možnými riziky
Na tyto děti v důsledku toho společnost nahlíží jako na problémové a lidé mají tendenci je za jejich chování trestat. To však podle Šimáčkové Laurenčíkové jen více prohlubuje jejich traumatizaci. „Takové dítě se pak může chtít mstít za to, že mu svět nerozumí,“ uvedla s tím, že zmíněný pocit může vést k rozvoji násilí v kolektivech a agrese ve školách.
Čtěte také
Ze zkušeností ze zahraničí podle zmocněnkyně jednoznačně vyplývá, že se vyplatí investovat do prevence, aby se již neopakoval například případ střelby z pražské filozofické fakulty.
Úleva pro zdravotní systém
Mimo větší bezpečnosti by měl plán zajistit také pozitivní výsledky v dalších oblastech. ACE studie totiž potvrdila souvislost mezi přítomností vícero traumatických fenoménů v dětství a kratší dobou dožití. Oproti lidem, kteří vyrůstali ve zdravých stabilních podmínkách, se osoby, které dětství prožily ve velmi problémovém prostředí, podle výzkumu dožívají až o 20 let méně. „Jsou u nich daleko častější například kardiovaskulární onemocnění, rakovina či diabetes,“ popsala Šimáčková Laurenčíková. Zlepšení systému by tedy ve střednědobém či dlouhodobém horizontu mohlo ulevit zdravotnímu systému.
Dalším pozitivním důsledkem by podle zmocněnkyně mohlo být snížení dětí, které nedokončí povinné vzdělání či lidí závislých na drogách. Ubylo by také osob ve věznicích, které máme v současné době jedny z nejpřeplněnějších v Evropě. Mohl by se také snížit počet lidí bez domova. Podle Šimáčkové Laurenčíkové totiž na ulici častěji končí lidé, kteří v dětství neměli naplněné základní vývojové potřeby a neosvojili si strategie, jak zvládat stres.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Advokáti vyhlásili stávku. Často, kdybychom tam nebyli, tak si oběť ublíží, říká Hrdá
Lukáš studuje komunikační studia a žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Do CNN Prima NEWS nastoupil v prosinci 2022.
