Co na to vaše peněženka, Pavel Peterka, Helena Horská - 27.6. v 18:00
Akcie ČEZ se v pondělí během obchodního dne propadly nejvýrazněji od začátku pandemie v roce 2020. Pokles byl téměř 11procentní. Podle ekonoma Lukáše Kovandy je nejvíce zarážející důvod, proč k němu došlo. „Může za to anketa mezi vládními stranami ohledně zavedení sektorové daně,“ myslí si.
Akcie ČEZ ztratily v pondělí téměř 11 procent, podle analytiků zřejmě kvůli zprávám, že jedna z vládních stran navrhuje vyšší zdanění energetických firem.
„Důvodem prudkého propadu je nedělní anketa České televize mezi pěti vládními stranami, z nichž hned čtyři vyslaly signál, že jsou ochotny jednat o zvláštní sektorové dani uplatněné na oblast energetiky. Nejaktivnější jsou v dané věci Piráti, kteří ji ve třech variantách navrhují 25procentní. Varianta s nejširším pokrytím by znamenala, že se sektorová daň uplatní na všechny energetické společnosti s tržbami přes 500 milionů korun ročně,“ vysvětluje Kovanda.
Vláda Petra Fialy během představování úsporného balíčku Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Premiér Petr Fiala (ODS) Zdroj: Viet Tran
Tisková konference, na které vláda představila konsolidační balíček a návrh reformních změn penzí. Zdroj: ČTK
Ministr financí Stanjura (ODS), premiér Petr Fiala (ODS) a ministr práce a sociálních věcí Jurečka (KDU-ČSL) Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (vlevo) a premiér a předseda ODS Petr Fiala na zasedání celostátního fóra České pirátské strany Zdroj: Profimedia.cz
Jednání vlády Petra Fialy (ODS) Zdroj: Úřad vlády ČR
Vláda se sešla řešit změny v DPH Zdroj: CNN Prima NEWS
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a Petr Fiala (ODS) na jednání vlády Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministři Zbyněk Stanjura (ODS) a Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve Sněmovně Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), premiér Petr Fiala a šéf státní kasy Zbyněk Stanjura na jednání vlády. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Tisková konference po jednání vlády Petra Fialy Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) Zdroj: Profimedia.cz
Česko-ukrajinské mezivládní konzultace, 31. října 2022 v Kyjevě. Zleva vicepremiér Vít Rakušan, český velvyslanec na Ukrajině Radek Matula, premiér Petr Fialaa předseda ukrajinské vlády Denys Šmyhal. Zdroj: profimedia/ČTK
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) Zdroj: Viet Tran
Zleva: ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a premiér Petr Fiala (ODS) Zdroj: Úřad vlády ČR
Tisková konference, na které vláda představila konsolidační balíček a návrh reformních změn penzí. Zdroj: ČTK
Ministr financí Stanjura (ODS), premiér Petr Fiala (ODS) a ministr práce a sociálních věcí Jurečka (KDU-ČSL) Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (vlevo) a premiér a předseda ODS Petr Fiala na zasedání celostátního fóra České pirátské strany Zdroj: Profimedia.cz
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministři Zbyněk Stanjura (ODS) a Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve Sněmovně Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), premiér Petr Fiala a šéf státní kasy Zbyněk Stanjura na jednání vlády. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Z vládních stran se k zavedení sektorové daně staví zdrženlivě pouze ODS. Nikdo z pětikoalice ve svém předvolebním programu sektorovou daň neměl. Měly ji tam pouze strany, které se nedostaly nejen do vlády, ale ani do Parlamentu – ČSSD a KSČM. Sociální demokraté podle Kovandy zamýšleli sektorovou daň uplatnit na banky, komunisté ještě na obchodní řetězce a monopoly.
„Vládní politici nekoordinovaně vypustili do éteru podstatnou kurzotvornou informaci, která jde navíc proti jejich vlastnímu programu. Nečekanost takové informace propad ještě prohloubila. Tak zásadní věci by měli vládní politici komunikovat veřejnosti pouze po vyjasnění a ujednocení postoje, a to jen tehdy, pokud se opravdu rozhodnou jít proti svému programu a sektorovou daň zavést,“ konstatuje Kovanda.
Horší byl jen covid
Politici podle ekonoma jen srazili hodnotu podniku o desítky miliard korun, zaskočili investory a akcionáře, ale nic nezískali. „Jedná se o největší jednodenní ztrátu za více než dva roky. V březnu 2020 kvůli pandemii koronaviru cenné papíry oslabily o více než 11 procent. V pondělí akcie energetické společnosti ztrácely kvůli zprávám, že vládní Piráti navrhují vyšší daně pro energetické firmy,“ souhlasí analytik investiční společnosti Wood & Company Vojtěch Boháč
Celkově pražská burza v úvodu týdne výrazně oslabila, index PX klesl o 2,18 procenta na 1 260,11 bodu.
Zobchodovaný objem akcií ČEZ byl velmi vysoký, celkově se na trhu podle makléře Davida Brzka z Fio banky zobchodovalo přes 1,4 miliardy korun. I on podotkl, že výprodeje investorů odstartovaly informace o zvažované sektorové dani. „Přestože ve vládní koalici nepanuje nad tímto krokem shoda a nejsilnější ODS je dlouhodobým odpůrcem sektorových daní, zvýšené politické riziko stačilo k odstartování výraznější korekce předchozích růstů,“ míní Brzek.
Z předních titulů se v pondělí nedařilo ani rakouským emisím, Erste Bank odepsala půl procenta na 642 korun a pojišťovna VIG 0,74 procenta na 540 korun. Propad indexu mírně brzdily české banky. Cenné papíry Komerční banky si polepšily o 1,3 procenta na 699 koruny a Moneta Money Bank zdražila o půl procenta na 78,90 koruny.
Kurz české měny k euru se proti předchozímu závěru nezměnil, kolem 17:00 se koruna podle serveru Patria Online obchodovala za 24,73 Kč/EUR. Koruna tak k euru stagnuje už několik dní. K dolaru česká měna zpevnila o 11 haléřů na 23,34 Kč/USD.