K VĚCI, Ilona Švihlíková - 27.6. v 12:30
Kolem finální podoby vládou připravovaného úsporného tarifu na energie panuje mnoho tajemství. Ekonomka Ilona Švihlíková v pořadu K věci na CNN Prima NEWS s trochou ironie poznamenala, že zavedení tarifu je přiznáním, jak je současná situace kolem zdražování vážná. Podotkla však, že jiné státy už podporují své občany několik měsíců a kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) zaváhal.
„První přiznání, že je situace vážná a musíme něco dělat. Ostatní vlády konají dlouho. Ve Francii byly první kroky pomoci na konci minulého roku. Na jednu stranu je tady tarif, jehož parametry nejsou úplně známé, ale hlavní je, koho a jak podpoří. Myslím, že na pomoc občanům máme lepší nástroje. Mám pocit, že vláda vydává peníze, ale účinek je minimální nebo žádný a jsme zase tam, kde jsme byli,“ zhodnotila ve vysílání CNN Prima NEWS Švihlíková.
Zákon, podle kterého bude možné úsporný tarif zavést, schválil kabinet ve středu. Přesnou podobu tarifu má pak nastavit ve svém nařízení. Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) sdělil, že podle druhu a účelu spotřeby se bude rozlišovat, jaké množství energie bude levnější. Stát by měl dotovat určitou spotřebovanou část, sleva by měla činit 15 až 20 procent. Tarif by měl platit pro celou topnou sezonu, podle potřeby případně déle. Dotování se bude týkat elektřiny i plynu. Celkem vláda počítá s podporou domácností a firem za 66 miliard korun.
Můžeme okopírovat Francii
Švihlíková ale upozorňuje, že vláda může zasáhnout přímo na energetickém trhu. „Šla bych po příčinách, když máme možnosti. Dá se inspirovat v jiných zemích. Můžeme například okopírovat od Francie zastropování cen energie. Výmluva na minoritní akcionáře v ČEZ asi nebude relevantní, protože ani francouzská EDF není ze 100 procent státní,“ zdůraznila.
Švihlíková má pocit, že vláda řešení nehledá. „Dělá kroky, které ukáží velké výdaje, ale pomoc bude skromná,“ dodala razantně ekonomka.
Vláda cestu formou zastropování cen odmítá. „Zaplatila by to střední třída, úpravy jako stropy jsou neobvyklé a přinášejí jen škodu,“ řekl koncem května premiér Petr Fiala a zopakoval, že kabinet chce volit nikoliv plošné, ale cílené formy pomoci. Strop na velkoobchodní ceny energií však zavedly například Francie, Rumunsko či Španělsko. Maloobchodní ceny regulují Belgie, Bulharsko, Maďarsko, Polsko nebo Litva.
Švihlíková k tématu uvedla, že zastropování je jen jednou z možností pomoci. Musíme prý využít toho, že jsme čistí vývozci elektřiny. Ekonomka tvrdí, že je možné oddělit světové ceny od těch domácích. „Můžu to udělat přes exportní povolenky, že budu chtít jen přebytek, aby se domácí nízká nákladová cena projevovala pro tuzemské domácnosti a firmy,“ konstatovala.
Znamenalo by to vystoupení ze světové burzy. „Burza byla spjata s tím, že se v rámci EU někde prosadil liberalizační princip – jsou různí nákupčí a ne stát. Chtěli jsme využívat toho, že světové ceny jdou dolů. Nějakou chvíli to platilo, ale burza do sebe nacucává vše, co se ve světě děje. Jenže jsme svědky momentu, kdy světová cena jde nahoru. Je vhodnější se odpojit a využít, že máme na trhu dobrou pozici. Náklady mohou být daleko nižší,“ doplnila Švihlíková.
Ministerstvo průmyslu pak připravuje založení státního energetického obchodníka, který by nakupoval plyn – a časem případně také elektřinu – přímo od dodavatelů. Obešel by tak burzy, na nichž cenu kromě fundamentálních příčin zvedá také panika spojená s válkou, případně s manipulacemi trhu.
Odpadly by poplatky za přeprodej plynu od dovozců. Kromě toho by se oslabil vliv německých vysokých nákladů na výrobu elektřiny v plynových zdrojích, jimiž Němci zálohují soláry a větrníky, který se promítá do cen pro český trh. Státní obchodní firma by mohla energie prodávat s přiměřeným ziskem českým podnikům a dodavatelským společnostem, cena by byla nižší než při nákupech přes burzu.
