Účinnost vakcín rychle slábne. Posilovací dávka ale rapidně zvyšuje ochranu, i u omikronu
Pořád jsem král a zas vydělám velké peníze. Co řekl Jonák v jednom z posledních rozhovorů
Záhadná nemoc postihuje mladé lidi v Kanadě. Experti netuší, co vážné potíže způsobuje
Kumar Vishwanathan Zdroj: Ivan Motýl
Kumar Vishwanathan Zdroj: Ivan Motýl
Ve vyloučených lokalitách jsou stále hlasitěji slyšet stesky na dopady nouzového stavu. „Dneska mi zrovna volali z jedné rodiny, že už doma nemají co jíst,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS ředitel obecně prospěšné společnosti Vzájemné soužití Kumar Vishwanathan. Aktivista indického původu s ostravskými Romy pracuje od roku 1997 a za svoji činnost s minoritou získal řadu ocenění.
V minulých dnech jsem při své publicistické práci mezi ostravskými Romy slyšel řadu stížností, že jim třeba „koronavir sebral fušky“. Tedy krátkodobou obvykle nelegální práci. Máte podobné informace?
Aktuálně je to velký problém, kterým se teď permanentně zabýváme i ve Vzájemném soužití. Nelegálně pracovali především nejchudší Romové, a tyhle výdělky většinou používali na zaplacení nekřesťansky vysokých lichvářských nájmů. Stát totiž pomocí takzvaného doplatku na bydlení či příspěvku na bydlení neuhrazuje tyto nájmy celé, zbytek musí zaplatit sami Romové, a ti nejchudší většinou z nelegální práce. Kompenzaci za ztrátu takového zaměstnání samozřejmě nikdo dostat nemůže, proto je na tom tahle skupina hůře než zaměstnanci či podnikatelé.
Proč pracují nelegálně?
Příklad: šestašedesátiletý muž s početnou rodinu, včetně dvou předškolních dětí, nedostal od státu důchod, protože nemá odpracovaný dostatečný počet let. Pobírá jen existenční minimum 2 490 korun. Má zdravotní potíže s rukou, v takovém stavu a v jeho věku ho už nikdo nezaměstná, takže je opravdu odkázán jen na ty fušky.
Není šance, aby se Romové v době nouzového stavu domluvili s obchodníky s chudobou na snížení nájmu?
Tihle lichváři si byli v posledních dvou třech letech dobře vědomi, že domácí ekonomika je na tom pořád lépe a že i nelegální práce je dost, čehož využívali při stanovování vysokých nájmů. Teď v nouzovém stavu fušky skončily a mnozí nemají peníze nejen na nájem, ale ani na základní potraviny. A některé rodiny už hladovějí.
Teď v nouzovém stavu fušky skončily a mnozí nemají peníze nejen na nájem, ale ani na základní potraviny.
Viděl jsem zcela prázdné ledničky i spíže. Jak je tohle vůbec možné v dnešní blahobytné České republice?
Je to realita, řeknu vám, co jsem řešil před hodinou. Volali mi z rodiny ve vyloučené lokalitě v Ostravě-Hrušově, že nemají co jíst. Všechny peníze totiž museli dát na nájem. Mají hlad a jsou dost zoufalí. Naše organizace té rodině sice poskytne určitou potravinovou pomoc, ale tím se problém nevyřeší. Tato skupina ohrožených rodin každým dnem roste a podle mě by měl do problému vstoupit i ostravský magistrát anebo stát. A vyvolat s lichváři nějaká jednání, ať sníží nájmy.
Osm let připravuji sběrný dokument o romské rodině s dvanácti dětmi, ale tak špatně jako nyní na tom ještě nebyla. A také se v ní hladoví. Za miniaturní byt 1+1 platí lichváři 14 tisíc korun měsíčně, což jsou veškeré příjmy. Otec je odkázán právě na fušky. Kvůli smlouvě s předchozím pronajímatelem bytu navíc rodina nemá nárok na doplatek či příspěvek na bydlení. Jak jim může pomoc Vzájemné soužití?
Asi jedině potravinovou pomocí. A čekal bych větší zájem o problémy tohoto druhu ze strany samospráv. V době nouzového stavu s potěšením sleduji, jak města zvyšují aktivity pokud jde o bezdomovce. V Brně třeba vyrostlo stanové městečko na hřišti nedaleko pavilonu Anhtropos a v Praze mohli lidé bez přístřeší dokonce do hotelu. Chválím takový přístup, ale mrzí mě, že se nic takového neděje ve směru k Romům. Předražené byty u lichvářů jsou přitom pro mnohé chudé rodiny poslední možností, jak si zachovat střechu nad hlavou. Bez fušek ale nájem nezaplatí, a když peníze přece dají dohromady, nezbyde jim na živobytí.
K tématu
Živitelé rodiny, o které mluvím, dostali v březnu trestní příkaz za nelegální odběr elektřiny, podmínečný trest na dvanáct a čtrnáct měsíců. Soudem určený dluh 25 tisíc korun už ale dva měsíce nesplácejí, nemají z čeho. Hrozí jim vězení a jejich šesti nezletilým dětem dětský domov. Může rodina peníze na dluh získat jinak než půjčkou od lichvářů?
Stoprocentně nemůže. Existují sice nějaké nadace, které by dluh mohly teoreticky uhradit, ale asi ne v této době, kdy mají samy problém přežít.
Nemůže rodinu založit vaše společnost Vzájemné soužití?
Peníze nepůjčujeme. Maximálně můžeme nabídnout zmiňovanou potravinovou pomoc – trvanlivé potraviny, a díky spolupráci s některými řetězci i včerejší pečivo a mléčné výrobky včetně sýrů a mléka.
Pro potraviny si k vám může přijít každý?
Musí se předem zaregistrovat, ale i tak nyní v době výdeje potravin stojí před sídlem naší organizace docela dlouhá fronta.
Rodina, o které mluvím, svým způsobem rezignovala. Sama už nemá sílu, aby se odlepila ze sociálního dna. Co s tím?
Některým lidem pomáháme stále dokola, ale k ničemu to nevede, což je i příklad rodiny, o níž mluvíte. Dobře ji znám. Někdy si proto říkám, že přece nemůžeme zachránit všechny. Že je tady od toho také pánbůh...
Vy pocházíte z Indie, dovedu si představit, že v tamních slamech někdo zůstane úplně bez pomoci a musí spoléhat na boha. Ale proč v České republice?
Dotknul jste se bodu, který mě hodně trápí. Hlady u nás určitě nikdo neumře, někdy je však ubíjející, když někomu pořád podáváte pomocnou ruku a pak vidíte, že to k ničemu nevede. Že třeba další existenční minimum či jiné dávky od státu znova skončí v hracích automatech.
Předražené byty u lichvářů jsou pro mnohé chudé rodiny poslední možností, jak si zachovat střechu nad hlavou.
Romům nyní hodně vadí roušky, cítí se v nich nesvobodně. Proč jsou jim tak nepříjemné?
Spíš bych řekl, že roušky přijímají různě, každá romská komunita jinak. Ve vyloučené lokalitě v Hrušově si na ně pořád nemohou zvyknout. A je s tím dost práce, abychom je přesvědčili, že je nosí kvůli svému zdraví a zdraví svého okolí. V Hrušově totiž všichni žijí spíš jako jedna velká rodina, a když jdou mimo lokalitu třeba na poštu, roušky si vzájemně půjčují, takže pak ochrana ztrácí smysl. Na jiných místech Ostravy ale Romové roušky přijali zodpovědněji. Někde nám v osvětě pomohly i děti, v jednom místě vytvořily takzvanou „rychlou rotu karanténa“ a dost pomohly tomu, že roušky přijali za své i dospělí.
Velkým problémem je ve vyloučených lokalitách škola. I v dobře situovaných rodinách jsem viděl, že rodiče nedokážou dětem pomoci s úkoly, které ratolesti dostaly na dobu nouzového stavu.
On-line spojení se svými učiteli tam nemají téměř žádné děti, většinou jen dostaly úkoly na celou dobu nouzového stavu a rodiče jim s nimi moc neumějí poradit. Proto jsme nyní v jedné romské čtvrti založili „slunečníkovou školu“. Doučování romských dětí pod slunečníky, které jsme postavili mezi domy.
Pěkný nápad. V současné době jsou z hygienických důvodů oficiálně zastaveny i sociální služby v rodinách. Mnohé organizace, které v rámci republiky pomáhají Romům, proto zastavily i doučování dětí. Vy doučujete pořád, proč?
První dva týdny nouzového stavu jsme i ve Vzájemném soužití váhali, zda je to vhodné. Dokonce jsme se rozdělili na dva tábory, ale postupně všichni došli k názoru, že bez činnosti v terénu nemá naše práce smysl. A vrátili jsme se k doučování, i k další sociální pomoci přímo mezi Romy. Děti teď doučujeme na více místech v Ostravě a uvítal bych, kdyby se k nám přidali i jejich skuteční učitelé. Co dělají ostatní organizace, které pracují s Romy, to nechci komentovat. Záleží na nich.
A na jejich svědomí, neboť vaše organizace zvládá doučování jen v několika lokalitách, zatímco v Ostravě žije několik tisíc Romů. Kolik vlastně?
Dost romských rodin muselo v posledních letech město opustit, protože bylo zbouráno hodně domů, v nichž tradičně žili. Mediálně známá je třeba likvidace lokality Přednádraží u ostravského hlavního nádraží. Podle mého odhadu žije v třistatisícové Ostravě asi 20 až 30 tisíc Romů. A proto potřebujeme co nejvíce dobrovolníků z řad studentů, kteří by nám pomohli s osvětou, doučováním i s dalšími činnostmi. Teď bude třeba znova vysvětlovat, proč je nutno roušky nosit i po skončení nouzového stavu. Moc dobrovolníků se nám zatím nehlásí.
Hlady u nás určitě nikdo neumře, někdy je však ubíjející, když někomu pořád podáváte pomocnou ruku a pak vidíte, že to k ničemu nevede.
Mimochodem, jak podle vás zvládají pandemii ve vaší rodné Indii?
Z epidemiologického hlediska výborně, protože více než miliardová země má v tuto chvílí jen kolem 1 500 obětí. Vláda vyhlásila zákaz vycházení včas a Indové jsou hodně poslušní, takže se nařízením okamžitě podvolili. Problém nastal s miliony migrantů z venkova, kteří žili v největších indických městech, a kteří museli domů pěšky i stovky kilometrů, protože vláda nechala zastavit veřejnou dopravu. Ze dne na den přišli o práci, na jejich výdělcích jsou přitom závislí jejich venkovští příbuzní, takže se hroutí ekonomické i sociální jistoty milionů rodin.
Proti tomu je asi ostravská romská chudoba marginálií?
Tyhle dva světy bych asi nesrovnával. V Indii stále žije moje maminka, bratr i spousta dalších příbuzných, takže jsem o tamní situaci dobře informovaný a musím říci, že tam určitě nehrozí hladomor. A díky humanitární pomoci dostane polévku každý, kdo je náhle bez výdělku. Co mi na Indii obecně vadí, to je spíš nedostatek „sluníčkářů“, sám se přitom také považuji za „sluníčkáře“. Skutečně demokraticky smýšlejících intelektuálů je v Indii velice málo a v zemi se všechno podřizuje ekonomice a hinduistickému náboženství. Střední třída je sice ze současného ekonomického rozkvětu nadšena, ale mně spíš tamní režim připomíná něco jako zárodek italského fašismu z dvacátých let minulého století.
Žádné dobré zprávy ze staré vlasti nepřicházej?
Potěšilo mě, jak se díky dočasnému pozastavení ekonomiky úžasně zlepšil vzduch i stav přírody. Do Bombaje se třeba vrátili plameňáci, a to v obrovském množství, mluví se až o sto padesáti tisících kusů. A Himaláje jsou najednou vidět i z míst, odkud je kvůli znečištěnému ovzduší nešlo spatřit padesát let. To jsou krásné zprávy.
Pedagog, sociální pracovník a aktivista indického původu, který se romské menšině na Ostravsku věnuje od roku 1997. Založil neziskovou organizaci Vzájemné soužití, kterou dodnes řídí. Byl jedním z hlavních iniciátorů ostravského projektu Vesnička soužití, v současné době se pokouší zachránit například vyloučenou lokalitu Bedřiška. Ministerstvo zahraničí ČR mu udělilo Cenu Jana Masaryka Gratias agit. Obdržel Čestnou medaili Policie ČR i Cenu Františka Kriegla, kterou uděluje Nadace Charty 77.
Klid před bouří. Tak označil aktuální pandemickou situaci v Česku infektolog a přednosta kliniky infekčních nemocí ve Fakultní nemocnici Brno Petr Husa. Nejdříve podle něj onemocní omikronem mladí, ti ale péči v nemocnicích ve velké míře potřebovat nebudou. Pak se bude situace zhoršovat, varoval. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) už tvoří v Česku omikron 80 % případů nákazy COVID-19.
Komunikační chaos ministerstva zdravotnictví už dosáhl vrcholu. Je to jako „u blbejch na dvorku“, nešetřil kritikou na konto vládních opatření spisovatel Ondřej Neff v pořadu Co Čech, to politik na CNN Prima NEWS. Třebaže sám podporuje vakcinaci, nelíbí se mu, že vláda otálí se zrušením vyhlášky o povinném očkování. Komunikace ze strany ministra Vlastimila Válka (TOP 09) a jeho resortu není nejšťastnější ani podle dalších dvou hostů pořadu – exministra Romana Prymuly a bývalého politika Vítězslava Jandáka.
Šestačtyřicetiletá žena zemřela, když propadla výtahovou šachtou ze třetího patra. Incident se stal na pražském Žižkově v úterý večer. Do Koněvovy ulice vyjely složky záchranného systému, ale ženě, která zřejmě rozbila dveře u nefunkčního výtahu, už nemohli pomoci. Koroner na místě konstatoval smrt.
Náklady na přeměnu české ekonomiky podle evropské Zelené dohody budou astronomické. Podle odhadů se rovnají pěti českým rozpočtům, řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula (ČSSD). V pořadu 360° na CNN Prima NEWS podotkl, že by přesnější účinek Green Dealu na Českou republiku přinesla dopadová studie, ta ale i přes opakované výzvy politických elit stále neexistuje.
Signál internetové sítě 5G může způsobit nehody, výpadky spojů a naprostý kolaps leteckého podnikání. Alespoň si to myslí vedení předních amerických aerolinek, které ve společném dopise apelují na letecký úřad i Bílý dům, aby zastavily stavbu infrastruktury 5G poblíž letišť.
Karel Vlček se v roce 2017 s rodinou rozhodl, že postaví dům. Věděl, že kvůli třem dětem potřebuje minimálně pět pokojů a nechtěli opustit lokalitu Prahy 4. Zároveň měli omezený rozpočet, proto řešili, jaká cesta bude nejschůdnější. O tom, jaká nakonec byla, vypráví v rozhovoru s moderátorem Liborem Boučkem v pořadu CNN Prima NEWS Jak postavit dům.
Bývalému premiérovi Andreji Babišovi (ANO) se při jednání o Zelené dohodě na evropské půdě smáli. Neměl věcné argumenty, o něž jde především, nešetřil kritikou prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza na adresu expremiéra. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS podotkl, že klíčové budou dopadové studie ke Green Dealu, na něž se bývalá vláda vykašlala.
Žena z Floridy chtěla jako každý jiný den vyvenčit psa, místo pohodové procházky si ale prožila chvíle hrůzy. Na příjezdové cestě u domu ji napadla medvědice, kterou doprovodila tři mláďata. Přivolaní experti zvíře zastřelili, mláďata utekla zpět do divočiny.
Jepičí život vakcinologa Romana Prymuly v čele ministerstva zdravotnictví byl způsoben tím, že někomu vadil, je přesvědčen bývalý politik a herec Vítězslav Jandák. V pořadu Co Čech, to politik dodal, že po Prymulově odchodu z resortu nastal „odborný chaos“, jelikož se vyrojily desítky expertů, kteří se najednou začali vyjadřovat k pandemii koronaviru. Prymula podotkl, že ho odchod z politiky příliš nemrzí, protože mu více vyhovuje pozice odborníka.
Oblíbený řetězec supermarketů IGA zakázal na pobočce v australském městě Yulara prodej potravin lidem bez očkování proti covidu. I když jídlo a pití patří mezi nezbytné základní potřeby, obchod získal u tamních úřadů podporu. Občané bez dokončené vakcinace nemohou v Austrálii, podobně jako v Česku, například do restaurací či kin.
Ostrovním královstvím hýbe případ vraždy 23leté učitelky Ashling Murphyové, kterou kdosi uškrtil, když si šla zaběhat k řece. K hrůznému činu došlo u proslulého irského města Tullamore. Britské ostrovy tak zasáhl už třetí podobný zločin v krátké době. Společnost je v šoku a žádá politický zásah proti násilí na ženách.
Česká republika má na to dostat se do skupiny dvaceti nejvíce konkurenceschopných zemí světa. „Tam patříme, buďme optimisty a nepodělejme se,“ vyzval prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák. Po úterním jednání tripartity pochválil přístup kabinetu Petra Fialy (ODS). Podotkl, že otázku povinného očkování bude vláda řešit ve středu.
Policisté v sousedním Rakousku se brání, aby právě oni museli kontrolovat očkování proti koronaviru. Očkovací povinnost vstoupí v platnost prvního února 2022. Ministři na pondělním zasedání vlády rozhodli, že od 16. března mají policisté kontrolovat stav očkování při každém úředním úkonu.
Rizikový scénář nejde vyloučit, podle aktuálního vývoje ale kolaps nemocnic nehrozí, míní šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Počet hospitalizovaných s covidem totiž v Česku několikátý den v řadě klesá. Potvrzuje se tak zatím teorie, že omikronem se nakazí více lidí, budou mít ale lehčí průběh. Většina států Evropy se přesto na vrchol vlny omikronu poctivě připravuje, včetně krizových scénářů.
Dita Charanzová zvolená za ANO obhájila funkci místopředsedkyně Evropského parlamentu. Pirát Marcel Kolaja v prvním kole volby neuspěl. Novou předsedkyní europarlamentu byla v úterý zvolena také maltská lidovecká poslankyně Roberta Metsolaová.
Nejvíce nehod na železnicích zaviní lidský faktor, uvedl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. České tratě jsou podle něj v dobré kondici.
Hnutí STAN vrátí veškeré dary, které dostalo od právnických osob od sněmovních voleb až doposud. Na tiskové konferenci po jednání předsednictva to uvedl šéf STAN a ministr vnitra Vít Rakušan. Hnutí čelilo kritice, že je financují i firmy spojené s trestně stíhaným podnikatelem nebo ovládané společnostmi z Kypru.
Na hraně života a smrti se Dalibor Janda během svého života ocitl hned několikrát. Naposledy to bylo začátkem loňského roku, kdy měl legendární hudebník infarkt. Lékaři ho třikrát oživovali, dvakrát ještě v sanitce. Blízko smrti byl přitom už na vojně nebo na dovolené na Kubě.
Přehrajte si nejnovější filmy - již od 49 Kč
zoom
living
fresh
autosalon
zeny
cool
doma
iprima
