Lubor Křížek se rozhodl vrátit vodu do krajiny - a s ní i život. Zdroj: Projekt Laskavec
„Všiml jsem si, že mi hladina vody ve studni za posledních pět let klesá,“ popisuje Lubor Křížek jeden z důvodů, proč se začal zabývat řešením, jak udržet vodu v krajině. Výsledkem je jedenáct nových tůní, které na svém pozemku vybudoval. Tím ale jeho práce nekončí. Své vědomosti a zkušenosti šíří dál. Jeho úsilí ocenil i Nadační fond Karla Janečka a Lubor Křížek se tak stal jedním z Laskavců.
„Všiml jsem si, že mi hladina vody ve studni za posledních pět let klesá,“ popisuje Lubor Křížek jeden z důvodů, proč se začal zabývat řešením, jak udržet vodu v krajině. Výsledkem je jedenáct nových tůní, které na svém pozemku vybudoval. Tím ale jeho práce nekončí. Své vědomosti a zkušenosti šíří dál. Jeho úsilí ocenil i Nadační fond Karla Janečka a Lubor Křížek se tak stal jedním z Laskavců.
„Příroda má obrovskou schopnost regenerace. Já udělám jednu jednoduchou věc s minimálními náklady a ono se to projeví v dalších letech neuvěřitelným rozvinutím,“ popisuje Lubor Křížek, jak příroda zareagovala na jeho rozhodnutí pomoci krajině se zadržením vody. Vytvořil proto systém tůní, který nejen že pomohl stromům a rostlinám, ale také volně žijícím živočichům.
„Napočítal jsem tady téměř šedesát druhů ptáků, objevilo se tady několik druhů vzácných čolků, několik druhů žab. Také sem chodí různí savci, protože to v letních měsících funguje jako napáječka,“ líčí Křížek život na svém pozemku a v jeho okolí. A co přesně ho motivovalo k tomu, aby pomáhal lidem i přírodě? „Dlouholetý pozitivní vztah k přírodě. A chci v tom pokračovat, protože jsem si vědom katastrofálních dopadů lidské činnosti na náš životní prostor.“
LUBOR KŘÍŽEK
První rybníček vytvořil už v pěti letech. Přírodu miluje a proto se začal zajímat o to, jak jí nejlépe pomoci. Kvůli vysychání půdy se zaměřil na vodu v krajině. Vymyslel funkční opatření, které ji pomáhají v krajině udržovat a o své poznatky se dělí jak se studenty na školách, tak jinými organizacemi. Letos na jaře vytvořil další tůně a snaží se svou myšlenku šířit dál. Jak sám říká, jde o to zvolit si ten správný přístup.
Ptáci, čolci, žáby i savci - systém tůní je oázou života.
Ptáci, čolci, žáby i savci - systém tůní je oázou života.
Podle Lubora Křížka se o udržení vody v krajině zajímá stále více lidí. „Každý může začít studovat permakulturu,“ říká. „Především pak vlastníci zemědělských pozemků mohou hodně pomoci. Třeba zamyslet se nad tím, co se s jejich půdou děje nebo změnit způsob hospodaření tak, aby byl ku prospěchu našeho životního prostoru,“ doplňuje Křížek, kterému peníze od Nadačního fondu Karla Janečka pomohou „zalepit díry v rodinném rozpočtu“ způsobené jeho snahou pomoci lidem i přírodě.
I přesto, jakému stavu naše příroda čelí, snaží si Lubor Křížek udržet své pozitivní nahlížení na svět. „Současný stav krajiny je velice špatný, ale snažím se tím netrápit, protože pak bych nebyl schopen cokoliv dělat. Ale rezignovat? To není nic pro mě.“
