Při léčbě silných projevů onemocnění lékaři nasazují alergenovou imunoterapii. Ta vychází z podobného principu jako očkování. (Ilustrační foto) Zdroj: istock.com
Teplé zimy nahrávají intenzivnější pylové sezóně. Ta letošní začala už v únoru a potrvá pravděpodobně až do začátku podzimu. Alergiků přibývá stále více i mezi mladými lidmi. Pacienti čelí obtěžujícím příznakům jako je vodnatá rýma, kýchání nebo svědění obličeje, na které lékaři nasazují zpravidla tlumicí léky. Existuje však moderní řešení, které i silnému alergikovi uleví od nepříjemných projevů až na několik let.
Studentku pedagogické fakulty v Olomouci Annu Dostálovou (24) trápí alergie na pyly od dětství. „Ve dvou letech mi rodiče pořídili králíčka, v jehož blízkosti mi vždy teklo z nosu. Na imunologii mi pak lékaři zjistili alergii na zvířata i na pyly,“ říká.
Po čase se jí k jarní sezónní rýmě přidalo i intenzivní kýchání a opuchnutí celého obličeje. „Jednou mě kamarádi museli odvést z louky, protože mi otekl obličej tak, že jsem nic neviděla,“ vzpomíná Dostálová.
Pacienti pocítí zhoršení příznaků
Pylová alergie, známá jako sezónní alergická rýma, je nepřiměřená reakce lidského imunitního systému na pylová zrna rostlin, která se šíří vzduchem. Pyl se usazuje na celém těle a alergikům způsobuje různé nepříjemnosti. Mezi nejčastější patří vodnatá rýma, kýchání, svědění nosu a očí, otoky sliznic, kašel i únava.
Alergie postihují především adolescenty a dospělé ve středním věku. Podle imunoložky a alergoložky Ivany Šetinové z pražského centra Immunia alergiků přibývá. „Jde o epidemii 21. století. Výskyt onemocnění ovlivňují genetické vlivy spolu s životním prostředím. Mezi rizikové faktory patří především znečištěné prostředí, kouření a špatné stravovací návyky,“ vysvětluje Šetinová a dodává, že pylová sezóna začíná dříve a trvá oproti předchozím letům déle. Důvodem je kolísání teplot na konci zimního období. Například letos se první zrna lísky a olše objevily v ovzduší už v půlce února.
Podle Šetinové mohou alergici letos čekat zhoršení příznaků i kvůli tomu, že v posledních dvou letech v podstatě nepřetržitě nosili roušky. „Respirátory chránily sliznice dýchacích cest před pylem. Po úplném odložení ochrany úst existuje riziko, že sliznice nebudou na nápor alergenů dostatečně připravené,“ vysvětluje.
Včasná léčba onemocnění zklidňuje
Ke zmírnění příznaků sezónních alergií pacienti užívají antihistaminika – léky, které brání organismus před alergeny. Jejich užívání ale není vždy účinné. „Nějakou dobu jsem brala antihistaminika, prostřídala jsem i více druhů, ale většina z nich mě uspávala. Posledních pár let už nemírním příznaky ničím, snažím se to vydržet. Mám ale pocit, že s věkem se mi celkově alergie zmírnily,“ říká Dostálová.
Při léčbě silných projevů onemocnění lékaři nasazují alergenovou imunoterapii. Ta vychází z podobného principu jako očkování. Spočívá v postupném a pravidelném podávání alergenů. „Užívala jsem antihistaminika, oční kapky i sprej. Tato léčba mi příliš nepomohla. Momentálně dokončuji poslední rok imunoterapie, díky které mám už minimální příznaky,” popisuje svou zkušenost s léčbou onemocnění studentka lékařské fakulty v Praze Terezie Jarolímková (22).
Kromě užívání léků by v pylové sezóně alergici měli nosit sluneční brýle pro ochranu očí, chodit ven nejlépe ráno nebo po dešti a po příchodu si umýt obličej. „Pomáhat mohou i pomůcky jako domácí čistička vzduchu nebo nosní konvička, která výplachem odstraní zbylá zrna pylu a pacientovi uleví. Nejdůležitější je včasná léčba alergenovou imunoterapií. Ta dokáže zklidnit příznaky na řadu let,“ dodává imunoložka Šetinová.
Text je součástí mediálního projektu Generace 20 studentek a studentů Vyšší odborné školy publicistiky ve spolupráci s CNN Prima NEWS.
