Nápor na zdravotní systém
Kvůli ruské agresi míří do České republiky desítky tisíc ukrajinských uprchlíků. V současné době jich dorazilo přes 270 tisíc a každým dnem přibývají další. Lidé si ale stále častěji kladou otázku, jak je to s očkováním na Ukrajině? Máme se obávat zhoršení situace v souvislosti s onemocněním COVID-19, ale také dalších nemocí, které byly u nás díky povinnému očkování téměř vymýcené? CNN Prima NEWS zjišťovala, co si o tom myslí odborníci.
Podle epidemioložky Kateřiny Fabiánové ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) je proočkovanost v určitých oblastech Ukrajiny a některých skupin obyvatel nedostatečná. „A to nejen u onemocnění COVID-19, ale také v případě záškrtu, dětské přenosné obrny, spalniček, zarděnek a tuberkulózy. Proto by kontrola očkování měla probíhat nejen u dětí, ale také u dospělé populace Ukrajinců mířících do Česka,“ vysvětluje Fabiánová.
V České republice se při pravidelném očkování dětské populace aplikují vakcíny proti devíti infekcím: virová hepatitida B, černý kašel, tetanus, záškrt (difterie), polio, Haemophilus infuenzae typu b, spalničky, zarděnky a příušnice. Dále se u novorozenců v riziku (definovaných vyhláškou o očkování) očkuje vakcínou proti tuberkulóze, kterou lze na vyžádání po poradě s lékařem aplikovat také u dětí do jednoho roku života.
Fabiánová dodává, že proočkovanost dětí udržuje v naší republice na relativně dobré úrovni ochrany před zmíněnými nemocemi. „Nicméně regionální odchylky jsou mnohdy alarmující a pokles proočkovanosti vytváří takzvané kapsy vnímavých jedinců vůči daným infekcím. Je tedy na místě apelovat na rodiče, kteří váhají, aby nechali své děti vakcinovat podle platného očkovacího kalendáře,“ říká epidemioložka.
S ohledem na možný výskyt černého kašle doporučuje zejména lidem středního věku zvážit přeočkování kombinovanou vakcínou DTP (difterie, tetanus, pertuse).
Nelze vyloučit vznik lokálních ohnisek nákazy
Občané Ukrajiny procházejí těžkým fyzickým a psychickým stresem a jsou tak vnímavější k mnoha různým infekcím. „Je důležité proočkovat hlavně starší a rizikové osoby proti onemocnění COVID-19. Dále je žádoucí dbát na provedení lékařské prohlídky před nástupem do školských zařízení nebo do zaměstnání,“ pokračuje epidemioložka.
Domnívá se, že z důvodu aktuálního počtu osob prchajících před ozbrojeným konfliktem na Ukrajině nelze vyloučit vznik lokálních ohnisek nákazy. „Jsou však nastaveny mechanismy, a to jak preventivní, tak i včasné reakce, jak tato ohniska rychle lokalizovat, identifikovat a nastavit adekvátní protiepidemická opatření k zabránění dalšího šíření onemocnění,“ upřesňuje Fabiánová.
Podle biochemika Zdeňka Hostomského doposud nic nenasvědčuje tomu, že by lidé z Ukrajiny šířili nějaké nákazy. I on ale připouští, že situace, kdy se velké množství lidí přesouvá v přeplněných vlacích a autobusech, může způsobit lokální epidemie. „To by ale náš zdravotní systém měl zvládnout,“ zdůrazňuje.
Za vyšší počet případů koronaviru uprchlíci nemohou
Současný nárůst případů koronavirové nákazy po celé Evropě je pravděpodobně důsledkem šíření omikronové subvarianty označované jako BA.2. „Ta vlna – doufejme, že jen vlnka, se začala zvedat už více než před týdnem a způsobili jsme si ji sami příliš rychlým a předčasným rozvolněním,“ říká evoluční biolog Jaroslav Flegr.
Příchod několika stovek tisíc Ukrajinců, kteří jsou méně očkovaní než my, epidemiologickou situaci nezlepší, ale v porovnání s vlivem rozvolňování nebude případné zhoršení zase tak zásadní, uvádí Flegr s tím, že seniorům a osobám s jinými rizikovými faktory bychom měli bezprostředně po příchodu do Česka poskytnout vakcínu proti onemocnění COVID-19. Už proto, že jinak řada z nich těžce onemocní a zatíží tím rozpočty zdravotních pojišťoven.
Hostomský si myslí, že uprchlíci situaci s koronavirem nijak významně nezhorší. „Současná varianta viru omikron je velmi nakažlivá a většina z nás jí už byla vystavena. Díky proočkovanosti a prodělání nemoci v určité formě je naše populace jako celek imunologicky odolnější a infekce mívá lehčí průběh než u předchozích variant,“ vysvětluje.
Podle Fabiánové je ale namístě zvážit očkování třetí posilující dávkou u lidí, kteří ji ještě nemají. „Ochranný efekt dvou dávek očkování proti onemocnění COVID-19 v čase významně klesá, což je mimo jiné i důsledek šíření varianty omikron. Avšak posilující dávka vrátila na konci roku 2021 ochranu proti nákaze zpět nad hodnotu větší než 85 procent,“ vysvětluje.
Ani podle ní však nyní není důvod k panice. „I nadále sledujeme na denní bázi velké množství parametrů pro hodnocení vývoje epidemie, mimo jiné i počet nákaz u osob ze zahraničí. V tuto chvíli počty nakažených mezi cizinci a v ČR žijícími Ukrajinci zůstávají na obdobné úrovni,“ dodává Fabiánová.
