Stačilo na pár měsíců uzavřít továrny a omezit dopravu a lidé ve městech se mohli radovat z čistšího ovzduší. Veřejnost těší snížení emisí, návrat některých zvířecích druhů a celková regenerace přírody. Na pozadí těchto pozitivních zpráv ale doutná obří ekologický problém – amazonský prales je v plamenech. Brazilští zemědělci využili toho, že je vláda plně zaměstnána bojem proti koronaviru, a odlesňují v ještě větší míře než loni.
Jedním z hlavních mediálních témat minulého roku byly požáry v brazilské Amazonii. Plameny tam loni spálily přibližně 5 600 kilometrů čtverečních lesa, uvedl web americké CBS. Finanční pomoc tehdy kvůli tomu brazilskému prezidentovi Jairu Bolsonarovi nabídlo i sdružení G7 (skupina sedmi ekonomicky nejvyspělejších států světa) nebo americký herec Leonardo DiCaprio.
Ve chvíli, kdy svět na počátku letošního roku zachvátila koronavirová pandemie, kamery přestaly situaci v Amazonii sledovat. Problém tím však nezmizel. Brazilští zemědělci a ilegální těžaři naopak využili toho, že vláda má plné ruce práce s přeplněnými nemocnicemi a rekordními počty nakažených, a znovu se pustili do masivního odlesňování. Některé požáry tam navíc vznikají samovolně kvůli suchu.
Globální emise CO2 klesly během pandemie na nejnižší hodnoty za posledních 14 let
Časopis Nature zveřejnil obsáhlou vědeckou studii, která se zabývá globálním poklesem emisí oxidu uhličitého (CO2) v důsledku světové pandemie. Podle výzkumu se snížil objem produkce tohoto plynu meziročně o 17 procent. Podle klimatologů přesto není důvod k oslavám.
„To, že se říká, že příroda dostala kvůli pandemii čas na oddech, není tak úplně pravda. Respektive ten názor je aplikovatelný na města a zalidněné zóny, ale v zemědělských oblastech je situace naneštěstí úplně opačná,“ sdělil pro BBC Sebastian Troeng, viceprezident neziskové organizace Conservation International, která se stará o ochranu přírodních zdrojů.
Lesy se kácí ještě rychleji než loni
Během března dvě brazilské vládní agentury Ibama a ICMBio, které hlídají amazonský prales a brání ilegální těžbě, oznámily, že přerušují monitoring oblasti. Organizace podle BBC kvůli karanténním opatřením nemohou pokračovat v práci, aby neohrožovaly zdraví zaměstnanců a domorodců.
Pandemie a příroda: Čistý vzduch, delfíni u břehu a divočáci v ulicích
Zavřené továrny, obchody, omezený silniční, lodní i letecký provoz. Karanténní opatření kvůli pandemii koronaviru ochromila celý svět. Kromě milionů nakažených lidí a miliardových finančních ztrát přinesla přísná epidemiologická opatření také pozitiva – lepší ovzduší a návrat zvířecích druhů.
Za první čtyři měsíce roku 2020 lidé v Brazílii vykáceli 1 202 čtverečních kilometrů pralesa, tedy o více než polovinu více než během stejného období v minulém roce. „Ti, kteří ničí deštný prales, budou potřebovat spálit pokácené stromy během nadcházející sezóny sucha, aby tak vytvořili pastviny pro dobytek a prostor pro pěstování zemědělských plodin,“ uvedl americký web Mongabay.
Hlavní období sucha, kdy je nebezpečí požárů největší, zasáhne Brazílii v červenci a potrvá zřejmě až do října. Podle britského deníku The Guardian ale cílené vypalování lesních ploch v Brazílii probíhá už nyní. Kromě toho se jihoamerická země potýká s extrémně suchým začátkem roku, zatímco první měsíce roku 2019 byly v Brazílii paradoxně srážkově nadprůměrné.
K řešení situace nepřispívá ani postoj prezidenta Bolsonara. Ten na začátku května sice rozmístil po Amazonii tisíce vojáků, kteří mají oblast chránit, jeho kritici ho však obviňují, že on sám komerční těžbu podporuje. Volnější zákony v zemi pak podle listu The Guardian způsobují, že ilegální těžaři a zemědělci, kteří chovají dobytek na vypálené půdě, se obvykle spravedlnosti vyhnou.