Tureček: Pro Izrael je prioritou válka. Česká nekritická podpora je až ostudná, jsme „unikát“
Izrael se podle informací světových médií chystá na invazi a následné osídlení pásma Gazy. To již nyní čelí po sérii útoků katastrofální humanitární krizi. „V mnoha částech Pásma Gazy už Izrael proměnil celé oblasti v ‚měsíční krajinu‘ – tisíce civilních domů byly srovnány se zemí. Zdá se tedy, že nejde jen o likvidaci teroristických struktur, ale také o to, aby se Palestinci neměli kam vrátit,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS expert na Blízký východ z Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček.
Jaká je v tuto chvíli situace na místě?
Bavíme se v pátek ráno, kdy Izrael dál zintenzivňuje přípravy na invazi do města Gaza, kde jsou stále statisíce obyvatel. Plán Izraele je, že by byli přesunuti jinam. Zda k útoku dojde, závisí na řadě okolností – paralelně totiž probíhají vyjednávání o dohodě, na jejímž základě by Palestinci propustili a předali těla padesáti izraelských rukojmí, která v Gaze dosud jsou. Otázkou je, do jaké míry by taková dohoda mohla znamenat i konec války. V tuto chvíli tedy běží dvě paralelní linie: vojenské přípravy a diplomatická jednání.
ČTĚTE TAKÉ: Konec soukromí na internetu? EU řeší plošné sledování WhatsAppu či e-mailů. Chce chránit děti
V Izraeli je to zároveň téma velké vnitropolitické debaty. Na jedné straně je pod silným domácím i mezinárodním tlakem, aby invazi nepodnikal – hrozí další masakr a ohrožení izraelských rukojmí. Na straně druhé je premiér (Benjamin) Netanjahu pod tlakem radikálů, kteří volají po ještě intenzivnějším bombardování a útocích na Palestince, a to i za cenu, že rukojmí budou ohroženi.
Ve čtvrtek se objevily zprávy, že obsazování již začalo – následně ale vyšlo najevo, že Netanjahu ještě útok nepotvrdil. Jak interpretujete tenhle zmatek?
To souvisí s tím, co jsem už zmínil – Netanjahu se snaží lavírovat a vnitropoliticky uspokojit oba tábory. Většina izraelské veřejnosti volá po skončení války a říká: „Dostaňme všechna rukojmí co nejdříve domů, i kdyby to mělo znamenat konec války.“ Na druhé straně jsou ale ti, kteří tento přístup odmítají a prosazují pokračování vojenské varianty. A pod těmito tlaky, i pod tím mezinárodním, se Netanjahu pohybuje.
Už letos v lednu existovalo třífázové příměří, které mělo vést k ukončení války a propuštění všech rukojmí z Gazy. Izrael tehdy dokončil pouze první fázi – podařilo se dostat ven 33 rukojmích, tedy 25 živých a osm těl – a do dalších fází už vůbec nevstoupil.
Je tu ale důležitá věc: už letos v lednu existovalo třífázové příměří, které mělo vést k ukončení války a propuštění všech rukojmí z Gazy. Izrael tehdy dokončil pouze první fázi – podařilo se dostat ven 33 rukojmích, tedy 25 živých a osm těl – a do dalších fází už vůbec nevstoupil. Když se mělo pod americkým patronátem jednat dál, Izrael příměří zrušil a rozjel nové kolo války. Dnes se tak vlastně vracíme o půl roku zpátky: znovu slyšíme, že by válka měla skončit a rukojmí se měli vrátit domů. Jenže to už mohlo nastat letos v březnu, kdyby Netanjahu tehdy jednostranně příměří neukončil.
Palestinci utíkají z oblasti po bombardování izraelských stíhaček stanů, ve kterých žijí vysídlení Palestinci v Deir al Balah v Gaze, 21. srpna 2025. Zdroj: AA/ABACA / Abaca Press / Profimedia
Častou interpretací tohoto rozhodnutí bylo, že jde o snahu premiéra Netanjahua udržet se u moci. Čtete to stejně?
Je to samozřejmě jen jedna část celé věci. Dá se ale říct, že Netanjahuovi to politicky prodloužilo život – o tom není sporu. Na druhé straně i samotní Izraelci měli obavy, že pokud by příměří probíhalo podle plánu amerického vyjednavače Steva Witkoffa, znamenalo by to sice návrat rukojmích domů, ale zároveň by Hamás v Gaze zůstal neporažen. Izrael si od počátku vytyčil dva cíle: dostat domů rukojmí a porazit Hamás. Jenže téměř dva roky od začátku války není splněn ani jeden z nich – rukojmí zůstávají v zajetí a Hamás nebyl zničen.
Ukazuje se, že dosáhnout obou cílů současně je mimořádně obtížné, ne-li nemožné, a že je nutné zvolit prioritu. Na jaře se Netanjahu rozhodl, že tou prioritou bude pokračování války – možná ze sebezáchovných, možná z politických či vojenských důvodů. Každopádně to bylo jeho rozhodnutí.
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu Zdroj: Getty Images
Nejde jen o likvidaci teroristických struktur
Pokud se vrátíme k hovoru výhradně o tom nyní očekávaném útoku, jaké má Izrael v tento moment cíle?
Neznáme skutečné cíle Izraele. Invaze nemusí být nutně cílem sama o sobě. Už jen to, že se o ní mluví a že se chystá, má vyvíjet tlak na Hamás. Ten by se v obavách, aby k invazi nedošlo, mohl stát ústupnějším při vyjednávání. To si od útoku slibuje Izrael. Do jisté míry se to už stalo – Hamás některé své požadavky zmírnil. Teď se ukáže, zda je Netanjahu ochoten přijmout příměří. Ještě před několika týdny se tvrdilo, že vyjednávání blokuje Hamás, nyní to může být naopak Izrael.
V mnoha částech Pásma Gazy už Izrael proměnil celé oblasti v ‚měsíční krajinu‘ – tisíce civilních domů byly srovnány se zemí. Zdá se tedy, že nejde jen o likvidaci teroristických struktur, ale také o to, aby se Palestinci neměli kam vrátit.
Už samotná rétorika o invazi tak může být součástí nátlaku na Hamás. Oficiálně Izrael říká, že pokud invaze proběhne, jejím cílem bude zničit bojové struktury, podzemní úkryty a infrastrukturu, a zároveň vyhnat civilisty z Gazy. Moje interpretace je ale jiná: v mnoha částech Pásma Gazy už Izrael proměnil celé oblasti v ‚měsíční krajinu‘ – tisíce civilních domů byly srovnány se zemí. Zdá se tedy, že nejde jen o likvidaci teroristických struktur, ale také o to, aby se Palestinci neměli kam vrátit.
Myslím si, že totéž se nyní děje i v samotném městě Gaza. Palestinci odmítají odejít do zahraničí, přesto někteří izraelští politici otevřeně říkají, že dva miliony obyvatel Gazy by měly být přesídleny jinam. Pokud ale bude největší město zničeno, (Izrael) bude moci Palestincům říct: „Už se nemáte kam vrátit. Běžte do Indonésie, Libye nebo Súdánu...“ A mezitím už jiní izraelští politici hovoří o tom, že tato území by měla být znovu osídlena Židy.
Palestinci prohlížejí trosky a poškozené přístřešky po útoku izraelské armády na stany, ve kterých bydleli vysídlení lidé ve čtvrti Al-Jalaa v centru města Gaza, Gaza, 22. srpna 2025. Zdroj: AA/ABACA / Abaca Press / Profimedia
Součástí těchto cílů, jak byly popsány v některých světových médiích, je i osídlení Gazy. Jde podle vás o další úroveň přisvojení si pásma Gazy?
Netanjahu tvrdí, že toto není vládní politika, ale to je prostě klišé, dokazuje celá řada vládních činitelů přímo i z jeho vlastní strany Likud. Celá řada politiků z vládní koalice se netají tím, že Gaza má být anektována, to znamená připojena k Izraeli a znovu osídlena židovskými civilisty. Tedy že nepůjde už jenom o vojenskou okupaci, ale o celé začlenění Gazy do Izraele – což je v rozporu s mezinárodním právem. Etnicky vyčistit Gazu od Arabů a dosadit tam jiné etnikum by samozřejmě bylo válečným zločinem. A to se mimochodem také řeší, jestli se Izrael v Gaze nedopouští genocidy.
Těla Palestinců, včetně dětí, kteří přišli o život při izraelském útoku na stany, v nichž byli ubytováni vysídlení lidé ve čtvrti Al-Jalaa, jsou převezena do nemocnice Al-Shifa za účelem identifikace a přípravy pohřbu v Gaza City, Gaza, 22. srpna 2025. Zdroj: AA/ABACA / Abaca Press / Profimedia
Prioritou Izraele je pokračování bojů
Co vy sám od této očekávané akce Izraele očekáváte? Může vést k veřejností požadovanému propuštění rukojmích díky vytvoření tlaku na Hamás?
Ale k tomu není ani potřeba vyvíjet na Hamás tlak. Když Izrael letos v únoru a březnu odstoupil od příměří, Hamás tehdy navrhoval návrat k dohodě: slíbil vydat všechna rukojmí výměnou za ukončení války. Izrael na to ale odpověděl, že i když chce rukojmí zpět, jeho prioritou je pokračování války. Paradoxně tedy platí, že kdyby dnes Izrael řekl „chceme zpět rukojmí a zastavíme válku“, vyhověl by tím požadavku, který Hamás otevřeně prosazuje už od ledna – a právě ten izraelské vedení dlouhodobě odmítá.
Podle zjištění izraelských novinářů, na která upozornil například britský Guardian, ukazují interní statistiky izraelské armády, že 83 procent zabitých v Gaze jsou civilisté. Na jednoho ozbrojence tedy připadají čtyři mrtví civilisté.
V rozhovoru pro Český rozhlas jste dříve zmiňoval, že by se takovým krokem, čili obsazením pásma Gazy, Izrael vehnal do pasti Hamásu. Děje se to podle vás právě teď?
Do velké míry ano. Strádání obyvatel Gazy je obrovské – a i když se objevují přehnané údaje nebo inscenované fotografie, fakt, že miliony lidí v Gaze žijí v katastrofálních podmínkách, nikdo popřít nemůže. To hraje do karet palestinské straně. Nejen Hamásu, ale obecně Palestincům a celému arabskému světu, který je tím, co se v Gaze děje, zděšen. Izrael – a po něm to papouškují i někteří čeští politici – často tvrdí, že jde o boj proti teroristům, při němž bohužel hynou i civilisté. Jenže podle zjištění izraelských novinářů, na která upozornil například britský The Guardian, ukazují interní statistiky izraelské armády, že 83 procent zabitých v Gaze jsou civilisté. Na jednoho ozbrojence tedy připadají čtyři mrtví civilisté. To není spiklenecká teorie, ale data samotné izraelské armády – a i proto je Izrael vystaven obrovskému tlaku a kritice po celém světě. Výjimkou je v tomto ohledu prakticky jen Česká republika.
Karim Muammer, který trpí mnoha závažnými onemocněními, jako je těžká podvýživa, zvětšení jater, změkčení kostí, únik moči z ledvin a závažné infekce hrudníku, pokračuje v léčbě v nemocnici Nasser v Khan Yunis za omezených podmínek, 21. srpna 2025 v Gaze. Zdroj: Mateus Bonomi / ANADOLU / Anadolu via AFP / Profimedia
Je podle vás nyní na místě, aby Česko přehodnotilo přinejmenším vývoz zbraní, který Izraeli poskytuje? Podle reportu ministerstva průmyslu a obchodu z minulého měsíce se vývoz zbraní do Izraele výrazně navýšil.
Česká podpora Izraeli je naprosto nekritická a místy až ostudná. Zatímco světoví lídři kritizují to, co Izrael páchá v Gaze, Česko mlčí – přestože se samo vydává za šampiona lidských práv. Podle mého názoru je to i výsledek zákulisních tlaků a zájmů například lidí napojených na zbrojní průmysl, kteří chtějí, aby dodávky zbraní do Izraele dál nerušeně pokračovaly.
Teď je důležité, aby Česká republika přestala lavírovat a konečně se připojila k civilizovanému světu se sdělením, že chování Izraele v Gaze je nepřípustné.
Myslím si, že reputace České republiky tímto pokrytectvím už neskutečně utrpěla. I doma ale zaznívá kritika: prezident Petr Pavel se vymezuje vůči vládě, která bezvýhradně podporuje izraelského premiéra Netanjahua, a kriticky se k tomu vyjadřuje také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
O to víc je teď důležité, aby Česká republika přestala lavírovat a konečně se připojila k civilizovanému světu se sdělením, že chování Izraele v Gaze je nepřípustné. Že už nelze donekonečna mluvit o právu na sebeobranu ani svádět vše na teroristický útok Hamásu před dvěma lety. Jeho pachatelé byli dopadeni nebo zabiti a čeká je spravedlivý trest. Teď je otázkou, zda někdo potrestá také izraelské pachatele válečných zločinů v Gaze. A právě v tom by se Česká republika měla přestat chovat potupně, jako to dělá dosud.
Palestinci spěchají pryč z oblasti poté, co izraelské stíhačky bombardovaly stany, ve kterých žijí vysídlení Palestinci v Deir al Balah v Gaze, 21. srpna 2025. Zdroj: AA/ABACA / Abaca Press / Profimedia
Které další státy se nacházejí svým postojem blízko tomu českému?
Pro Izrael je zásadní také to, že za ním stojí Spojené státy. Kdyby dnes Donald Trump jednoznačně řekl, že válka má skončit, skončila by – protože Izrael bojuje především americkými zbraněmi. Pokud by měl válčit jen vlastními silami, tuto válku by neunesl. Ostatně i tak je pro Izrael extrémně finančně i lidsky vyčerpávající, je potřeba verbovat desítky tisíc nových vojáků.
Připomeňme masakr patnácti zdravotníků, kteří zahynuli i se sanitkou, když ji izraelský buldozer před několika měsíci rozdrtil. To je v USA předmětem debaty a kritiky. Česká republika ale k těmto věcem mlčí. V tomhle směru jsme „unikát“.
Spojené státy ale samy nejsou jednotné – ozývá se tam řada kritických hlasů. Kritizují ne to, že se Izrael brání nebo bojuje proti teroristům, ale konkrétní útoky, při nichž přicházejí o život civilisté, novináři nebo zdravotníci. Připomeňme masakr patnácti zdravotníků, kteří zahynuli v sanitce, když ji izraelský buldozer před několika měsíci rozdrtil. To je v USA předmětem debaty a kritiky. Česká republika ale k těmto věcem mlčí. V tomhle směru jsme „unikát“.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ukrajinci zaútočili na ruský ropovod Družba. Maďarsko a Slovensko jsou bez dodávek
Vystudovala bohemistiku a mediální studia na Univerzitě Karlově. První novinářské zkušenosti získala v redakci webu Euractiv, kde se věnovala evropské politice. O volném čase ráda chalupaří, sportuje nebo čte. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupila v březnu 2025.
