Nabíječek u nás sice přibývá, ceny elektřiny v nich však rostou. Zdroj: Getty Images
Málo elektromobilů znamená drahé dobíjení, to je hlavní sdělení analýzy EV Readiness Index. Komplexní studie posuzovala aktuální stav ve 22 evropských státech. Index je založen na třech ukazatelích: na velikosti trhu elektrických aut, na rozvinutosti nabíjecí infrastruktury a také na výši celkových nákladů na vlastnictví či provoz ve vybraných zemích.
V poměru počtu nabíječek k nově prodaným elektromobilům má sice Česká republika jednu z nejhustších sítí veřejných dobíjecích stanic, příčinou příznivé statistiky jsou však nízké prodeje těchto aut. Loni u nás připadlo 6,26 nabíjecí stanice na všechny nově registrované elektromobily.
Například v Rakousku analýza vykázala 4,93 nabíjecí stanice, v Německu 1,16 a ve Francii 3,65. Z tohoto pohledu disponuje nejhustší sítí elektromobilitě mocně fandící Nizozemsko, kde poměr vychází na 12,64. Vyplývá to z nejnovějšího vydání analýzy EV Readiness Index.
ČTĚTE TAKÉ: S elektromobilem jsou řidiči spokojení. Většina má ale stejně v záloze „klasiku“
Vysoké náklady
Podrobná studie posuzovala aktuální stav ve 22 evropských státech. Index je založen na třech ukazatelích: na prodejích elektrických automobilů, stavu nabíjecí infrastruktury a výši nákladů za provoz.
Průzkum v prvé řadě ukázal jednu podstatnou věc, a sice, že celkové náklady na provoz jsou v Česku u benzinového auta stále nižší než u elektromobilu, a to o plnou pětinu. Jedním z podstatných důvodů jsou vysoké ceny elektřiny u veřejných dobíjecích stanic. Celkové náklady (tzv. TCO) v ČR loni u elektroaut nepatrně klesly díky novým vládním pobídkám na nákup elektromobilů pro veřejný sektor, ale klasická auta jsou stále citelně výhodnější.
Saab starý 17 let vs. elektrická Tesla: Kdo dojel levněji a rychleji do Chorvatska?
V praxi jsme vyzkoušeli, co obnáší cesta na dovolenou ve vyspělém elektromobilu a jak si se stejným úkolem poradí staré auto v ceně lepšího jízdního kola. Gigantický rozdíl v pořizovacích nákladech je zřejmý, samotná cesta ale nabídla zajímavé postřehy. Kdo dojel dřív a kdo za méně? Výsledek je i není překvapivý.
O pětinu vyšší náklady na provoz elektromobilu představují vůbec nejvyšší zaznamenaný rozdíl v neprospěch elektrického modelu. Ve 13 z 22 zkoumaných evropských států naopak celkové výdaje na elektromobil vycházejí nižší než na benzinové auto.
Z velké části jsou vyšší náklady dány současnými vysokými cenami elektřiny. Výdaje na její odběr při jízdě čistým elektromobilem s průměrnou spotřebou 18 kWh na 100 kilometrů autoři studie v České republice vyčíslili na 7,81 eura (184 korun/100 km). Nejméně za elektřinu zaplatí Maďaři (4,34 eura na 100 km), Rumuni (4,66 eura) a Norové (4,94 eura), naopak nejvíce Italové (12,75 eura).
Výstavba nabíječek bez dotací
V diskuzích fandů elektroaut často zaznívá, že větší rozvoj brzdí elektrárenské společnosti a měly by výrazně snížit cenu nabíjení, protože „stejně staví stanice zadarmo z dotací.“ Tak jednoduché to ale není. Evropské peníze přerozdělované v rámci operačního programu Doprava totiž podle motoristického novináře Martina Šidláka pokrývají samotnou výstavbu jen zčásti.
„Do uznatelných nákladů není započítána řada věcí jako třeba technický dozor apod. Dotace často pokryje jen zhruba polovinu celkových nákladů. Navíc až třetinu stanic staví firmy jako PRE nebo ČEZ bez dotace z důvodu urychlení celého procesu. Provoz samotný pak také dotován není,“ upozorňuje Šidlák.
Podle něj je třeba například platit garantovaný příkon 24/7, přestože stanice není zdaleka tak intenzivně využívaná. „Pro představu, loni společnost PRE evidovala na svých stanicích přibližně jedno dobíjení denně na DC stojanech a 3 až 5 denně na AC stojanech. Takže je to trochu začarovaný kruh. Elektromobilů je málo, protože je drahé dobíjení a dobíjení je drahé, protože nabíjí málo elektroaut,“ popisuje komplikovanou situaci expert.
