ANALÝZA: Na Aljašce se střetnou dva medvědi. Trump by měl Putinovi ukázat, že on je ten větší
Summit na Aljašce mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem srovnává analytik pro globální záležitosti Brett McGurk na webu CNN s „tancem dvou medvědů“. Trump by však podle něj měl ukázat, že tím větším je on. Schůzku zároveň srovnal se setkáním Ronalda Reagana s Michailem Gorbačovem v roce 1986. Tehdy summit sice zásadní výsledek nepřinesl a byl zpočátku považován za obrovský diplomatický neúspěch, ale položil základy pro pozdější narovnání vztahů obou velmocí. Právě Reaganem by se měl Trump podle McGurka inspirovat.
Zpráva o summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem zvýšila sázky v pokračujících snahách USA o dosažení příměří na Ukrajině. Jediným výsledkem, který se bude počítat, bude úplné a kompletní příměří, které prezident Trump dlouhodobě prosazuje, píše CNN. Pokud k tomu nedojde, summit bude neúspěchem a dosažení míru se ještě vzdálí.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rusko se pokusí oklamat Ameriku, varoval Zelenskyj. Území by obětoval jen za členství v NATO
Aby Trump dosáhl svého, měl by se poučit od prezidenta Ronalda Reagana v Reykjavíku, píše pro CNN analytik pro globální záležitosti Brett McGurk.
Větší medvěd určuje ráz tance
„Rusové sedící u jednacího stolu se považují za medvědy na tanečním parketu. Pokud se rozhodnete tančit s medvědem, říká se, že medvěd určuje, kdy a jak tanec skončí. Pokud nejste větší medvěd,“ napsal s odkazem na Trumpa McGurk.
Putin podle něj přijede na Aljašku s přesvědčením, že může s Trumpem manipulovat. USA jsou sice mnohem mocnější zemí, ale Putin je plně odhodlán dosáhnout svého cíle: podrobit si celou Ukrajinu. „Věří, že jeho odhodlání dosáhnout těchto cílů je větší než Trumpovo odhodlání podporovat Ukrajinu, aby mu v tom zabránila,“ popsal McGurk.
Navazuje na téma
Putin se tedy pravděpodobně bude snažit přesvědčit Trumpa, že cíle Ruska jsou rozumné a že Rusko je odhodláno dosáhnout mírového řešení. A to nehledě na skutečnost, že mír, o který Putin usiluje, vyžaduje úplné podrobení Ukrajiny.
Trump by na to podle McGurka neměl přistoupit a požadovat od Putina uzavření příměří z pozice síly. „Minulý měsíc Trump oznámil novou politiku vůči Ukrajině, podle níž budou na Rusko, pokud nepřijme příměří, uvaleny paralyzující sankce, které by se týkaly i všech odběratelů ruských energetických produktů. Dosud tak učinil v případě Indie, která je po Číně druhým největším odběratelem ruských surovin. Potvrdil také pokračování vojenské podpory USA Ukrajině prostřednictvím systémů financovaných a dodávaných spojenci z NATO. A vedl kromě toho úspěšný summit NATO, na kterém se spojenci dohodli na zvýšení svých výdajů na obranu na pět procent HDP, což je více, než kolik USA vynakládají na obranu,“ připomněl McGurk.
Prodlužování války ze strany Ruska by tak vedlo k dalším ztrátám a ekonomickému napětí. „Americká strana musí pouze sdělit, že bez příměří a následného vyjednávacího procesu se situace pro Putina nezlepší a jeho cíle na Ukrajině zůstanou nedosažitelné,“ uvedl analytik.
Podotkl, že americký prezident přichází v silné globální pozici. „Jediná věc, kterou Putin zná, chápe a respektuje, je moc. Určitě si všiml amerických leteckých úderů na Írán, které jsou projevem vojenské síly vedené ze základen uvnitř Spojených států. Je to impozantní čin, kterého by ruská armáda nikdy nemohla dosáhnout. A jde také o demonstraci, že Trump je připraven použít sílu, když je to nutné,“ vysvětlil svůj postoj McGurk.
Navazuje na téma
K určité demonstraci síly došlo již minulý týden poté, co bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv varoval Trumpa, že jeho ultimátum Rusku ohledně Ukrajiny je „krokem k válce“. Trump reagoval vysláním dvou jaderných ponorek směrem k Rusku. „Souhrnně lze říci, že prezident Spojených států přichází na tento summit v mnohem silnější pozici než prezident Ruska a strategie vyjednávání by měla tuto rovnici odrážet,“ uvedl McGurk.
Reykjavický model: Neúspěšný summit vede k míru
V této souvislosti se nabízí srovnání s bývalým americkým prezidentem Ronaldem Reaganem. Ten se v říjnu 1986 setkal s ruským prezidentem Michailem Gorbačovem v islandském Reykjavíku. Důvodem bylo uvolnění napětí mezi velmocemi studené války a poprvé také možnost uzavření rozsáhlé dohody o kontrole jaderných zbraní. Gorbačov přijel dobře připravený s novými návrhy, záložními pozicemi a progresivními recepty na snížení jaderného arzenálu Moskvy.
Reagan chtěl rovněž dohodu a během dvou jednacích dnů se obě strany dohodly na parametrech toho, co mohlo být historickým výsledkem. Reagan však také přijel s pevnými zásadami, od kterých nechtěl ustoupit. Jeden z požadavků se týkal rodícího se systému americké protiraketové obrany (Strategická obranná iniciativa neboli Star Wars), o kterém Moskva věděla, že mu nikdy nebude moci konkurovat, a který považovala za hrozbu. Když Gorbačov požadoval, aby USA upustily od snah vyvinout takový systém, Reagan to kategoricky odmítl. Jednání uvízla na mrtvém bodě a oba lídři opustili summit s pochmurným a zklamaným výrazem ve tváři.
Summit v Reykjavíku byl v té době považován za obrovský diplomatický neúspěch. Reaganovo odmítnutí ustoupit ale nakonec vytvořilo podmínky pro mír. O rok později totiž USA a SSSR podepsaly první smlouvu o likvidaci jedné kategorie jaderných zbraní. V roce 1991, po rozpadu Sovětského svazu, kdy Washington stále usiloval o inovace v oblasti protiraketové obrany, podepsaly USA a Rusko rozsáhlou Smlouvu o omezení strategických zbraní (START I). „Historici dnes poukazují na Reykjavík jako na zlomový bod studené války a Reaganův principiální postoj vůči Gorbačovovi považují za základ míru,“ připomněl McGurk.
Navazuje na téma
Ačkoli summit má být věnován Ukrajině, Rusové se podle McGurka budou snažit odvést pozornost americké strany různými nesouvisejícími body programu a vykreslit obraz dvou velmocí spolupracujících v globálních záležitostech. „Americká strana by se proto měla soustředit výhradně na Ukrajinu a dát jasně najevo, že spolupráce v jiných otázkách je možná, ovšem až po vyřešení situace na Ukrajině,“ navrhl nejlepší možnou strategii McGurk.
Ten zároveň očekává, že Rusové předloží podrobné návrhy s mapami nebo navrhnou další výměny vězňů, případně lokalizované a omezené příměří. „Putin bude tvrdit, že je připraven na trvalý mír, a chválit Trumpa jako jediného vůdce, který ho může dosáhnout. To vše může znít slibně, ale pro americkou stranu je to past,“ uvedl analytik s tím, že Putinovým cílem je oddálit uvalení nových sankcí, pokračovat ve válce a přesunout břemeno míru v Trumpově mysli zpět na Zelenského. Dodal, že cokoli, co nebude znamenat zastavení války ze strany Ruska – s dalšími jednáními o jejím úplném ukončení během příměří – bude neúspěchem.
Ukrajina na jídelním lístku
Posledním a důležitým důvodem, proč se vyhnout podrobným diskusím o úpravách kontaktní linie mezi ruskými a ukrajinskými silami, je podle McGurka skutečnost, že Ukrajinci se tohoto summitu neúčastní. „V diplomacii existuje známé rčení: ‚Pokud nejsi u stolu, jsi na jídelním lístku.‘ A Putin bude chtít, aby svět viděl snímky, na nichž sedí s Trumpem na americké půdě s mapami v ruce a vytyčuje budoucí hranice v evropské zemi, do které vtrhl. Pokud tento summit představuje trvalé riziko, pak je to právě tento obraz, po kterém Putin touží a který by Spojené státy neměly za žádných okolností nikdy dopustit,“ popsal McGurk.
Pokud Trump zachová pevný postoj k příměří, což je politika, kterou deklaroval ještě před začátkem svého prezidentství, má podle McGurka summit na Aljašce potenciál nastartovat proces, který nakonec povede ke spravedlivému řešení války. „Výsledek je binární: Dojde po Aljašce k příměří, nebo ne? Vše ostatní je irelevantní a odvádí pozornost,“ sdělil analytik.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Cesta k míru není možná bez účasti Ukrajiny, shodli se evropští lídři. Žádají robustní záruky
vaclav.cerny@iprima.cz
