ANALÝZA: Trump se stále vrací k bombám. Írán má ale hodně karet a všechny ukazují jedním směrem
Donald Trump se tvrdými údery snaží přimět Írán ke kapitulaci, ale zatím zvolená strategie má spíše opačný efekt, píše CNN. Panují proto obavy, že každá nová ofenziva jen prodlouží dosavadní situaci. Co pohání amerického prezidenta k dalším útokům a funguje to na íránský režim?
Donald Trump ve středu nařídil nové útoky na několik íránských cílů, a to jen několik hodin poté, co islámskou republiku obvinil z protahování dohody. „Stále z nás dělají hlupáky,“ řekl Trump. Ministr obrany Pete Hegseth následně uvedl, že Washington dává íránským vůdcům jasné signály. „Pokud budeme potřebovat vyjednávat bombami, budeme vyjednávat bombami,“ řekl podle CNN. Ve čtvrtek pak Trump uvedl, že se viceprezident J.D. Vance o víkendu zúčastní podpisu dohody s Íránem v Evropě. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baghájí ale posléze prohlásil, že Írán ještě nepřijal konečné rozhodnutí o dohodě s USA a informace o brzkém podpisu jsou spekulace
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Praha otevírá Izraelcům dveře do Evropy. V Česku mohou stavět továrny, ve vzduchu visí hrozba
Celkový rozsah zasažených cílů a způsobených škod zatím není jasný. Americké centrální velení ale uvedlo, že jeho síly použily přesně naváděnou munici proti íránským sledovacím systémům, komunikační infrastruktuře a protivzdušné obraně. V následujících dnech budou analytici hodnotit, zda útoky – některé vedené na jihu země a zřejmě zaměřené na omezení kontroly Teheránu nad Hormuzským průlivem – zúží íránské možnosti a ovlivní jeho vyjednávací postoj.
Čtěte také
„V některých válečných konfliktech mohou změny strategie a dostatečně intenzivní údery ovlivnit výsledek. Hrozí však, že tato nová ofenziva jen prodlouží dosavadní situaci, která Trumpovu administrativu znepokojuje. Ačkoli americké síly opakovaně dosahují dílčích taktických úspěchů, zatím to nevedlo k celkovému strategickému vítězství,“ uvádí v analýze CNN reportér Stephen Collinson, který se zabývá děním v Bílém domě.
Důkazy z posledních tří měsíců však podle CNN naznačují, že zvýšený tlak ze strany Washingtonu má opačný dopad – vede Írán spíše k větší neústupnosti. V Teheránu to zároveň posiluje přesvědčení, že Donaldu Trumpovi nelze při jednáních důvěřovat. „Žádné trvalé dohody nelze dosáhnout hrozbami, zastrašováním ani použitím síly,“ řekl ve středu íránský velvyslanec při OSN Amir Saeid Iravani podle oficiální íránské tiskové agentury Islámské republiky (IRNA). Jinými slovy, Írán chce, aby svět věděl, že ho nelze bombardováním dotlačit zpět k jednacímu stolu.
Co nová vlna amerických útoků odhaluje o Trumpovi?
Nové americké nálety podle Collinsona ukázaly na tři faktory, které konflikt pohánějí:
Trump je stále více frustrovaný tím, že Teherán odmítá ustoupit jeho podmínkám ohledně znovuotevření průlivu a ukončení jaderného programu.
Nová americká vojenská akce posiluje dojem, že Trump věří, že k dosažení dohody je nutná konfrontace.
Znovu se ukazuje Trumpův sklon riskovat narušení jednání použitím síly.
K nové vlně útoků došlo poté, co katarský vyjednávací tým ve středu ráno odcestoval do Íránu, aby se setkal s íránskými zástupci a pokusil se uzavřít poslední sporné body v memorandu o porozumění mezi Washingtonem a Teheránem.
Není to přitom poprvé, co Donald Trump zasáhl do probíhající diplomacie – nejprve k tomu došlo v důsledku útoku na íránská jaderná zařízení v loňském roce a poté znovu, když ztratil trpělivost s vleklým jednáním v Ženevě na konci února, kdy spolu s Izraelem zahájil vojenskou akci.
„Myslím, že na to máme právo,“ uvedl Trump po středečních úderech, které následovaly po sestřelení amerického vrtulníku Apache Íránem. Podle něj nebylo mnoho jiných možností, protože nečinnost by mohla znamenat, že Írán získá převahu v oblasti Hormuzského průlivu.
Čtěte také
„Pokaždé, když se Trump rozhodne použít větší vojenskou sílu, roste riziko, že konflikt, který už je na hraně eskalace, se mu vymkne z rukou,“ podotkl Collinson. Zástupce Jim Himes, nejvýše postavený demokrat ve Výboru pro zpravodajské služby Sněmovny reprezentantů, ve středu uvedl, že Írán si stále zachovává schopnost zasáhnout energetickou infrastrukturu ve Spojených arabských emirátech nebo v Kataru v rámci odvetných útoků.
Zároveň podle něj může Írán nařídit svým spojencům, Hútíům v Jemenu, aby narušili trasy pro vývoz ropy přes Rudé moře. „Mají spoustu karet, které mohou hrát, a všechny ukazují jedním směrem, a to je, že ceny benzinu pro americký lid půjdou velmi, velmi vysoko – mnohem výše, než jsou právě teď,“ řekl Himes.
Američtí představitelé ale tvrdí, že cílem není začít s Íránem plnohodnotnou válku. Pete Hegseth podotkl, že operace měla „nastavit podmínky“ a ne znovu otevírat uzavřené věci.
Proč tlak na Írán zatím nefunguje?
Na první pohled se zdá, že útoky znovu narušily křehké příměří, které zastavilo předchozí boje. Ve skutečnosti nejde o klasickou mírovou dohodu, ale spíš o nepsané pravidlo, že se obě strany budou držet nízké intenzity bojů, aby konflikt nepřerostl zpět do totální války. „Možná se situace změní snahou administrativy přimět Írán k jednání. Úředníci ale zároveň riskují, že podcení, jak tyto kroky vnímají protivníci na Blízkém východě – to, co ve Washingtonu působí jako rozumné a přiměřené, tam tak být nemusí,“ uvedl Collinson.
Dodal, že aby Írán mohl znovu jednat o podmínkách diplomacie, musel by dojít k závěru, že tvrzení americké administrativy o „vyhraném konfliktu“ je pravdivé. „Teherán si ale zřejmě myslí, že má stále silnou vyjednávací pozici, což je jeden z důvodů, proč zatím nesouhlasil se změnami, které Trump upravil v memorandu na začátku minulého týdne,“ popsal Collinson s tím, že samotné přežití režimu po americkém a izraelském útoku Írán vnímá jako určité vítězství.
Trumpův náhlý návrat k vojenským útokům může také dál mást voliče, kteří se už dříve postavili proti této válce. Zároveň to působí jako krok zpět k nejasným a proměnlivým výrokům, které provázely začátek konfliktu. Ještě v úterý totiž Trump tvrdil, že dohoda s Íránem je „těsně před dokončením“ a že by se průliv mohl znovu otevřít během „dvou až tří dnů“.
Minulý týden také uvedl, že v telefonátu o izraelské operaci v Libanonu, kterou považoval za riziko pro mírovou dohodu, označil Netanjahua za „blázna“. Později pro web Axios řekl, že izraelskému lídrovi sdělil, že nové útoky na Írán by mohly vést k jeho mezinárodní izolaci. Přesto Trump znovu nasazuje americkou vojenskou sílu proti Íránu.
Trump v pasti
Aby Trump změnil situaci v Íránu, možná by musel zvolit tvrdší a delší vojenský postup. To by ale pravděpodobně vyvolalo silnou reakci a mohlo by to zatáhnout spojence USA v Perském zálivu do konfliktu. Zároveň by to zhoršilo situaci na světovém trhu s energií, což by mělo politické dopady i v USA. „I kdyby se podařilo situaci vojensky uklidnit, stejně by následovala dlouhá a složitá jednání o íránském jaderném programu, zásobách obohaceného uranu a zrušení sankcí výměnou za dohody,“ podotkl Collinson.
A pokud ani nové vojenské útoky nebudou fungovat, USA se pravděpodobně vrátí k tvrdému tlaku na Írán, jak to prosazuje Trump. Ten dlouhodobě věří, že v každém konfliktu je jen vítěz a poražený, ne kompromis. „Myslí si, že když se na Írán ‚zatlačí silou‘, ustoupí – podobně jako při tvrdém vyjednávání v byznysu. Takový přístup ale zatím v diplomacii moc úspěchů nepřinesl,“ uvedl Collinson.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ponížení pro Trumpa. Na finále NBA ho nelítostně vypískali, bučela celá hala, ukazuje video
vaclav.cerny@iprima.cz
