ANALÝZA: Rus tu žije 12 minut. Útočníci se snaží získat Záporoží, proč stále nemají vyhráno?
Ruské jednotky se snaží prorazit na jihovýchodní Ukrajině a otevřít si tak cestu k průmyslovému městu Záporoží. Narážejí však na tvrdý odpor obránců. Vysoké ztráty, pomalý postup a účinné protiútoky Ukrajiny podle médií i analytiků ukazují, že rozhodující průlom je pro Moskvu stále obtížný a ruské vítězství není ani po čtyřech letech války jisté.
Ruští okupanti se snaží prorazit v záporožském směru a přiblížit se k městu Záporoží. Poslední větší překážkou na této cestě je malá vesnice Stepnohirsk, kterou brání ukrajinské ozbrojené síly. Podle deníku The Times dorazilo do Stepnohirsku asi 20 tisíc ruských vojáků, jejichž cílem je prorazit cestu na sever. Obranu ale vyztužily speciální jednotky GUR. „Myslím, že průměrná délka života mobilizovaného Rusa je tady asi 12 minut, ne déle,“ řekl jeden z důstojníků skupiny Ferrata, která se věnuje průzkumu, protiútokům a náletům na ruské pozice. „Cena jeho života, pokud mluvíme o granátech a ničivých prostředcích vynaložených na jeho vraždu, je asi pět až šest tisíc dolarů,“ dodal.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Třetí světová vypukne do pěti let, obává se Západ. Průzkum ukázal na velký problém
Podle webu The Wall Street Journal se tak ukazuje, že Ukrajina má stále dostatek sil k boji a že Rusko má velké potíže dosáhnout zásadního průlomu. Vítězství ruského prezidenta Vladimira Putina tak v žádném případě není jisté.
Ztráty ve válce
Celkové ruské vojenské ztráty se pohybují kolem 1,2 milionu lidí, přičemž až 325 tisíc vojáků má být mrtvých. To je více než dvojnásobek počtu obětí na Ukrajině. A přestože se Rusku dlouhodobě daří lákat dobrovolníky do války vysokými platy, ukazuje se, že nábor jen stěží drží krok s rostoucími ztrátami. „Podle západních představitelů Rusko v posledních třech měsících verbovalo každý měsíc 30 až 35 tisíc vojáků, ale počet mrtvých nebo zraněných byl mnohem vyšší,“ píše The Wall Street Journal.
Čtěte také
Podle některých analytiků by tak Rusko mohlo mít brzy problém s doplňováním vojáků na podporu současných operací a dosáhnout významných průlomů by tak mohlo být ještě obtížnější. Analytici ale zároveň podotýkají, že Ukrajina je na tom ještě hůř. „Existují určité náznaky, že Rusové verbují méně rekrutů, ale stále jich verbují více než Ukrajinci,“ řekl generálmajor Pekka Turunen, šéf finské vojenské rozvědky.
Vysoké ztráty, slabá kontrola území
Podle jednoho západního představitele se Rusku loni podařilo dobýt pouze asi 0,8 % území Ukrajiny. Vojenské zpravodajské služby z několika evropských zemí odhadují, že Rusko bude pomalu pokračovat v postupu, ale za cenu velmi těžkých ztrát.
„Ruské jednotky postupují převážně pěšky v takzvaných infiltračních skupinách – pod dělostřeleckou palbou a útoky dronů, snaží se přežít a čekají na posily. Tato taktika vede k vysokým ztrátám a slabé kontrole nad dobytými územími, což dává Ukrajině možnost se bránit,“ uvádí The Wall Street Journal.
Odvety
Začátkem února se v médiích začaly objevovat zprávy, že Ukrajina podniká v Záporoží protiútok. V této oblasti mělo přitom Rusko v posledních měsících navrch. Vojáci uvedli, že využívají komunikačních problémů Ruska poté, co Moskvě Elon Musk vypnul systém Starlink.
Čtěte také
Ukrajinští důstojníci tvrdí, že hlavním cílem není získat zpět území, ale zasáhnout slabé místo ruské armády a donutit ji k přesunu vlastních sil z jiných částí fronty.
Výhoda dronů
V průběhu roku 2025 Rusko neustále zvyšovalo svou převahu v počtu dronů středního doletu, které Ukrajině způsobovaly vážné škody v logistice a oslabovaly její pozici na frontové linii. Rusko také modernizovalo drony a vybavilo je pašovanými internetovými terminály Starlink. Díky tomu se zvýšil jejich dosah a bylo možné obejít ukrajinské systémy elektronického boje určené k jejich zničení.
Výpadek Starlinku začátkem února ale výhodu Moskvy na bojišti výrazně snížil. Ukrajinští vojáci zaznamenali výrazné snížení počtu dronových útoků na bojišti, zatímco Rusko se snaží najít alternativu.
Problémy s ropou
Ropa je nejdůležitějším zdrojem příjmů ruské vojenské mašinérie a zároveň i klíčovým cílem Ukrajiny a jejích spojenců při vyvíjení tlaku na Moskvu. Nové západní sankce, zabavení tankerů „stínové flotily“ a tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa na Indii, aby omezila nákupy z Ruska, stlačily dolů cenu hlavní ruské ropy Urals, která se nyní obchoduje s výraznou slevou vůči mezinárodní referenční ropě Brent. „Dříve se zdálo, že ekonomika je neporazitelná, příjmy i HDP rostou. Teď to ale tak není,“ řekl Janis Kluge, výzkumný pracovník Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti.
Na ruské rafinerie také dál cílí ukrajinské útoky. V noci na pondělí například v hloubi Ruska zasáhly modrožluté síly důležitou ropnou čerpací stanici Kalejkino společnosti Transněfť. Tam proudí ropa z různých míst v Rusku a skladuje se v desítkách nádrží. Dále se odsud čerpá například do rafinérie v Nižněkamsku nebo na exportní trasy včetně ropovodu Družba. 19. února zase ukrajinský útok mířil na ropný sklad ve městě Velikije Luki v Pskovské oblasti na severozápadě Ruska.
O týden dříve si Ukrajina připsala rekordní zásah 1750 kilometrů od svých hranic. Drony s dlouhým doletem zasáhly ropnou rafinerii Uchta v republice Komi, která je součástí ruské společnosti Lukoil. Společnost zpracovává přibližně čtyři miliony tun ropy ročně.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ruská chlouba v plamenech. Ukrajinci sestřelili supermoderní dron s AI, zásah zachytila kamera
vaclav.cerny@iprima.cz
