Angíny drtí Česko: Těžkých průběhů přibývá. Penicilin chybí, lékaři volí nedostatečné náhrady

Tolik angín tady dlouho nebylo. Shodují se na tom odborníci z celého Česka.

Angína drtí Česko

Tolik angín tady dlouho nebylo. Shodují se na tom odborníci z celého Česka. Po letech relativního „klidu“ během pandemie se streptokokové infekce typu spála nebo angína letos vrátily s nevídanou intenzitou. Hlavně angína pak má u řady pacientů i těžší průběh. Problém následně představuje nedostatek penicilinu – lékaři často musí volit jiná antibiotika, která nefungují tak dobře, a doba léčby se tím prodlužuje.

O desetitisíce případů infekčních onemocnění víc, než je běžné. Lékaři jsou znepokojeni, a nejen u v Česku. Infekce řádí i ve světě. „Tentokrát to ovlivnila jistě i covidová epidemie, protože v době, kdy se nemohly zejména děti setkávat, nakazit, tak se nepromořily a dnes jsou velmi vnímavé,“ sdělil pro CNN Prima NEWS předseda Společnosti infekčního lékařství Pavel Dlouhý.

„Každý den máme v ordinaci pacienty, kteří přijdou s teplotami, bolestmi v krku. Zejména když začala škola, tak se to rozběhlo,“ sdělil redakci praktický lékař Lubomír Nečas. Právě u dětí lékaři sledují také vyšší počet těch nejzávažnějších průběhů.

ČTĚTE TAKÉ: Do Česka míří 52 tisíc balení penicilinu. Předseda asociace řekl, kolik jich lékárny získají

„Oproti jiným letům vidíme sice vzácné, ale velmi závažné případy, kde dítě s angínou či se spálou může být i ohroženo na životě. Infekce je provázena šokem, selháním oběhu,“ pokračoval Dlouhý. Že je letošní rok výskytem běžných streptokokových infekcí jako angína, spála nebo spálová angína výjimečný, potvrzuje i Aleš Chrdle, primář infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice.

Nárůst je i šestinásobný

„Porovnali jsme období ledna až května letošního roku se stejným obdobím v roce 2022. Počet streptokokových infekcí zachycený v naší nemocnici byl letos téměř šestinásobný. Počet případů je výrazně vyšší, než jsme byli zvyklí vidět v předcovidových letech,“ uvedl v tiskové zprávě, kterou má redakce k dispozici.

Seniory trápí nedostatek lékařů i on-line systémy. Je to začarovaný kruh, říká odbornice

Nedostatek praktických lékařů, špatná dostupnost ordinací či příliš krátké ordinační hodiny jsou problémy, s nimiž se často potýkají senioři, tvrdí Lenka Desatová, předsedkyně Rady seniorů České republiky. Přechod lékařů na on-line objednávací systém po pandemii situaci podle ní ještě více zkomplikoval. Řada seniorů internet nepotřebuje, ani se ho nechce na sklonku života učit používat.

Na vině podle lékařů však nemusí být jen pandemie. „Je nutné zohlednit odolnost bakterií proti antibiotické léčbě. A v neposlední řadě může mít situaci na svědomí i vyšší virulence samotných streptokoků, tedy jejich schopnost nakazit člověka a vyvolat infekci,“ vysvětlil ve zprávě Milan Kolář, přednosta Ústavu makromikrobiologie Fakultní nemocnice Olomouc.

Současné situaci navíc nepomáhá ani nedostatek penicilinu v lékárnách. „Musí být nahrazován jiným antibiotikem a bohužel náhrady mají širší spektrum účinků. I to samo o sobě je určitě nežádoucí efekt antibiotik,“ doplnil pro CNN Prima NEWS Kolář. Obecně je podle něj antibiotik dostatek, ne však odpovídajících druhů. „Náhrady mohou kromě streptokoka odstranit i další bakterie, které jsou naopak prospěšné. To pak může negativně ovlivnit naši imunitu a odolnost vůči budoucím infekcím,“ dodal.

Antibiotika se nesmí nadužívat

Své o nedostatku základních antibiotik ví i paní Čermáková, která nedávno měla angínu poprvé v dospělosti. „V pátek večer jsem byla v pořádku, v sobotu mě už ráno vzbudilo, že nemohu polknout, a samozřejmě to byla angína. Sehnat antibiotika byl problém. Museli jsme to řešit v lékárně, kde následně telefonovali s lékařkou a řešili, co jiného mi tam můžou nabídnout,“ svěřila se redakci.

Léková krize nekončí. Podívejte se, které medikamenty budou během podzimu chybět

Základní penicilinová antibiotika, přípravky pro děti, oční kapky či masti. Nejen těchto léků se v letošním roce týkaly velké výpadky dodávek. Jak však vyplývá z otevřených dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), problém s jejich nedostatkem nastane i na podzim. Kteří výrobci léků hlásí výpadky a jaké medikamenty budou někdy i do konce roku chybět? Podívejte se.

Lékaři ovšem varují před nadužíváním antibiotik. „Naprosto zásadní je správná diagnostika, protože se stále stává, že lékaři předepisují antibiotika i na virové infekce. Po potvrzení bakteriální nákazy by léčba měla být co nejkratší a s maximální možnou dávkou,“ zdůraznila v tiskové zprávě Václava Adámková, primářka mikrobiologie a antibiotického centra Všeobecné fakultní nemocnice.

Experti se shodují, že i nadále je nutný vývoj nových antibiotických léků, nicméně farmaceutické firmy se do něj příliš „nehrnou“. Antibiotika přitom Světová zdravotnická organizace (WHO) označuje za klíčové léky a doporučuje, kam by se měl vývoj ubírat.

„Problém spočívá v tom, že farmaceutická firma na vývoj nového antibiotika vynakládá obrovské prostředky, bakterie si na lék ovšem může vytvořit rezistenci během krátké doby, a prakticky jej tím znehodnotí. Pak výrazně klesá motivace o něco takového se pokoušet,“ uvedl Kolář. Antibiotika jsou podle něj však natolik životně důležité léky, že by organizace jako EU nebo i jednotlivé státy měly uvažovat o investicích do jejich vývoje, výroby a definovat programy, které pomohou udržet účinnost stávajících antibiotik.

Tagy: