Angína drtí Česko
Tolik angín tady dlouho nebylo. Shodují se na tom odborníci z celého Česka. Po letech relativního „klidu“ během pandemie se streptokokové infekce typu spála nebo angína letos vrátily s nevídanou intenzitou. Hlavně angína pak má u řady pacientů i těžší průběh. Problém následně představuje nedostatek penicilinu – lékaři často musí volit jiná antibiotika, která nefungují tak dobře, a doba léčby se tím prodlužuje.
O desetitisíce případů infekčních onemocnění víc, než je běžné. Lékaři jsou znepokojeni, a nejen u v Česku. Infekce řádí i ve světě. „Tentokrát to ovlivnila jistě i covidová epidemie, protože v době, kdy se nemohly zejména děti setkávat, nakazit, tak se nepromořily a dnes jsou velmi vnímavé,“ sdělil pro CNN Prima NEWS předseda Společnosti infekčního lékařství Pavel Dlouhý.
„Každý den máme v ordinaci pacienty, kteří přijdou s teplotami, bolestmi v krku. Zejména když začala škola, tak se to rozběhlo,“ sdělil redakci praktický lékař Lubomír Nečas. Právě u dětí lékaři sledují také vyšší počet těch nejzávažnějších průběhů.
ČTĚTE TAKÉ: Do Česka míří 52 tisíc balení penicilinu. Předseda asociace řekl, kolik jich lékárny získají
„Oproti jiným letům vidíme sice vzácné, ale velmi závažné případy, kde dítě s angínou či se spálou může být i ohroženo na životě. Infekce je provázena šokem, selháním oběhu,“ pokračoval Dlouhý. Že je letošní rok výskytem běžných streptokokových infekcí jako angína, spála nebo spálová angína výjimečný, potvrzuje i Aleš Chrdle, primář infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice.
Nárůst je i šestinásobný
„Porovnali jsme období ledna až května letošního roku se stejným obdobím v roce 2022. Počet streptokokových infekcí zachycený v naší nemocnici byl letos téměř šestinásobný. Počet případů je výrazně vyšší, než jsme byli zvyklí vidět v předcovidových letech,“ uvedl v tiskové zprávě, kterou má redakce k dispozici.
Na vině podle lékařů však nemusí být jen pandemie. „Je nutné zohlednit odolnost bakterií proti antibiotické léčbě. A v neposlední řadě může mít situaci na svědomí i vyšší virulence samotných streptokoků, tedy jejich schopnost nakazit člověka a vyvolat infekci,“ vysvětlil ve zprávě Milan Kolář, přednosta Ústavu makromikrobiologie Fakultní nemocnice Olomouc.
Současné situaci navíc nepomáhá ani nedostatek penicilinu v lékárnách. „Musí být nahrazován jiným antibiotikem a bohužel náhrady mají širší spektrum účinků. I to samo o sobě je určitě nežádoucí efekt antibiotik,“ doplnil pro CNN Prima NEWS Kolář. Obecně je podle něj antibiotik dostatek, ne však odpovídajících druhů. „Náhrady mohou kromě streptokoka odstranit i další bakterie, které jsou naopak prospěšné. To pak může negativně ovlivnit naši imunitu a odolnost vůči budoucím infekcím,“ dodal.
Antibiotika se nesmí nadužívat
Své o nedostatku základních antibiotik ví i paní Čermáková, která nedávno měla angínu poprvé v dospělosti. „V pátek večer jsem byla v pořádku, v sobotu mě už ráno vzbudilo, že nemohu polknout, a samozřejmě to byla angína. Sehnat antibiotika byl problém. Museli jsme to řešit v lékárně, kde následně telefonovali s lékařkou a řešili, co jiného mi tam můžou nabídnout,“ svěřila se redakci.
Lékaři ovšem varují před nadužíváním antibiotik. „Naprosto zásadní je správná diagnostika, protože se stále stává, že lékaři předepisují antibiotika i na virové infekce. Po potvrzení bakteriální nákazy by léčba měla být co nejkratší a s maximální možnou dávkou,“ zdůraznila v tiskové zprávě Václava Adámková, primářka mikrobiologie a antibiotického centra Všeobecné fakultní nemocnice.
Experti se shodují, že i nadále je nutný vývoj nových antibiotických léků, nicméně farmaceutické firmy se do něj příliš „nehrnou“. Antibiotika přitom Světová zdravotnická organizace (WHO) označuje za klíčové léky a doporučuje, kam by se měl vývoj ubírat.
„Problém spočívá v tom, že farmaceutická firma na vývoj nového antibiotika vynakládá obrovské prostředky, bakterie si na lék ovšem může vytvořit rezistenci během krátké doby, a prakticky jej tím znehodnotí. Pak výrazně klesá motivace o něco takového se pokoušet,“ uvedl Kolář. Antibiotika jsou podle něj však natolik životně důležité léky, že by organizace jako EU nebo i jednotlivé státy měly uvažovat o investicích do jejich vývoje, výroby a definovat programy, které pomohou udržet účinnost stávajících antibiotik.
