Jaký je zájem o očkování proti covidu?
Nedostatek praktických lékařů, špatná dostupnost ordinací či příliš krátké ordinační hodiny jsou problémy, s nimiž se často potýkají senioři, tvrdí Lenka Desatová, předsedkyně Rady seniorů České republiky. Přechod lékařů na on-line objednávací systém po pandemii situaci podle ní ještě více zkomplikoval. Řada seniorů internet nepotřebuje, ani se ho nechce na sklonku života učit používat.
„Došli jsme k falešnému pocitu, že internet umí používat každý,“ uvedla Desatová na tiskové konferenci na téma zdravotní péče o seniory po covidu. Telefon se podle ní naučilo používat 96 procent seniorů – jenže 77 procent z nich má telefon tlačítkový, bez možnosti připojení k internetu.
ČTĚTE TAKÉ: Prudký nárůst pacientů s koronavirem. Odborníci doporučují očkování i posilování imunity
„Aby byli schopni komunikovat on-line, je nutné digitální edukace. Problémem je, že senioři starší 80 let mohou být upoutáni na lůžko nebo vyžadují pomoc druhých. Když se s internetem nesetkali během své profesní kariéry, odmítají ho, nepotřebují ho. Nemáme právo je nutit, aby se s ním naučili zacházet,“ zdůraznila předsedkyně Rady seniorů ČR. Pacienti v seniorském věku podle ní nesmí být diskriminováni.
„Senioři si zaslouží výbornou péči, aby se k nim společnost chovala slušně a pomohla s péčí o jejich zdraví.“
Jedním z největších problémů je nedostatek praktických lékařů pro dospělé. „Aktuálně máme 6 475 praktických lékařů pro dospělé, z nichž 38 procent je starších 60 let. Pokud se situace nezlepší, v následujících pěti až deseti letech počet praktiků dramaticky klesne. Už nyní je průměrný věk praktického lékaře přes 52 let,“ sdělila Desatová. Sebelepší vyhláška nebo úmysl ministerstva zdravotnictví tuto situaci podle ní nezmění.
Jak uvedli lékaři ve společném prohlášení pro redakci CNN Prima NEWS, ve finančním zájmu českého zdravotnictví je, aby se co nejvíce zdravotních problémů řešilo u praktických lékařů. „Smutnou realitou je, že s jejich odchody do důchodu se síť praktiků a pediatrů rozpadá. Zdravotní pojišťovny tomu nejsou schopny či ochotny čelit. Pacienti tak končí rovnou u specialistů nebo v nemocnicích, což je samozřejmě mnohem nákladnější,“ uvedli ve zprávě.
Alarmující situaci je například na Vysočině nebo v Pardubickém kraji. Například v Ústeckém kraji se snaží situaci řešit v menších městech a obcích tak, že si praktického lékaře „nasmlouvají“ na pár dní v týdnu. Ani to však není ideální. Praktik může být v dané obci od 8. do 12. hodiny, pokud však nemocný přijde bez objednání například v 10 hodin, tak už tam lékař být nemusí, protože mu tam nikdo dříve nepřišel, a tak odjel do další ordinace. „Občané ani obce si ale nestěžují, jsou rádi, že tam mají aspoň někoho,“ řekla Desatová.
Lékař je ochotný například vystavit na požádání e-recept, jenže senioři s ním mnohdy neumí zacházet. Případně mají tlačítkový telefon a QR kód jim není k ničemu. Tuto situaci řeší možnost vydat pacientovi lék i na občanský průkaz. Problémem je však i dostupnost ordinací. „Kontakt seniorských pacientů s jejich praktiky není dostatečný, tím pádem je stále více zanedbávaná i preventivní péče, včetně očkování,“ uvedla Desatová.
Kdo půjde na vesnici? Nikdo
Připomněla, že ministerstvo zdravotnictví v roce 2013 upozorňovalo na rušení ordinací na vesnicích a v malých městech. „Uplynulo deset let a situace je ještě horší než tehdy. Je otázkou, jestli ministerstvo, ale i Svaz měst a obcí, zaspalo. Kdo půjde na malou vesnici, kde není obchod, školka, škola ani pracovní příležitost pro partnera či manžela? Nikdo se tam nepohrne,“ popsala.
Lékaři ve společném prohlášení pro CNN Prima NEWS taktéž uvedli, že doktoři mnohdy odchází do zahraničí za lepším platem. „A jen malá část lékařů po atestaci odolá volání otevřít si soukromou praxi. Dospěli jsme do bodu, kdy máme přebujelou kapacitu ambulantních specialistů, kteří chybí v primární péči a v nemocnicích,“ konstatovali.
U starších praktiků je problém trochu jiný. „Čím jsou starší, tím hůře snáší změny. Anebo řeknou, že se jim jinam nechce. Je to začarovaný kruh,“ uvedla Desatová. Co je podle ní řešením? Zjistit potřeby lékařů. „Není to jen o penězích, mzdách a vybavení ordinace. Musíme zjistit jejich potřeby i v soukromém životě a plnit je,“ řekla.
Pokud v dané obci nebo na malém městě není praktik, senioři musí dojíždět do větších měst. Řada z nich je však hůře mobilní, chodí pomalu, o holi nebo jsou na vozíku. Návštěva lékaře je pro ně pomalu výletem na celý den v případě, že neřídí nebo nemají nikoho, kdo by je za lékařem odvezl.
„Tripledemická“ sezóna se vrátí
S pandemií přišlo jedno „pozitivum“, a sice zájem o očkování. Obecně je však proočkovanost podle Desatové velmi nízká. Důvodů, proč tomu tak je, může být více. Dotyční si myslí, že se jich očkování proti nemoci netýká, neví, na co vše mají nárok, nebo se jim nechce platit doplatek za příslušnou vakcinaci. Právě při očkování a prevence hraje praktický lékař základní roli.
Přestože již od roku 2015 mají lidé starší 65 let, stejně jako lidé chronicky nemocní a další rizikoví pacienti, některá očkování hrazena ze zdravotního pojištění, proočkovanost zejména v seniorské populaci rok od roku výrazně klesá. Výskyt nejrůznějších infekcí během pandemie razantně poklesl, ale nikoli v důsledku očkování, ale především kvůli výrazným izolačním opatřením.
„V posledním roce jsme zaznamenali významný nárůst výskytu různých infekcí, jako jsou RS viry, chřipky, pneumokokové infekce, a to jak v rizikových skupinách, tak i v běžné populaci. Počty pacientů jsou již na podobné úrovni, jako před vypuknutím pandemie,“ sdělila Zuzana Blechová z 2. lékařské fakulty UK, Kliniky infekčních onemocnění Nemocnice Na Bulovce.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Praha nabobtná, dočká se statisíců obyvatel. Školy utrpí nedostatkem míst, hřbitovy nikoliv
Navíc jsou podle ní v rizikových skupinách často zaznamenávány vážné až těžké průběhy onemocnění. A přestože rizikové skupiny mají buď úplnou úhradu očkování, nebo jen s minimální spoluúčastí pacienta, je jejich proočkovanost minimální.
„Poslední sezóna byla takzvaně tripledemickou, kdy se vyskytoval covid, RS viry a chřipka zároveň. Je velmi pravděpodobné, že podobná situace nastane i letos. Očkování je nejúčinnější a často jedinou možností, jak zabránit komplikacím a zbytečným úmrtím. Je třeba tímto způsobem ochránit ohrožené skupiny seniorů proti covidu, i proti chřipce a pneumokokovým zápalům plic, u nich je riziko závažného průběhu onemocnění vyšší vždy,“ dodala.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Co říkají senioři na tahanice kolem valorizace penzí? Podívejte se na video.
