Němčina se může v dohledné době stát tím, čemu se říká lingua franca. Tedy jazykem, který používají i lidé, jenž nejsou rodilými mluvčími. Německy se momentálně učí více než patnáct milionů lidí. Největší nárůst zájmu o němčinu registrují v Dánsku a Nizozemsku. Jazyk našich západních sousedů v Evropské unii posílí s odchodem Velké Británie.
Na světě žije přibližně sto milionů lidí, jejichž mateřštinou je německý jazyk. Dalších 15,5 milionu se němčinu učí. Vyplývá to z aktuálního průzkumu, publikovaného Ministerstvem zahraničních věcí Spolkové republiky Německo. Nejvíce lidí se na němčinu „vrhlo“ v Dánsku, kde se ji učí o 62 procent více lidí než před pěti lety. V Nizozemsku vzrostl počet studujících němčinu za stejné období o třicet procent, ve Francii o šestnáct, zato v České republice jen o čtyři procenta. Ze zemí mimo Evropskou unii eviduje největší nárůst studentů němčiny Rusko, a to o osmnáct procent v porovnání s rokem 2015.
Němčina navíc bude „trendovat“ v příštích šesti měsících, až se Německo ujme předsednictví EU. Přitom v bruselských strukturách mezi armádou 33 tisíc úředníků lze najít jen asi osm procent pracovníků s německou či rakouskou národností. Jenže reálné využití němčiny je na unijní úrovni zřejmě daleko vyšší. „Lidé nám říkají, že znalost německého jazyka jim pomáhá najít práci a nastartovat kariéru v Bruselu,“ uvedl podle portálu Politico.eu mluvčí stálého německého zastoupení v Evropské komisi.
Nejpilnější němčináři? Poláci
Rostoucí zájem o němčinu má ale více důvodů. Asi tím nejvýznamnějším je fakt, že Německo disponuje nejsilnější evropskou ekonomikou, takže naši západní sousedé představují skvělé obchodní příležitosti pro firmy z mnoha zemí, a to nejen z Evropské unie nebo z Evropy. Německo má také u cizinců pozitivní image coby země hájící liberální hodnoty. Pro mnohé jde o jakousi evropskou obdobu amerického snu.
Ze studie spolkového ministerstva zahraničí vyplývá, že mezi cizinci studujícími němčinu vedou Poláci. Jsou jich skoro dva miliony. Na druhém místě jsou Rusové (1,8 milionu), následují Francouzi (1,19 milionu) a Britové (1,17 milionu). V Česku se učí německy asi 350 tisíc lidí, což je téměř stejně jako v Dánsku. Němčinu se ale učí také statisíce Egypťanů, Američanů, Indů, Kamerunců, Ukrajinců, Uzbeků nebo obyvatel Pobřeží slonoviny.
Němčina zkrátka nabývá na popularitě po celém světě a má i svá ustálená rčení, která se často do jiných jazyků dostávají z angličtiny. Zatímco Britové sbírají třešinky a nemohou koláč zároveň sníst i nechat si jej na potom, Němci sbírají rozinky a nemohou tančit současně na dvou svatbách. „Jakmile se rozinky a svatby dostanou k oficiálním jednacím stolům, bude jasné, že němčina je tu,“ uvedl portál Politico.eu.
Počet lidí, kteří se učí německy a němčina není jejich mateřštinou (rok 2020, v tisících)
| Pořadí | Země | Počet studujících němčinu |
| 1. | Polsko | 1 953 |
| 2. | Rusko | 1 797 |
| 3. | Francie | 1 186 |
| 4. | Velká Británie | 1 168 |
| 5. | Ukrajina | 669 |
| 6. | Nizozemsko | 535 |
| 7. | Itálie | 458 |
| 8. | Pobřeží slonoviny | 435 |
| 9. | USA | 421 |
| 10. | Uzbekistán | 406 |
| 11. | Egypt | 405 |
| 12. | Dánsko | 355 |
| 13. | Česká republika | 353 |
| Celkem | | 15 454 |
Zdroj: Ministerstvo zahraničí Spolkové republiky Německo
