Prezident Petr Pavel vyvolal mezi politiky vášnivou debatu o tom, zda by se nemělo posunout volební právo už na 16 let. Přestože nápad odmítá například premiér Petr Fiala (ODS), jiní by nad ním uvažovali. Jaký názor máte vy? Hlasujte v naší anketě.
Pavel přednesl návrh na snížení věkové hranice prvovoličů ze současných 18 na 16 let. Podle svých slov dospěl k názoru, že mladí lidé mají dostatečný přehled o dění v zemi. „Často větší než generace jejich rodičů, která už mnohdy na věci veřejné z různých důvodů rezignovala,“ řekl studentům během návštěvy Moravskoslezského kraje. Dodal, že mladší voliči by nebyli hrozbou pro český volební systém. „Naopak,“ dodal.
ČTĚTE TAKÉ: Buď lidem dáme méně, nebo jim sebereme více. Jiné možnosti nejsou, má jasno Stanjura
Předseda vlády však prezidentův nápad prosazovat nebude. „To je debata, která se opakovaně objevuje, určitě ji můžeme vést. Myslím si, že existuje i řada dobrých důvodů, proč zachovat tu hranici 18 let. Ono to i souvisí s dalšími typy odpovědnosti a věcí, které vám legislativa přisuzuje podle věku,“ uvedl Fiala.
Co řídičák či trestní odpovědnost v 16?
Pavlova slova vzbudila na politické scéně vášnivé debaty. Například bývalý předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka v souvislosti s nápadem upozorňuje, že dnešní věková hranice se vztahuje k dalším pravidlům.
„Sníženi z 18 let na 16? A co udělat s tím, že s hranicí 18 let počítají i další právní obory – například řízení auta, vlastnictví zbraní, plná trestní odpovědnost a podobně? Zpravidla platí, ze plně svéprávným se člověk stává zletilostí a zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku věku,“ uvedl Chvojka na Facebooku.
Další úvahy na téma přinesl lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský, který se zamýšlí nad tím, zda by se neměly změnit také další věkové hranice ohledně voleb.
„Když dám někomu právo volit v 16 letech, neměl bych mu dát i právo být zvolen? A proč by měla být věková hranice pro kandidatura na prezidenta nebo senátora 40 let? Není to mnoho?“ uvedl na Twitteru lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.
Snížení věkové hranice u volebního práva na 16 let je téma, které se řeší v některých dalších zemích. Například v Německu poslanci tamního Spolkového sněmu už rozhodli, že do europarlamentu budou moci volit lidé od 16 let. Podobné úvahy mají i zástupci některých spolkových zemí. Podle některých zastánců by to vedlo k vyšší volební účasti. Odpůrci argumentují tím, že od sebe nelze oddělovat věkové hranice pro plnoletost, právní odpovědnost a právo volit.
Když dám někomu právo volit v 16 letech, neměl bych mu dát i právo být zvolen?
— Tomáš Zdechovský (@TomasZdechovsky) March 30, 2023
A proč by měla být věková hranice pro kandidatura na prezidenta nebo senátora 40 let? Není to mnoho?
Samé otázky 🤷🏻♂️
Diskutujme
V Česku o snížení hranice u obecních voleb hovořili před lety například zástupci STAN či Strany zelených. Aktivní volební právo od 16 let mají obyvatelé Nikaragui, Brazílie či Rakouska. Obyvatelé Malty, Estonska mohou v 16 letech volit v komunálních volbách. „V některých zemích to takhle je, takže nemusíme vymýšlet nic specificky českého, můžeme se inspirovat,“ dodal Pavel.