Skupina tučňáků poblíž japonské výzkumné základny Showa na Antarktidě. Zdroj: Profimedia.cz
Koronavirem se nakazilo už více než čtyři a půl milionu lidí na všech kontinentech kromě jediného – Antarktida nákaze úspěšně odolává. V současnosti v této oblasti pobývá zhruba pět tisíc badatelů, kteří vývoj kolem pandemie pozorně sledují. Jen shodou okolností se tomuto kontinentu před dvěma měsíci vyhnula loď se stovkou nakažených.
Nula nakažených koronavirem. Stav, o který usilují vlády po celém světě, je na Antarktidě skutečností. Přitom stačilo málo a na Jižním pólu by dnes také sčítali pacienty s nemocí COVID-19.
V polovině března vyplula směrem k Antarktidě australská výletní loď Greg Mortimer. Po pěti dnech byl ale zájezd zrušen kvůli tomu, že Argentina a Chile, jihoamerické státy ležící nejblíže Antarktidě, vyhlásily karanténu a zavřely hranice. Panovaly rovněž obavy, že jsou na palubě výletní lodi cestující nakažení koronavirem. Greg Mortimer tak zůstal uvězněný na moři a hledal nejbližší přístav.
Plavidlo nakonec koncem března zamířilo k uruguayskému hlavnímu městu Montevideo. Tamní úřady ale nechtěly loď pustit do přístavu, jelikož se obávaly koronavirové nákazy. Povolení k zakotvení plavidlo dostalo až 10. dubna. Při testování pasažérů a posádky vyšlo najevo, že se koronavirem nakazilo 128 z 217 lidí na palubě, napsala americká CNN.
Uruguyaské bezpečnostní složky přebírají nakaženého pasažéra z lodi Greg Mortimer:
Kdyby směr plavby lodě Greg Mortimer nezměnila koronavirová opatření v Jižní Americe, nákaza by se pravděpodobně rozšířila i na Antarktidě.
Jsme vděční, že jsme tady
Ačkoli oficiálně nežijí na Antarktidě žádní stálí obyvatelé, v současnosti tam pobývá kromě tučňáků, tuleňů a velryb také pět tisíc vědců a výzkumníků. Badatelé pracují napříč celým kontinentem na zhruba 80 základnách.
Jedna z nich leží také na severním cípu Antarktidy. Na základně Palmer na ostrově Anvers pracují výzkumníci z USA. „Nemyslím si, že by zde byl člověk, který by nebyl vděčný za to, že je tady a je v bezpečí,“ napsala CNN Keri Nelsonová, administrativní koordinátorka stanice Palmer a dodala: „Někteří zdejší lidé už jsou ale připraveni vrátit se domů – pomoci svým blízkým. Každopádně si všichni moc vážíme toho, že žijeme na místě, kde tato nemoc není. Četla jsem o vývoji koronavirové situace všechno. Cítím, že je mou povinností sledovat všechno to dění kolem.“
Je to jako život na Měsíci
Přibližně 300 kilometrů na jihozápad od základny Palmer stojí britská výzkumná stanice Rothera. Pracuje tam mimo jiné skotský vědecký asistent Robert Taylor. „Pamatuji si, jak jsme na začátku ledna zaznamenali první zprávy z Číny. A pak jsme se dozvěděli o nakažených ve Velké Británii, jenže to bylo všechno tak hrozně vzdálené a bezvýznamné, takže mě to nijak zvlášť neovlivnilo,“ sdělil Taylor CNN. „Pak to na mě ale dolehlo, když se nákaza začala šířit a média se jí začala věnovat ve velkém,“ dodal badatel.
I když se Taylor obává o zdraví své rodiny, především své babičky, je podle něj velmi lehké být vůči okolnímu dění apatický. „Je to jako být na Měsíci a dívat se dolů. Vidíme, co se děje, ale je to tak strašně daleko,“ vysvětlil skotský badatel.
Cestovní ruch na nule
Během předchozí turistické sezóny (od listopadu roku 2018 do konce března roku 2019) navštívilo Antarktidu celkem 56 168 turistů. Letos organizátoři výletů doufali, že se zájem o zájezdy k jižnímu pólu ještě zvýší. Kvůli karanténním opatřením v důsledku pandemie se ale veškeré naplánované cesty na začátku roku zrušily. Výše zmíněná Greg Mortimer byla vůbec poslední lodí, která na sklonku turistické sezóny nastavila kurz k Antarktidě. K cíli už nedoplula.
„Říkají, že život na Antarktidě vás změní,“ pronesl Taylor, který se má vrátit domů v dubnu příštího roku. „Ale mám pocit, že zbytek světa se možná změnil daleko více než my,“ dodal.
