Antibiotika přestávají podle vědců zabírat. Zdroj: Profimedia.cz
Rezistence proti antibiotikům v populaci narůstá. Nepříznivý trend může v blízké budoucnosti vážně ohrozit životy milionů pacientů. V roce 2050 podle současných predikcí zemřou ročně v důsledku neúčinných antibiotik až dva miliony lidí, varoval prestižní lékařský časopis Lancet. Nepříznivou situaci může zvrátit nedávný objev českých vědců.
Jak koncem září upozornil prestižní lékařský časopis Lancet, kvůli rezistenci na antibiotika mohou do roku 2039 zemřít celkem desítky milionů lidí. V současné době umírá v důsledku neúčinných antibiotik asi milion pacientů ročně.
ČTĚTE DÁLE: Díra uprostřed zorného pole i rozmazané vidění. Statisíce Čechů trápí nemoci očí
Autoři studie vycházeli z dat získaných mezi lety 1990 až 2021. „V současné době jsme v procesu ztráty výdobytků moderní medicíny a vracíme se zpět do doby před objevem penicilinu,“ upřesnil pro deník Bild Mathias Pletz, prezident Institutu Paula Erlicha pro výzkum vakcín a biomedicíny.
Nejčastější příčinou úmrtí na infekci byl zlatý stafylokok. Mezi lety 1990 a 2021 došlo k nárůstu případů až o 90 procent. „Antibiotika byla jedním z největších úspěchů medicíny. Skutečnost, že se nyní objevuje stále více rezistence a nedostatek nových antibiotik, je velkou hrozbou,“ uvedla mikrobioložka Yvonne Mastová z německého Leibnizova institutu.
Na základě svých poznatků vědci odhadují, že do roku 2050 budou infekce rezistentní vůči antibiotikům příčinou téměř dvou milionů úmrtí ročně, což je dvakrát více než dnes. Pokud se předpověď potvrdí, bude úmrtnost nejvyšší v jižní Asii, Latinské Americe a v Karibiku.
Podle expertů za problémem stojí zejména dva důvody. „Za prvé, stále se předepisuje příliš mnoho antibiotik, zejména v ambulantních zařízeních,“ nastínil lékař a odborník na septické projevy z Univerzitní nemocnice v Jeně Frank M. Brunkhorst.
„Druhým důvodem je mezinárodní cestování, které po covidu opět zažívá boom. Konkrétně do Německa se tak dostává mnoho odolných bakterií. Extrémně vysoká míra rezistence se objevuje zvláště v zemích jako Řecko, Portugalsko, Turecko, ale také v Indii a dalších asijských zemích,“ pokračoval Brunkhorst. Expert zároveň varoval, že i zdánlivě banální nákaza, jako je nachlazení dovezené z exotických zemí, může u starších Evropanů skončit tragicky.
Odborníci jsou rovněž znepokojeni pomalým vývojem nových účinných látek. Od roku 2017 bylo schváleno pouze 12 nových antibiotik: „Cesta od nalezení látky k aplikaci je dlouhá a drahá. Zejména klinické studie jsou nákladné. Pouze jedna z přibližně pěti tisíc látek dosahuje tržní zralosti, doba vývoje je osm až 15 let a náklady na vývoj se pohybují mezi 100 miliony a 2 miliardami eur,“ přiblížila proces Mastová.
„Kvůli nepříznivému poměru nákladů a přínosů farmaceutický průmysl stále více ustupuje od programů výzkumu a vývoje antibiotik. Zisk z investice do antibiotik je výrazně nižší než u jiných léků,“ konstatovala expertka.
Nadějné zprávy z Olomouce
I přes tyto ponuré vyhlídky přinesl počátkem října nadějnou zprávu tým vědců z Univerzity Palackého v Olomouci a Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Ve spolupráci s čínskými kolegy vyvinuli tamní odborníci antibiotika nové generace, která jsou účinná vůči širokému spektru bakterií a dokážou spolehlivě bránit rozvoji bakteriální rezistence.
V účinné antibiotikum proměnili mangan, stopový prvek nezbytný pro lidské tělo, který ukotvili ve struktuře chemicky upraveného grafenu. Testy na zvířecích modelech prokázaly, že nový materiál má obrovský potenciál zejména v lokální terapii, například při hojení ran.
Vědci při vývoji antibiotika zúročili své zkušenosti z grafenové chemie a atomárního inženýrství, jemuž se v posledních letech intenzivně věnují. „Vyvinutý materiál dokáže likvidovat a bránit růstu všech typů námi studovaných bakterií včetně vysoce odolných patogenů. Funguje v nízkých koncentracích, při kterých je zcela neškodný vůči lidským buňkám,“ uvedl fyzikální chemik a autor výzkumného konceptu Radek Zbořil.
„Bakterie nejsou schopny si vůči němu vyvinout rezistenci, která představuje jeden z největších problémů současné medicíny,“ doplnil vědec.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Klíšťata stále řádí, varují experti houbaře. Co dělat, když „prošvihnu“ očkování?
