Nebezpečná klíšťata v Česku
Klíšťata letos řádí více než loni. Od ledna do září 2024 mělo potvrzenou lymskou boreliózu v Česku celkem 3 086 lidí. Loni za stejné období jich podle Státního zdravotního ústavu bylo zhruba o 700 méně. Meziroční nárůst vykazuje i klíšťová encefalitida. Od ledna do září 2023 se tímto virovým onemocněním nakazilo 397 lidí, letos už 540. Počty nakažených už nyní dokonce převyšují celý rok 2023. Sezóna ještě zdaleka není u konce, proto odborníci doporučují chránit se před klíšťaty dále. Zejména při procházkách podzimní přírodou a při sbírání hub. Jak dobře znáte prevenci a specifika jednotlivých nemocí? A víte, co dělat, když „prošvihnete“ očkování proti klíšťové encefalitidě?
Aktuální počasí, kdy se denní teploty pohybují kolem 15 °C a ve vzduchu je dostatečná vlhkost, není příznivé jen pro růst hub, ale i pro klíšťata. Při sběru nebo jen na procházce podzimní přírodou je potřeba se chránit repelenty, nechodit zbytečně do vysoké trávy a mít nejlépe světlé kalhoty nebo holínky. Klíšťata jsou na nich lépe vidět. Po návratu je nutné se pečlivě prohlédnout. Zvýšená opatrnost je na místě i při práci na zahradě.
ČTĚTE TAKÉ: Očkování dětí i dospělých PŘEHLEDNĚ. Před jakými nemocemi a kdy se chránit
Kromě zmiňovaných vlhkých lesů mohou lidé na klíšťata stále narazit i na loukách s vysokým porostem nebo v městském parku. Vlivem změn klimatu a charakteru krajiny se navíc ohniska s rizikem nákazy posouvají i do vyšších nadmořských výšek a postihují oblasti, kde se dříve nevyskytovala.
„Z hlediska teploty se klíšťatům nejlépe daří, pohybuje-li se mezi 17 a 20 °C. Jejich aktivita je tak největší zpravidla na jaře a na podzim. Aktivní klíšťata však můžeme pozorovat i při teplotách 5 až 8 °C,“ podotýká v dokumentu, jenž má redakce k dispozici, doktorka Michaela Verčinská z laboratoře SYNLAB.
Našli jste klíště? Nepanikařte
Z výše zmíněných důvodů se po návštěvě lesa, louky nebo parku ani na podzim nezapomeňte řádně prohlédnout. Najdete-li na sobě klíště, co nejšetrněji a co možná nejdříve ho odstraňte. K tomuto účelu se hodí pinzeta, nebo některý ze speciálních nástrojů, které jsou běžně k dostání v lékárnách.
Na klíště nikdy nesahejte holýma rukama, nekruťte s ním a místo kousnutí důkladně vydezinfikujte. Ránu je poté vhodné několik dní až týdnů pozorovat. Berte ale na vědomí, že přisáté klíště automaticky neznamená, že je „s vámi zle“.
Odlišujte nemoci
K přenosu viru klíšťové encefalitidy na člověka může dojít už po dvou hodinách po přisátí. Lymská borelióza je pomalejší – pro přenos této bakterie na člověka je potřebná významně delší doba sání infikovaného klíštěte, a to až dvacet čtyři hodin nebo déle. Podobný rozdíl se objevuje i u nástupu samotných příznaků. U virové encefalitidy se pohybuje v řádu dvou až pěti dní, u bakteriální boreliózy mohou problémy nastoupit klidně až po čtyřech týdnech od nakažení.
| Klíšťová encefalitida | Lymská borelióza | |
|---|---|---|
| Původ | Virový | Bakteriální |
| Riziko nákazy z infikovaného klíštěte | Do dvou hodin od přisátí | Až zhruba po 24 hodinách po přisátí, někdy i po delší době |
| Očkování | Existuje. Přeočkování je vhodné jednou za pět let. Vakcína je vhodná i pro děti. | Neexistuje. |
| Léčba | Cílená léčba neexistuje, léčí se pouze symptomy. | Lékař předepíše antibiotika. |
| Co nemoc napadá. | Nervovou soustavu | Kůži, klouby a nervovou soustavu |
| Kdy přicházejí první příznaky. | Tři až pět dní po přenosu | Dva až čtyři týdny po přenosu |
| První příznaky | Horečky, únava a bolesti hlavy. Příznaky většinou poměrně rychle odezní. | Kožní projevy. Charakteristická rudá skvrna s centrálním vyblednutím. Dále příznaky podobné chřipce. Ani jedno se ale nemusí projevit. |
| Kdy nastává druhá vlna. | Obvykle jeden až 20 dnů po odeznění prvních příznaků | Jeden až čtyři měsíce po prvních příznacích |
| Příznaky druhé vlny | Světloplachost a silné bolesti hlavy. Přidávají se příznaky připomínající chřipku, ale ve výrazně větší intenzitě než v první fázi. | Bolesti hlavy, poruchy soustředění, ztráta vědomí, záněty nervů, kloubů a srdečního svalu |
| Kdy nastává chronická fáze. | Samostatná chronická fáze nenastává. Trvalé následky může zanechat už druhá vlna. | Po měsících až letech po skončení druhé vlny, ale nemusí nastat vůbec. |
| Chronické příznaky | Permanentní bolesti hlavy, poruchy spánku, deprese, v některých případech poruchy rovnováhy, obrny různého stupně a chronický třes | Modročervené zbarvení kůže na končetinách, bolest a otékání kloubů, postižení nervového systému. V extrémním případě hrozí ochrnutí. |
| Fatálnost nemoci | Ve velmi ojedinělých případech může končit úmrtím pacienta. | Smrtelná není. |
Prevence
- Klíšťová encefalitida
Nejvhodnější způsobem prevence klíšťové encefalitidy je očkování. Poprvé se dává ve třech dávkách, přičemž je třeba dodržovat časová rozmezí mezi jednotlivým očkováním.
Po první dávce byste měli do tří měsíců podstoupit druhé očkování a následně do dvanácti měsíců dorazit na třetí. Lidé však mnohdy na návštěvu u lékaře zapomínají, a tak se může stát, že očkování druhou či třetí dávkou zapomenou. Nemusejí však mít obavy.
„Nejčastěji lidé zapomínají přijít na poslední – třetí – dávku základního schématu. Pokud však místo doporučených 12 měsíců uplynou od druhé dávky maximálně tři roky, tak se tato dávka stále počítá. Stejně tak, pokud člověk zapomene přijít na druhou dávku podle doporučení, tak se mu počítá, pokud neuplynulo více než 12 měsíců mezi první a druhou dávkou,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.
Jakmile mají lidé zvládnuté základní očkování proti klíšťové encefalitidě, měli by pravidelně chodit na přeočkování – a to ideálně po pěti letech. „Pokud stihnou na přeočkování přijít do deseti let od poslední vakcíny, tak se jim tato dávka stále počítá,“ konstatoval odborník.
To, v jaké roční období se lidé rozhodnou očkování zahájit či podstoupit, nehraje žádnou roli. Stejně tak je podle Chlíbka zbytečné podstupovat měření hladiny protilátek před aplikací očkovací dávky.
„Jediný moment, kdy má smysl měření hladiny protilátek podstoupit, je, když se chceme ujistit o účinnosti očkování. Příkladem – někdo na třetí (poslední) dávku základního schématu přijde až po pěti letech, nechá si dát dávku vakcíny a následně si změří hladinu protilátek, aby si ověřil, že navzdory delšímu intervalu ochranu má a vakcína funguje,“ uvedl Chlíbek.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Podzimní vlna covidu dorazila do Česka. Jaké jsou jeho hlavní příznaky?
Po očkování se mohou u některých lidí objevit také nežádoucí účinky – horečka, bolesti hlavy, zarudnutí a klidně až pěticentimetrové zduření v místě vpichu. „Většinou však tyto problémy do dvou až tří dnů odezní. Lidé by měli zpozornět pouze v případě, že horečka přetrvává týden nebo se objeví neurologické příznaky: motání hlavy, silné bolesti několik dní nebo větší závratě. V té chvíli je vhodné vyhledat lékaře,“ dodal odborník.
Pro lidi nad 50 let je očkování hrazené ze zdravotního pojištění, ale doporučuje se i mladším ročníkům, připomněla pro CNN Prima NEWS primářka Kliniky infekčních nemocí Nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová. „Nižší věk není jistota, že se organismus vypořádá s virem sám,“ podotkla. Mladším než 50 let na očkování často přispívají pojišťovny v rámci svých doprovodných preventivních programů.
- Lymská borelióza
Očkování proti lymské borelióze zatím neexistuje, proto je nezbytné svůj stav po kousnutí bedlivě sledovat, a to i v případě, kdy jste očkováni proti encefalitidě. I když se nedostaví typické příznaky, boreliózu dokáže odhalit laboratorní test, na který vás při podezření na nemoc pošle praktický lékař, nebo si jej můžete nechat udělat jako samoplátce.
Výsledky vyšetření je nicméně nutné vždy konzultovat se svým lékařem, který zhodnotí také celkovou anamnézu a klinický nález. „Je třeba myslet na to, že protilátky na boreliózu se v těle začnou tvořit až po třech až šesti týdnech po nakažení. V případě neprůkazných testů při podezření na boreliózu je tedy vhodné vyšetření po nějaké době opakovat,“ podotýká doktorka Aneta Medonosová z laboratoře SYNLAB.
Pokud se nemoc potvrdí, je v prvních dvou vlnách dobře léčitelná antibiotiky.
Druhá vlna udeří s větší razancí
Vedle prvních vln nemocí – v případě encefalitidy jde o chřipkové symptomy, u boreliózy zejména o kožní projevy – mohou přijít i takzvané druhé vlny.
U klíšťové encefalitidy nastupuje několik dnů až týdnů po odeznění prvních příznaků (obvykle jeden až 20 dnů). V tu dobu už virus napadl nervový systém, mozkovou tkáň a postižený cítí velmi silnou bolest hlavy. Běžná je též světloplachost. Vracejí se i chřipkové příznaky, ale tentokrát výrazně silnější, než tomu bylo v první fázi. Nakažený trpí velmi prudkými horečkami a zvrací.
Druhá fáze lymské boreliózy se objevuje až několik měsíců po vymizení prvotních příznaků. Kromě bolestí hlavy jsou pro ni typické akutní záněty svalů a kloubů. „Častěji u dětí se může objevit i takzvaný boreliový lymfocytom, tedy nachový uzlík na některé z koncových částí těla, obvykle na ušním boltci, špičce nosu, bradavce nebo šourku,“ říká Medonosová.
ČTĚTE TAKÉ: Nádor na mozku změnil tatínkovi Milošovi život. Možnosti léčby dochází, rodina se nevzdává
Obě nemoci mohou pacientům způsobit trvalé následky. „U encefalitidy může chronické problémy zanechat druhá vlna, což se děje zhruba u čtvrtiny nakažených. Ti poté trpí permanentní bolestí hlavy, depresemi, mají pomalé reakce nebo výkyvy nálad. Mohou se objevit poruchy rovnováhy, třes a obrny končetin různého stupně,“ upozorňuje odbornice.
V extrémních a velmi ojedinělých případech postiženému hrozí ochrnutí dýchacích svalů a následná smrt. V České republice jde asi o jedno procento případů z celkového počtu nakažených.
Lymská borelióza se před imunitním systémem člověka dokáže skrýt, proto o sobě nemusí dát po odeznění druhé fáze vědět celé měsíce a klidně i roky. U některých postižených nemusí pozdní chronická fáze nastat vůbec. Pokud se ale projeví, nemoc zpravidla napadá kůži, nervový systém i klouby.
Kožní forma pozdní boreliózy se nazývá chronická atrofická akrodermatitida. Projevuje se modročerveným zbarvením kůže na okrajových částech končetin. Kůže je velice tenká a jemná, snadno se poruší. Bez léčby může akrodermatitida přetrvat i desetiletí. V této fázi může nastat i neuroborelióza, při které bakterie napadají celý nervový systém člověka.
Nemoc následně negativně ovlivňuje celý motorický i senzorický aparát. O lymské artritidě pak hovoříme v případě, že nemoc napadne klouby, které nejdříve výrazně bolí a poté i otečou. Nejčastěji se tak děje u kolenního kloubu.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Covid se šíří nejrychleji od ledna. Lékař popsal nebezpečnou podobnost s příznaky chřipky
