Antibiotika dosáhla kritického bodu zlomu, varuje expertka. Umírat bude mnohem více pacientů
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Zvyšuje se odolnost bakterií proti antibiotikům.
Výsledky zpráv WHO jsou znepokojivé.
Které země jsou nejvíce zasaženy tímto problémem?
Jaké bakterie jsou nejvíce odolné vůči léčbě?
Nemocnice ve světě zaznamenávají alarmující nárůst běžných infekcí, které jsou odolné proti antibiotikům. Lékaři tvrdí, že počet úmrtí způsobených rezistencí na léky v příštích letech prudce vzroste, píše web The Guardian. Jde podle nich o velmi znepokojivé zjištění, neboť počet úmrtí by v této souvislosti mohl vzrůst do roku 2050 až o 70 procent.
V roce 2023 byla rezistentní na antibiotickou léčbu jedna ze šesti laboratorně potvrzených bakteriálních infekcí. Více než 40 procent antibiotik přitom ztratilo mezi lety 2018 a 2023 účinnost proti běžným infekcím krve, střev a močových cest i pohlavně přenosným nákazám, píše The Guardian.
Podle zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) o globálním sledování rezistence vůči antibiotikům, která zkoumala údaje 23 milionů bakteriálních infekcí ze 104 států, se tento problém zhoršoval především v zemích s nízkými a středními příjmy, které mají slabší zdravotní systém. „Tato zjištění jsou velmi znepokojivá. Vzhledem k tomu, že rezistence vůči antibiotikům stále roste, docházejí nám možnosti léčby, což ohrožuje životy zejména v zemích, kde je prevence a kontrola infekcí slabá a přístup k diagnostice a účinným lékům omezený,“ řekl Yvan Hutin, ředitel oddělení antimikrobiální rezistence WHO.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Budíte se v propoceném pyžamu? Může jít o příznak vážné nemoci, varují lékaři.
Odhady zmíněné odolnosti mohou být v některých zemích zkresleny tím, že shromažďují údaje jen od specializovaných nemocnic, které léčí nejzávažnější případy. WHO odhaduje, že v roce 2023 byla třetina bakteriálních infekcí v jihovýchodní Asii a východním Středomoří rezistentní na antibiotika, v Africe se jednalo o pětinu. Antimikrobiální rezistence (AMR) vzniká, když vývoj patogenů způsobí odolnost proti lékům. V roce 2021 zemřelo na bakteriální infekce na celém světě 7,7 milionu lidí, přičemž rezistence vůči lékům přispěla ke 4,7 milionu všech úmrtí.
Zpráva proto vyvolává vážné obavy především ohledně gramnegativních bakterií, jako jsou Escherichia coli a Klebsiella pneumoniae, které často vedou k sepsi, selhání orgánů i smrti. Hutin uvedl, že 40 procent bakterií E. coli a více než 55 procent bakterií K. pneumoniae je odolných vůči cefalosporinům třetí generace, které jsou první volbou při léčbě těchto infekcí. „V africkém regionu podle WHO rezistence často přesahuje až 70 procent,“ uvedl.
Čtěte také
Zpráva také zjistila, že rezistence vůči kritickým antibiotikům druhé volby, zejména karbapenemům a fluorochinolonům, rostla také u klíčových gramnegativních bakterií, jako jsou Acinetobacter, K. pneumoniae a Salmonella. „Léčba závažných infekcí je s těmito antibiotiky kritická a jejich účinnost kvůli tomu značně klesá,“ podotkl Hutin.
Manica Balasegaramová z Global Antibiotic Research and Development Partnership uvedla, že zpráva dokazuje, že odolné infekce dosáhly „kritického bodu zlomu“. „Antibiotika nestačí reagovat na nejobtížněji léčitelné gramnegativní infekce, buď se k lidem ani nedostanou, nebo zatím nebyl zahájen jejich vývoj. V důsledku toho se nyní očekává prudký nárůst počtu úmrtí v důsledku AMR, do roku 2050 se může zvýšit až o 70 procent,“ sdělila Balasegaramová.
Podle ní nestačí jen vyvíjet jakákoli nová antibiotika. „Musí to být ta, která budou cílit na infekce s největším dopadem na veřejné zdraví. Nedaří se nám nahradit antibiotika, která v důsledku rezistence ztrácíme, a tato nejnovější zpráva WHO ukazuje, že důsledky se začínají projevovat už nyní. Dosud se diskuse o AMR správně soustředila na nadužívání antibiotik, ale to nestačí. Abychom se vyhnuli bodu zlomu, musíme nyní také zaměřit úsilí na urychlení inovací a zvýšení jejich vhodného používání,“ uvedla Balasegaramová.
Profesor Sanjib Bhakta, který se zabývá léky na boj proti AMR na Londýnské univerzitě, uvedl, že zpráva WHO odhalila „alarmující nárůst rezistence“, zejména u gramnegativních bakterií. Podotkl, že boj proti AMR vyžaduje cílená globální opatření od lepší diagnostiky až po zajištění spravedlivého přístupu k antibiotikům s úzkým spektrem účinku. Důležitá je podle něj také prevence, lepší hygiena a očkování. „Zásadní je, že jsou zapotřebí nové investice na podporu interdisciplinárního výzkumu zaměřeného na objevování nových terapeutických postupů proti bakteriím rezistentním vůči lékům,“ uvedl Bhakta.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Drastický dopad nemoci špinavých rukou. V Praze jí podlehlo už 10 lidí, v celé zemi dvojnásobek
vaclav.cerny@iprima.cz
