Tichý zabiják, kterému čelí i Topolánek: Zákeřná nemoc přichází nečekaně. Kdy zpozornět?


Čelím rakovině slinivky břišní a můj stav je docela vážný. S touto informací se veřejnosti v pondělí svěřil expremiér Mirek Topolánek. Typ onkologického onemocnění, který ho trápí a proti němuž bude bojovat s pomocí chemoterapie, patří mezi ty nejzákeřnější. Často se karcinomu pankreatu přezdívá „tichý zabiják“. Důvodem je fakt, že se příznaky nemoci projevují až v pokročilém stadiu. Jak lze s tímto nádorovým onemocněním bojovat, kdy zpozornět a čemu se vyvarovat?

Zpráva o zdravotním stavu bývalého premiéra republiky mnohé šokovala. O svém boji s rakovinou slinivky břišní promluvil v podcastu Zlámaný topol. „Když jsem psal emotivní nekrolog ke smrti Dany Drábové, tak mi tam lidi psali, ať zdechnu, že brzy půjdu za ní a podobně. A netušili, jak jsou blízko pravdě,“ svěřil se Topolánek.

ČTĚTE TAKÉ: Exprezident Biden v další fázi léčby agresivní rakoviny: Čeká ho pět týdnů ozařování

Jeho stav je „docela vážný“, přičemž v následujících dnech začne podstupovat chemoterapii. Jak těžká výzva před ním stojí?

Jedna z nejzákeřnějších forem rakoviny

Rakovina slinivky břišní či karcinom pankreatu patří mezi velmi zákeřné formy onkologického onemocnění. V České republice se jedná o třetí nejčastější nádorovou příčinu úmrtí. Každý rok lékaři diagnostikují tento typ rakoviny 2 400 Čechům, přičemž takřka 2 200 pacientů na ni každý rok umírá.

Vyhlídky do budoucna navíc nejsou pozitivní. Do roku 2050 experti předpokládají, že by se počet případů rakoviny slinivky mohl až zdvojnásobit. V USA se očekává, že by se do roku 2030 karcinom pankreatu stal druhým nejčastějším smrtícím nádorem.

Významného nárůstu případů rakoviny slinivky si jsou lékaři vědomi. „Populace stárne, proto se onemocnění, která jsou četnější ve starší věkové kategorii, dnes vyskytují ve větší míře,“ vysvětlil v rozhovoru pro iDnes.cz lékař gastroenterolog Ondřej Urban. Podotkl také, že lidé jsou vystavováni stále většímu tlaku civilizace: „Řada rizikových faktorů, jež mají na vznik tohoto onemocnění vliv, se stále častěji a více vyskytuje i v mladších populacích.“

Kdo je „tichým zabijákem“ ohrožen nejvíce?

Zákeřné nemoci, jako je rakovina, se mohou objevit i u jinak velmi zdravých lidí. Existují však rizikové skupiny, u nichž je pravděpodobnost diagnostiky rakoviny slinivky břišní mnohonásobně vyšší než u běžné populace. Kdo do nich patří?

  • Lidé, u nichž se onemocnění objevilo u nejméně dvou rodinných příslušníků v jedné příbuzenské linii – například rodič a sourozenec.

  • Nositelé konkrétního rizikového genu.

  • Kuřáci. Až 30 procent nádorů rakoviny slinivky vznikne v důsledku kouření.

  • Obézní lidé. Již lehká obezita (BMI nad 30) zvyšuje riziko karcinomu pankreatu o 20 procent.

  • Častěji také onemocní lidé, kteří pravidelně pijí alkohol, a ti, kteří pracují s některými toxickými látkami.

Nemoc se častěji týká starších lidí, typicky po 65 letech věku. „Medián věku onemocnění je 70 až 72 let – nelze ale úplně vyloučit, že do budoucna budeme sledovat výskyt rakoviny slinivky i v mladší populaci,“ sdělil Urban. Pro CNN Prima NEWS již dříve podotkl, že naprostá většina pacientů onemocní po 45. roce věku, přičemž o něco častěji je diagnóza vyslovena mužům.

Kruté výhledy pacientů

Čas v případě rakoviny slinivky břišní hraje nejzásadnější roli. Čím později se na karcinom přijde, tím těžší je pro lékaře zasáhnout a pacienta zachránit před předčasnou smrtí. Jak informovala nezisková organizace American Cancer Society, déle než pět let přežije s rakovinou slinivky pouhých 13 procent pacientů.

Lidé by proto neměli nikdy podceňovat příznaky. Jenže i zde nastává problém. Symptomy karcinomu pankreatu se nejčastěji projevují až v pokročilé fázi nemoci. Mezi tyto nejčastěji – avšak nespecifické příznaky – se řadí:

  • bolest břicha v okolí pupku, která se někdy šíří do zad

  • nechtěný váhový úbytek hmotnosti

  • ztráta chuti k jídlu

  • únava a slabost

  • bezbolestné zežloutnutí kůže a očního bělma

  • dlouhodobé a nevysvětlitelné zvýšení tělesné teploty

„Tyto příznaky sice většinou nejsou způsobeny zhoubným nádorem, protože jsou běžnými projevy jiných onemocnění, ale není dobré je podcenit. Není na co čekat, čas u karcinomu slinivky běží rychle,“ zdůraznil Urban. Navíc se nově začíná objevovat další zdravotní komplikace, která o sobě dává vědět ještě předtím, než se samotný nádor projeví.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Konvičková otevřeně o nádoru: Jsem vyklidněná. Doufám, že si budu moct splnit sen

„U řady pacientů se objeví zvláštní forma cukrovky. Někdy cukrovka předchází dalším příznakům karcinomu slinivky o mnoho měsíců. To by mohlo alespoň u některých nemocných vést k časnému stanovení správné diagnózy,“ sdělil dříve redakci Urban.

Efektivní léčba? Odstranění nádoru s podmínkou

V současné době jediná skutečně efektivní léčba rakoviny slinivky břišní spočívá v chirurgickém odstranění nádoru.

„Odstranitelné nádory se však diagnostikují pouze v 10 až 15 procentech případů. Primárně tyto pacienty operujeme pouze ve chvíli, kdy jsou v celkově dobrém stavu – bez výrazného úbytku na váze a pokud se hladina nádorových markerů nepohybuje ve vysokých hodnotách, což varuje před možnými mikrometastázami, které nelze odhalit na zobrazovacích metodách,“ uvedl dříve Zdeněk Kala, předseda České chirurgické společnosti ČLS JEP.

Přiblížil, že nádory slinivky s metastázami jsou léčeny systémovou chemoterapií. „Bohužel, takových pacientů je velká většina, okolo 50 až 60 procent. U zbývajících zhruba 25 procent případů jsou nádory lokálně pokročilé, ale bez metastáz. Často jsou ve významném kontaktu s okolními důležitými cévními strukturami nebo do nich prorůstají. Část pacientů může podstoupit resekci slinivky jen za cenu náhrady cév nebo až po eventuálním zmenšení lokálně pokročilých nádorů onkologickou systémovou léčbou,“ dodal.

Přibližně 60 procent nádorů slinivky je podle Kaly v době diagnózy již natolik pokročilých, že není možné je operovat a lékaři nasazují chemoterapii, méně často navrhují odborníci radioterapii nebo kombinaci léčeb.

ČTĚTE TAKÉ: Herec Ivan Lupták promluvil o poslední zprávě od Slováčkové: Pořád jsem tomu nevěřil, řekl

Operace se podle Kaly také stále častěji provádějí takzvanými miniinvazivními technikami a za pomoci chirurgického robota. To umožňuje provést co nejmenší zásah a usnadňuje rekonvalescenci pacienta.

Přichází naděje

Navzdory všem obavám však přichází naděje, a to hned ve dvou formách.

První se zasazuje o včasné vyhledávání potenciálních pacientů s karcinomem pankreatu. Screeningový program byl v České republice spuštěn na konci roku 2023.

„Zaměřujeme se na pacienty, u nichž je vysoké riziko výskytu a nemoc lze předvídat. Těch je asi 10 procent a jsou to především lidé, u nichž se rakovina vyskytuje v rodině nebo jsou nositeli rizikové genetické mutace. Doufáme, že vyšetříme řádově stovky pacientů ročně,“ sdělil Urban, který se o spuštění programu zasazoval.

Druhá naděje se týká české metody, která může vést k odhalení rakoviny slinivky. Ta v březnu získala v USA patent, přičemž autory jsou vědci z Univerzity Pardubice.

V metodě týmu Michala Holčapka se z krve po odebrání vzorku oddělí plazma nebo sérum a v laboratoři se pak separují lipidy. Pomocí chromatografické kolony se rozvrství podle jednotlivých molekul, v hmotnostním spektrometru se následně rozdělí podle hmotnosti. Jednotlivé molekuly jsou identifikovány, zjistí se jejich zastoupení a spektrum se porovná s profily nemocných a zdravých lidí, které se statisticky významně liší. Správnost diagnózy rakoviny slinivky je přes 90 procent.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Radikální změna u operací rakoviny prsu v Česku. Kliniky varují před delšími čekacími lhůtami