Slova o kulturním obohacení či přílivu tolik potřebné pracovní síly během uprchlické krize 2015/16 byla naivní, píše německý týdeník Focus ve své analýze. Málokdy se politici a manažeři ve svých předpovědích tak mýlili, zdůrazňuje.
„Zvládneme to,“ prohlásila tehdejší německá kancléřka Angela Merkelová (CDU). Snažila se rozptýlit obavy, že její politika otevřených hranic zemi zahltí. Stovky tisíc lidí z cizích zemí a kultur byly přijaty a země se o ně postarala. Německo je proto i nadále atraktivní pro všechny, kteří chtějí žít lépe, píše Focus a pokračuje: „Nepodařilo se nám ale přistěhovalce integovat.“
ČTĚTE TAKÉ: Masová migrace Evropu jednou zahubí. Češi jsou xenofobní a vědí proč, říká arabista Pelikán
„Naše země se změní, a to drasticky,“ prohlásila prohlásila v polovině desátých let někdejší předsedkyně Zelených Katrin Göringová-Eckardtová. Zelení to nechápali jako varování, ale jako pozitivum. Nebyla jediným politikem nadšeným z přílivu lidí, kteří měli uvést do reality sen o multikulturalismu. Migranti však sice nyní žijí v Německu, ale ne s Němci.
Boj s nepracujícími migranty. Německo utrácí miliardy, starostové žádají okamžitou změnu
Německo se potýká s velkým nedostatkem pracovníků v mnoha oborech, na druhé straně měsíčně vyplácí 436 milionů eur (v přepočtu téměř 10,5 miliardy korun) ve formě podpor pro téměř 600 tisíc práceschopných migrantů ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku, píše web týdeníku Focus. Starostové místních samospráv a politici opoziční CDU volají po okamžité změně.
„To, co nám běženci přinášejí, je cennější než zlato. Je to něco, co jsme v posledních letech pravděpodobně někde na cestě ztratili: přesvědčení, dokonce neochvějnou víru v sen o Evropě,“ řekl v době uprchlické krize předseda Evropského parlamentu a pozdější kandidát SPD na kancléře Martin Schulz. Dokonce i jindy střízliví a realističtí manažeři „zmutovali“ v zastánce neomezené imigrace.
Když v roce 2015 přišlo do Německa přes 800 tisíc lidí, považoval je generální ředitel Daimler Mercedes Dieter Zetsche za „základ pro další německý hospodářský zázrak“. „Ti, kteří opustí celý svůj život, jsou vysoce motivovaní. To je přesně ten typ člověka, kterého hledáme nejen v Mercedesu, ale v celé naší zemi,“ tvrdil. Jenže další „německý hospodářský zázrak“ se nestal.
Data z trhu práce mluví za vše, píše Focus. Podle Institutu pro výzkum zaměstnanosti (IAB) při Spolkovém úřadu práce mělo v roce 2021 práci pouze 54 procent uprchlíků z let 2015/16, na plný úvazek dokonce pouze 35 procent. Každý druhý ale vydělává méně než dva tisíce eur hrubého. Drtivá většina těch, kteří měli přinést nový ekonomický zázrak, nedokáže sama uživit sebe a své rodiny a musí tedy pobírat podporu od státu alias daňových poplatníků, upozorňuje týdeník.
Kvalifikovaní pracovníci nepřišli a migranti nesnili o Evropě lidských práv a tolerance, uvádí se v analýze. Nenávist k Židům, která se projevuje v přistěhovaleckých kruzích, v kombinaci s odmítáním evropských hodnot je jen jedním z aspektů iluze „vítání běženců“ z let 2015/16.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Vzhledem k nárůstu nelegální migrace se zavedly kontroly na hranicích
