Německo bojuje s nezaměstnanými migranty Zdroj: profimedia.cz
Německo se potýká s velkým nedostatkem pracovníků v mnoha oborech, na druhé straně měsíčně vyplácí 436 milionů eur (v přepočtu téměř 10,5 miliardy korun) ve formě podpor pro téměř 600 tisíc práceschopných migrantů ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku, píše web týdeníku Focus. Starostové místních samospráv a politici opoziční CDU volají po okamžité změně.
Spolkový úřad práce uvedl, že letos v březnu pobíralo v průměru 743 eur (téměř 18 tisíc korun) celkem 587 006 práceschopných migrantů. „Tito lidé mohou okamžitě nastoupit do práce,“ řekl Christian Ludwig, mluvčí Spolkového úřadu práce v Norimberku, kterého citoval web Focus.de.
ČTĚTE TAKÉ: Kontrolujte méně migrantů, radí policistům v Dortmundu vedení. Násilí se jim zkrotit nedaří
Důvodů, proč se tak neděje, uvádí médium několik. První překážkou je jazyková bariéra. Mnoho běženců mluví německy málo nebo nemluví německy vůbec. Zhruba 87 procent nezaměstnaných nemá odbornou kvalifikaci. Pouze 4,3 procenta dokončilo školní nebo firemní školení. Pouhých 7,3 procenta má akademický titul.
Podle politiků CDU je neudržitelné, aby lidé v produktivním věku žili z příspěvků. Žádají proto změnu, aby se ti, jimž bude přiznán statut pobytu, měli povinnost pracovat.
Profesor Smil: Evropa mě nezajímá, protože vymírá. Nechápu strach z migrantů
Evropa vymírá a ve světě přestává mít svůj význam. Důvodem je zbytečný strach z migrantů, které například Amerika dokáže absorbovat. Na přednášce v Cevro Institutu to uvedl emeritní profesor University of Manitoba Václav Smil, který patří k nejvýznamnějším světovým akademikům současnosti. Pondělní přednáška byla jeho prvním veřejným vystoupením v rodné zemi.
„Téměř každý druhý přistěhovalec žije ze sociální pomoci. Tyto lidi musíme dostat na trh práce. Práce je klíčem k integraci,“ prohlásil podle serveru Focus.de Alexander Throm, poslanec CDU/CSU.
Navrhuje, aby žadatelé o azyl, dokud nemají zaměstnání, byli zapojeni do veřejně prospěšných prací, a to nejen zahradnických prací na veřejných zelených plochách, ale i úklidových a údržbářských prací v obcích nebo péče o nemocné a seniory. Do budoucna chce zabránit situaci, aby lidé, kteří v Německu pobývají roky, žili ze sociálních dávek.
Throm není jediný, kdo prosazuje povinnou práci. Nedávno šéfové okresů ze spolkové země Bádensko-Württembersko přijali podobné usnesení. Stanoví, že osoby žádající o ochranu jsou povinny přijmout práci, v případě potřeby i v neziskových oblastech.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Hromadná bitka v centru Brna. Rvali se i cizinci, policie měla plné ruce práce
„Pro naše okresy by bylo důležité, aby uprchlíci rychle nastoupili do práce, případně i do neziskovek,“ řekl předseda okresní rady Joachim Walter (CDU). Mnoho obcí v Bádensku-Württembersku má podobný názor. „Náš sociální stát pomáhá těm, kteří pomoc potřebují. Musí být schopen očekávat, že každý jednotlivec v rámci svých možností přispěje k úspěchu společnosti, například prací pro charitu,“ uvedl předseda městské rady Steffen Jäger.
Mezitím Alexander Dobrindt, šéf poslanecké frakce CSU, v německém parlamentu žádá o nový systém dávek pro uprchlíky, a to tak, aby ti, kteří odmítají pracovat, měli snížené dávky.
