reklama

Apollo 11: S tehdejší technikou to bylo jako létat na kalkulačkách, řekl Jan Spratek

Přesně před 51 lety odstartovala americká kosmická loď Apollo 11 a 20. července 1969 astronauti splnili misi, když jako první lidé ze Země přistáli na Měsíci. Jan Spratek ze vzdělávací kanceláře Evropské kosmické agentury popsal v pořadu 360° Pavlíny Wolfové televize CNN Prima NEWS komplikace, které astronauty provázely.

reklama

Dobývání vesmíru bylo v šedesátých letech dvacátého století v začátcích. Na americkém programu Apollo se podílely tisíce lidí. Bylo nutné vymyslet, ale i zrealizovat všechny nezbytné technologie a také postupy s výpočetní technikou, která byla na jiné úrovni než dnes. Astronauti se učili kosmickou navigaci, vystupovat do volného prostoru a spojovat objekty v kosmu. Navíc tehdy neexistovala nosná raketa, velitelský ani lunární modul a dokonce ani zcela vhodný skafandr.

K tématu

Po dlouhých přípravách dne 16. července 1969 odstartovali tři američtí astronauti Neil Armstrong, Edwin Aldrin a Michael Collins z Mysu Canaveral na Floridě. Start zajímal celý svět, přímo na místě se sešlo také tři a půl tisíce novinářů. První cestu člověka na Měsíc sledovalo v přímém televizním přenosu přes 600 miliónů lidí na celé planetě. V řídícím středisku pracovala tehdy jediná žena, JoAnn Morganová, kosmická inženýrka.

Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel ho Buzz Aldrin, Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi. Astronauti nasbírali 22 kilogramů měsíčních hornin. Velitelský modul Apolla 11 pak přistál ve vodách Tichého oceánu o další čtyři dny později, tedy 24 července. Mise trvala 8 dní, 3 hodiny, 18 minut a 35 sekund.

Rakety byly jako létající kalkulačky

„Z pohledu té doby – oni létali na kalkulačkách. Ty počítače, kterými byly vybavené přistávací moduly a rakety samotné, to opravdu byly z dnešního pohledu kalkulačky,“ porovnal výpočetní kapacitu tehdejší a  dnešní doby host pořadu 360° Pavlíny Wolfové Jan Spratek ze vzdělávací kanceláře Evropské kosmické agentury. Dodal, že celá jejich pouť na Měsíc byla velmi nevyzpytatelná.

K tématu

Mikrodramata tam podle Spratka probíhala od startu přes přistání na Měsíci až po samotný návrat celé posádky zpět na Zemi. Podle něj se musí brát v potaz i opravdová dramata, která všemu předcházela. To je třeba uhoření posádky Apolla 1 v testovací kabině.

Také Apollo 11 mělo problémy, a to v blízkosti pouhých desíti kilometrů od měsíce. „Přibližovací radary a zařízení, která mají astronautům pomáhat k tomu, aby se lépe orientovali, aby jim senzory ukazovaly správné hodnoty, tak tyto přístroje zaznamenaly přetížení. Právě tyto kalkulačky,“ popsal Spratek, co se před přistáním odehrávalo.

Kvůli bezpečnosti astronautů se muselo velmi rychle rozhodnout, jestli misi zrušit. V týmu byl ale jeden mladý inženýr, který si dokázal rychle vzpomenout, že toto přetížení proběhlo i při testech a nejde o nic vážného, tudíž posádka mohla přistát. Tato situace se opakovala ještě dvakrát, před jejich přistáním.

Prezident Nixon měl nachystanou smuteční řeč

Tehdejší americký prezident Richard Nixon měl ale už před jejich odletem připravenou smuteční řeč pro případ, že astronauté Armstrong a Aldrin zůstanou uvězněni na Měsíci. Jediný Collins totiž na Měsíci nepřistával a čekal na zbytek posádky na oběžní dráze. I ten byl připravený, že se na Zemi možná vrátí sám. „Říkalo se, že Michael Collins byl nejosamělejší člověk ve vesmíru,“ poznamenal s nadsázkou Spratek.

„Když Buzz Aldrin s Neilem Armstrongem vycházeli ven ve skafandrech, tak nastal jeden moment, kdy pravděpodobně zavadili batohem o jednu z pojistek a ulomili ji. Byla to klíčová pojistka pro návrat na oběžnou dráhu. Oni si s tím poradili tak, že zlomili tužku, vrazili ji tam a použili jako vychytávku,“ popsal Spratek.

„Aldrin měl ambice, aby se stal prvním člověkem na Měsíci. Nakonec se rozhodlo, že on to nebude. A dodnes i sám říká, že je dobře, protože prý nebyl dostatečně mentálně odolný. Neil Armstrong byl introvert a tu slávu nesl výrazně lépe,“ uzavřel pouť na Měsíc Jan Spratek ze vzdělávací kanceláře Evropské kosmické agentury.

Další hlavní zprávy

Koronavirus

PŘEHLEDNĚ: Začala platit dosud nejtvrdší opatření. Výjimku mají pejskaři. Kdo další?

PŘEHLEDNĚ: Začala platit dosud nejtvrdší opatření. Výjimku mají pejskaři. Kdo další?

Od půlnoci z úterka na středu 28. října začala v Česku platit dosud nejpřísnější opatření proti šíření koronaviru. Trvat budou přinejmenším do konce nouzového stavu, tedy do 3. listopadu. Vláda zakázala například volný pohyb po deváté hodině večer, provoz maloobchodů v neděli, omezila farmářské trhy a nařídila homeoffice. Jaké mají tato opatření výjimky?

Koronavirus

Další rekord: Přibylo 15 663 případů koronaviru. Kapacity systému jsou ohroženy

Další rekord: Přibylo 15 663 případů koronaviru. Kapacity systému jsou ohroženy

Počet nových případů koronaviru v Česku se po čtyřech dnech vrátil nad 15 000. V úterý potvrzených 15 663 nakažených zhruba o 400 překonalo rekord z minulého pátku. Nemocných je nyní více než 170 000 lidí, většinou s mírným průběhem onemocnění COVID-19. Pokračuje ale nárůst počtu hospitalizovaných a také úmrtí, těch už je 2 547. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Historie

28. října 1918 byla zahájena i česká „kolonizace“ Slovenska

28. října 1918 byla zahájena i česká „kolonizace“ Slovenska

Státní svátek připadající na 28. říjen není jen výročím vyhlášení Československé republiky, ale podle současných stoupenců dekolonizačního hnutí souvisí i se zahájením kolonizace Slovenska. Jisté je, že Slovensko museli Češi napřed vojensky dobýt, což se jim plně podařilo až v létě roku 1919.

reklama
Každý den distanční výuky škodí všem žákům, upozorňuje neurolog Stránský
Velká zelená zeď: Jak vypadá africká vzpoura proti Sahaře a globálnímu oteplování?
Messi dosáhl svého. Prezident fotbalové Barcelony podal demisi
reklama
reklama
PŘEHLEDNĚ: Zákaz vycházení, zavřené obchody, povinný home office. Co vše se mění?

Koronavirus

Domácí zpravodajství

Vládní nařízení se dotkla i autoškol. Žákům hrozí opakování a další placení kurzu
Poslední metro v deset večer. Denní provoz pražské MHD se od pondělí zkrátí
Zákaz prodeje alkoholu a lockdown jako v Izraeli. Imunolog Hořejší by opatření přitvrdil
Další články
reklama
reklama