Jak čelit choutkám Trumpa na Grónsko? Evropa už spřádá plány, cesta vede přes zbraně i základny
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Trump hrozí obsazením Grónska. Jaká bude reakce Evropy?
Evropa má páky: obchod, zbraně, vojenské základny.
Francie varuje: zásah do suverenity bude mít dopady.
USA mají v Evropě desítky základen. Co se stane s nimi?
Americký prezident Donald Trump hrozí vojenským obsazením Grónska, což v Evropě vyvolává obavy. Evropští představitelé tak začínají zvažovat různé formy odporu. Od diplomatického tlaku až po omezení spolupráce s USA na vojenských základnách a v obchodu se zbraněmi, píše web Politico. Rostoucí napětí naznačuje, že transatlantické vztahy se zásadně mění a Evropa se musí připravit i na složitější scénáře.
Vzhledem k tomu, že americký prezident Donald Trump hrozí použitím armády k obsazení Grónska, evropští úředníci a diplomaté začali tiše vyslovovat dosud nepředstavitelnou myšlenku: Jak by vypadal odpor? Ačkoli by vojenský konflikt mezi USA a jakoukoli evropskou silou pravděpodobně vyústil v jednu z nejkratších válek v historii, existují i jiné způsoby, jak mohou spojenci Grónska odolat americkému prezidentovi, pokud odmítne kompromis, píše web Politico.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Hrajete nebezpečnou hru, opřel se Trump do evropských zemí kvůli Grónsku. Oznámil nová cla
Hlavním potenciálním tlakovým bodem je velká síť amerických vojenských základen v regionu, kterou USA používají k prosazování své moci daleko od domova – hlavně v Africe a na Středním východě. Proč by USA měly mít i nadále přístup k těmto základnám nebo dostávat podporu od námořních sil, letectva nebo dokonce zpravodajských služeb spojenců, pokud se pokusí zabrat suverénní území člena NATO, jako je Dánsko? Tato otázka je tak citlivá, že se ji diplomaté snaží udržet mimo hlavní debaty mezi vládami v zasedacích místnostech EU nebo NATO. Pět úředníků a diplomatů však potvrdilo, že velmi citlivé téma, jak se bránit proti Trumpovi, se na celém kontinentu v soukromí diskutuje.
Čtěte také
Kromě evropských vojenských prostředků se USA spoléhají na Evropu také jako na klíčového obchodního partnera a evropské vlády každoročně utrácejí mnoho miliard dolarů za nákup amerických zbraní. To vše nabízí potenciální páku, pokud se evropští zákazníci rozhodnou přestat nakupovat v USA.
Podle některých úředníků je ale velkým rizikem to, že takováto nekompromisní výzva by rychle eskalovala do úplného rozpadu transatlantických vztahů. Jiní argumentují, že aliance je pod Trumpovým vedením stále toxičtější a že Evropa se musí posunout dál.
Francouzský prezident Emmanuel Macron jako jeden z mála otevřeně naznačil, že by mohly přijít odvetné kroky. „Nepodceňujeme prohlášení o Grónsku. Pokud by byla zasažena suverenita evropského a spojeneckého státu, mělo by to bezprecedentní dopady. Francie situaci sleduje s nejvyšší pozorností a bude jednat v plné solidaritě s Dánskem,“ řekl Macron svým ministrům.
Snadná nebo těžká cesta
Francouzský prezident vyslal nenápadné varování právě ve chvíli, kdy ministři zahraničí Dánska a Grónska začali ve Washingtonu jednat s Trumpovou administrativou o budoucnosti ostrova, kde žije 57 tisíc lidí. Po středečních jednáních s viceprezidentem JD Vancem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem se dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen snažil znít pozitivně, ale přiznal, že dohoda není na dohled. „Prezident má přání dobýt Grónsko. A proto máme stále zásadní neshodu,“ řekl Rasmussen.
Diplomaté z evropských zemí, kteří si nepřáli být jmenováni, protože se jedná o citlivé téma, uvedli, že v hlavních městech probíhají diskuse o tom, jak se proti Trumpovi bránit. Mezi jednodušší možnosti patří zdržovací taktika, lobbování mezi republikány ve Washingtonu, vyslání spojeneckých vojsk na návštěvu Grónska a dokonce i reklamní kampaň v Americe. Podle jednoho z diplomatů se ale objevila i možnost zastavit podporu amerických vojenských misí, včetně radikálních návrhů na převzetí kontroly nad americkými základnami. „Probíhají diskuse o tom, jak bychom mohli vyvinout tlak a říct: ‚Hele, potřebujete nás, a pokud to uděláte, budeme nějakým způsobem reagovat,‘“ řekl diplomat. „Zároveň o tom ale nikdo nechce mluvit nahlas,“ podotkl.
Čtěte také
Hlavním důvodem, proč se Evropané zdráhají vystupovat agresivně na veřejnosti, je to, že považují Trumpovu podporu za zásadní pro poskytnutí životaschopných bezpečnostních záruk Ukrajině v rámci jakékoli mírové dohody s Ruskem. Zároveň si mnoho spojenců prostě nedokáže představit svět, ve kterém by USA obsadily Grónsko silou. „Měli bychom na to být připraveni,“ řekl diplomat.
Další evropský úředník potvrdil, že vlády diskutují o tom, jak účinně reagovat na americké územní požadavky. „Evropa má páku, ale není plně využívána,“ řekl úředník. V současné době nejsou Evropané psychicky připraveni na eskalaci, kterou by takové odvetné opatření vyvolalo. „Musíme být připraveni,“ dodal úředník. V rámci NATO – kde jakákoli diskuse o potrestání Američanů zůstává do značné míry tabu – někteří zdůrazňují, že by to bylo dvojsečné. „Využívání základen jako vyjednávacího prostředku – a to je možné – by vedlo k vzájemnému poškození,“ řekl jeden diplomat NATO. „Evropa by dále ztratila bezpečnostní záruky a USA by ztratily svou nejcennější operační platformu v přední linii,“ podotkl.
O jaká aktiva jde?
V roce 2024 měly USA v rámci Evropského velitelství Spojených států 31 stálých základen a 19 dalších vojenských zařízení po celé Evropě. Podle nejnovějších údajů amerického ministerstva obrany to zahrnovalo nejméně 67 500 aktivních vojáků, z nichž většina byla umístěna v Německu, Itálii a Velké Británii. Mezi ně patří největší základna NATO v Evropě v Ramsteinu v Německu a letecké základny ve Velké Británii v Lakenheathu a Mildenhallu, které společně hostí přibližně 3 000 vojáků. Letecká základna Aviano v Itálii podporuje jediné americké stíhací letectvo jižně od Alp a je podle Centra pro analýzu evropské politiky „klíčovým centrem letecké síly NATO“. Ben Hodges, bývalý velitel amerických vojsk v Evropě, uvedl, že tyto základny jsou „nezbytné pro připravenost a umožnění globálního strategického dosahu Ameriky“.
Donutit Američany opustit tyto základny by mělo „katastrofální“ dopad na operace USA, uvedl Hodges, přičemž zejména Ramstein slouží jako klíčová základna pro americké nasazení na Blízký východ a do Afriky.
To ale není jediná páka, kterou Evropa má. Washington by v důsledku rozchodu také ztratil asi polovinu svých schopností sdílet zpravodajské informace a kontinent by také mohl pohrozit, že přestane nakupovat americké zbraně. V roce 2024 Evropa schválila možné mezivládní smlouvy v hodnotě 76 miliard dolarů – více než polovinu celosvětového objemu USA. „Evropa může pomoci zachránit NATO a transatlantické vztahy se Spojenými státy tím, že se postaví USA a nebude jen poslušným poskokem,“ řekl Hodges.
Čtěte také
Když Trump v červnu loňského roku bombardoval Írán, američtí vojenští stratégové očekávali mnohem větší odpor íránských sil a požádali Evropany o leteckou podporu, mimo jiné prostřednictvím letecké základny NATO poblíž rumunského pobřeží Černého moře. A minulý týden americké síly využily britské základny k operaci zaměřené na zadržení tankeru ruského stínového loďstva v severním Atlantiku. Evropští představitelé poukázali na tyto příklady jako na důkaz, že Trump stále potřebuje vojenské základny v Evropě.
Diplomaté ale připouštějí, že bez amerických bezpečnostních záruk bude nemožné odradit ruského prezidenta Vladimira Putina od dalšího útoku na Ukrajinu, takže uklidnění Trumpa musí mít prozatím prioritu, i když spojenectví nebude trvat věčně. „Transatlantické vztahy se mění. Není cesty zpět,“ podotkl jeden úředník z členské země EU.
vaclav.cerny@iprima.cz
