Tání permafrostu v Arktidě může podle vědců mít katastrofální dopady na životní prostředí a lidské zdraví. Kvůli rostoucím teplotám v této oblasti hrozí možnost „probuzení“ takzvaných zombie virů. Ty jsou podle výzkumníků schopné zůstat aktivní a infekční i po tisíciletích, informuje web stanice CNN.
Teploty v Arktidě se v současné době zvyšují až čtyřikrát rychleji než v jiných částech planety, což má za následek oslabení horní vrstvy permafrostu. Jedná se o věčně zmrzlou půdu, která pokrývá pětinu severní polokoule a tvoří základ arktické tundry a lesů Aljašky, Kanady a Ruska. Tání takové půdy podle odborníků oslovených stanicí CNN zvyšuje riziko uvolnění mumifikovaných organismů a starověkých virů, které jsou v ní uchovávány po tisíciletí.
ČTĚTE TAKÉ: Strach z další pohromy. Ptačí chřipka nebezpečně mutuje, měla zabít 11letou dívku
Jean-Michel Claverie, emeritní profesor medicíny a genomiky na Lékařské fakultě Univerzity Aix-Marseille ve Francii, provedl výzkum rizik spojených se zmrazenými viry. Zkoumal několik kmenů z permafrostu ze sedmi různých míst na Sibiři, aby zjistil, zda jsou některé částice v těchto vzorcích stále infekční. Hledal především „zombie viry“ a několik z nich skutečně objevil.
Závěry jeho výzkumu, publikované v časopise Viruses, ukázaly, že izolované kmeny z permafrostu zahrnují pět nových rodin virů, z nichž dvě byly již dříve identifikovány. Nejstarší dosud známý virus, získaný z podzemního jezera 16 metrů pod povrchem, byl starý přibližně 48 500 let. Nejmladší izolované vzorky pak pocházely z doby před 27 tisíci lety a byly získány z obsahu žaludku a srsti ostatků mamutů.
Možnost infikování člověka
V současné době vědci nevědí, jak dlouho mohou být viry a bakterie v permafrostu infekční. Claverie a jeho tým se domnívají, že stále infekční viry představují vážné riziko pro veřejné zdraví, pokud by se vrátily k životu. „Vidíme stopy mnoha, mnoha, mnoha dalších virů. Takže víme, že tam jsou. Nevíme jistě, zda jsou stále živé a schopné infikovat, ale pravděpodobnost toho je vysoká,“ řekl americké stanici CNN.
Podobný názor sdílí i švédská profesorka klinické mikrobiologie Birgitta Evengård. „Pokud je v permafrostu ukrytý virus, se kterým jsme nebyli v kontaktu tisíce let, je možné, že naše imunitní obrana není dostatečná. Je správné respektovat situaci a být proaktivní, nikoli pouze reaktivní,“ uvedla.
Podle studie Claverieho týmu tání zmrzlé půdy bylo pravděpodobně zodpovědné za rozšíření pandemie španělské chřipky v roce 1918 a za vypuknutí epidemie antraxu na Sibiři, která v období mezi červencem a srpnem 2016 postihla desítky lidí a více než dva tisíce sobů.
