Podivné krátery, které se před deseti lety objevily na Sibiři, matou léta vědce. Od roku 2014 se v oblasti vytvořilo více než 20 děr širokých stovky metrů. Odborníci nyní přišli s dalšími zjištěními, která mohou pomoci tuhle záhadu objasnit, píše web CNN. Ty se především týkají působení klimatických změn na permafrost, tedy na věčně zmrzlou půdu.
Před deseti lety se v ruské Arktidě objevil záhadný kráter, který vytvořil obrovskou rozeklanou díru širokou stovky metrů. Obklopovaly ji obrovské kusy půdy a ledu, které svědčily o síle, která stála za jejím vznikem. Od roku 2014 se na poloostrovech Jamal a Gydan na severozápadě Sibiře utvořilo více než 20 takových kráterů. Nejnovější z nich byl objeven v srpnu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Tajemství stavby pyramid? Příznivá doba, popsal Bárta. Na jednu záhadu ale vysvětlení nemá
Krátery zaujaly a zároveň zmátly vědce, kteří se již léta snaží odhalit, jak vznikly. Objevila se řada hypotéz, včetně divočejších teorií, jako jsou náraz meteoritu nebo dokonce mimozemšťané, píše CNN.
Detektivní práce vědců
Vědci posléze došli k tomu, že krátery vznikají, když se v podzemí pod tundrou nahromadí plyny, tlak postupně roste, až pod povrchem vznikne kopec. Jakmile tlak v podzemí přesáhne určitou mez, kopec exploduje a uvolní plyn. Stále se ale diskutovalo o konkrétnějších mechanismech. Nejde přitom o zemní plyn, který se v oblasti hodně nachází, ale o metan.
Jak se loví král hlubin. Student s kamarády chytá stokilové sumce, tajemné a plaché chytráky
Vypadají jako podmořská monstra, ve skutečnosti jde o největší sladkovodní ryby Evropy. Sumci jsou králové hlubin, kteří se – ukryti před zrakem lidí – dožívají i více než 30 let. Za těmi vážícími přes metrák se nedávno do Francie a Itálie vydal s kamarády student Matyáš Prokopius, který pro CNN Prima NEWS vypráví, jak se tihle giganti loví. Přiznává, že u některých stačilo jen málo a stáhli by do vody spíš oni jeho.
„Tým, který stojí za novým výzkumem, se rozhodl přistoupit k těmto otázkám jako k detektivní práci,“ řekla autorka studie a chemická inženýrka z University of Cambridge Ana Morgadová. Vědci prý nejprve zvažovali, zda za výbuchy nestojí chemické reakce, ale to bylo rychle vyloučeno. Morgadová dodala, že se muselo jednat o fyzikální jevy, „jako když se pumpuje pneumatika“.
Výzkumníci se zaměřili na velmi zvláštní vlastnosti podloží na Sibiři, které už podle prvních zjištění mělo přímou souvislost s tvorbou děr. Pod zemí se nachází vrstva permafrostu – směs půdy, kamenů a sedimentů, kterou drží pohromadě led. Pod ní je vrstva „metanhydrátů“, což je pevná forma metanu. Mezi těmito dvěma vrstvami se ale nacházejí zvláštní kapsy naplněné slanou vodou, které zůstávají tekuté i při nízkých teplotách a nazývají se „kryopegy“.
Výzkum ukazuje, že kvůli změnám klimatu a rostoucím teplotám začíná vrchní vrstva půdy tát. To způsobuje, že voda začne pronikat skrz zmrzlou půdu do kryopeg a zůstává v této vrstvě. Problém je, že pro vodu není dost místa, takže kryopegy se začnou zvětšovat, což zvyšuje tlak na okolí, vytlačuje přítomný plyn a půda může prasknout. Studie ukázala, že tento proces může trvat desítky let, než dojde k explozi, a je velmi specifický pro tuto konkrétní oblast.
Záhadný tvor zamořil britské břehy. Dechberoucí „portugalský bojovník“ může i zabít
Před nezvyklými hosty na britských plážích varovaly tamní úřady obyvatele země. Vlivem silných západních větrů se k břehům Velké Británie dostala měchýřovka portugalská, které se též přezdívá „modrý portugalský muž“. Modrofialovorůžovým vzhledem může připomínat medúzu, jedná se však o polypovce. Právě její vzhled může mnohé svádět k doteku, před tím však odborníci varují. Chapadla i po uhynutí měchýřovky mohou ostatním ublížit: ať už se jedná o bolestivé šrámy či jizvy na odhalené kůži nebo ve výjimečných případech způsobit smrt.
Někteří vědci upozorňují na nesrovnalosti
Někteří vědci však nejsou přesvědčeni, že je problém definitivně vyřešen. Jevgenij Čuvilin, vedoucí vědecký pracovník Skolkovského institutu vědy a techniky v Moskvě, který se věnoval podrobnému studiu kráterů, připouští, že myšlenka, kterou studie prezentuje, je zajímavá, ale zároveň říká, že je velmi obecná
Podotýká, že je potřeba pokračovat ve výzkumu, aby se lépe pochopilo, jak přesně tento proces probíhá. K tomu se připojuje i Lauren Schurmeierová, geofyzička z Havajské univerzity. „I když výzkum teoreticky dává smysl, stále existuje mnoho možných zdrojů plynu, které by mohly být příčinou těchto kráterů,“ uvedla.
Roli hraje změna klimatu
Většina vědců se shoduje, že změna klimatu hraje klíčovou roli a může v budoucnu zvýšit výskyt těchto kráterů. Čuvilin vysvětluje, že globální oteplování oslabuje zmrzlou horninu, což usnadňuje uvolnění plynu. Jak se klimatické změny urychlují, půda mění vlastnosti a dochází k silnějším výbuchům plynu a vzniku nových kráterů.
Na prahu ekologické katastrofy: Třetině stromů hrozí vyhynutí. Jednejme, nabádá expertka
Podle v pondělí zveřejněné globální analýzy je řada stromů v kritickém ohrožení – mimořádně vysokému počtu druhů hrozí vyhynutí, píše CNN. Problémem jsou fosilní paliva, odlesňování nebo invazivní druhy.
Schurmeierová jde ještě dál. „Klimatické změny jsou pravděpodobně hlavním faktorem. Mnoho kráterů se objevilo po neobvykle teplých létech a s oteplováním Arktidy bychom jich měli očekávat více,“ popsala.
Krátery nejsou pouze ovlivněny změnou klimatu, ale také k ní přispívají. Každý výbuch totiž uvolní metan, který byl dříve uvězněn hluboko v zemi. Tento plyn je až 80krát účinnější než oxid uhličitý při zadržování tepla v atmosféře.
Vědci budou dál studovat tyto výbuchy, protože lepší pochopení by jim mohlo pomoci předpovědět, kde se krátery objeví příště. I když se většina těchto jevů odehrává v odlehlých oblastech, existuje obava, že by mohly zasáhnout i obytné oblasti nebo ropné a plynové provozy.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Kůň rozveselil pacienty v českotěšínské nemocnici. Chlévská mrva přebila všudypřítomný odér
