Arménský premiér Nikol Pašinjan Zdroj: Profimedia.cz
Arménie je ochotna uznat Náhorní Karabach za součást Ázerbájdžánu v případě, že bude zajištěna bezpečnost tamního arménského obyvatelstva, prohlásil v pondělí arménský premiér Nikol Pašinjan podle ruské státní agentury TASS. Spor obou zemí o horskou enklávu trvá již desítky let.
Premiér Pašinjan se má ve čtvrtek v Moskvě setkat s prezidenty Ázerbájdžánu a Ruska Ilhamem Alijevem a Vladimirem Putinem, aby společně vyjednali, za jakých podmínek bude dohoda přijata. V souvislosti s plánovanou schůzkou však Pašinjan vyjádřil pochybnosti o tom, že by do té doby mohla být mírová smlouva připravena, ač o ní obě strany intenzivně jednají.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Arménie vzdoruje Rusku? Premiér nepodepsal mírový dokument, Putin mrštil perem o stůl
„Doufáme, že v nejbližší době dosáhneme dohody ohledně znění smlouvy a že tuto shodu budeme schopni potvrdit,“ sdělil na tiskové konferenci arménský premiér. „Sotva se nám ale podaří podepsat samotnou mírovou smlouvu. Věříme, že zvládneme alespoň dospět k dohodě o otevření regionálních komunikací,“ dodal. Uvedl také, že po podepsání paktu by Arménie byla ochotna jednat o demilitarizaci arménsko-ázerbájdžánské hranice, kde stále dochází k lokálním přestřelkám.
S ázerbajdžánským prezidentem Alijevem by se měl Pašinjan znovu setkat 1. června v Kišiněvu. Ailjev po pondělním jednání s litevským protějškem ve Vilniusu prohlásil, že pokládá uzavření mírové dohody s Arménií za nevyhnutelné.
Pašinjan na tiskové konferenci pohrozil odchodem své země z postsovětského vojenského paktu ODKB vedeného Moskvou, pokud bude dále selhávat v plnění svých závazků. „Začali jsme diskutovat o bezpečnosti se západními partnery, protože vidíme, že systém bezpečnosti v regionu nefunguje,“ řekl Pašinjan. Premiér vytýká Moskvě nečinnost ruského „mírového kontingentu“ vyslaného do Náhorního Karabachu tváří v tvář ázerbájdžánské blokádě jediné pozemní cesty mezi horskou enklávou a Arménií. Tato životně důležitá zásobovací trasa je už měsíce ochromená a Arménie hovoří o humanitární krizi v Karabachu, poznamenala agentura AFP.
Od rozpadu Sovětského svazu se o území vedou boje
Dvě bývalé sovětské republiky spolu již desítky let vedou spor o Náhorní Karabach. Území je sice oficiálně součástí Ázerbájdžánu, ale ovládají ho etničtí Arméni, kteří jsou podporováni z Jerevanu. Při zesílení konfliktu v roce 2020 získal Ázerbájdžán kontrolu nad částí horské enklávy a jejího okolí, dříve okupovaném arménskými separatisty. V bojích přišlo o život více než 6 700 lidí.
V Ázerbájdžánu bylo následné příměří oslavováno jako vítězství, v Arménii je vnímali jako ponižující porážku. Situace mezi oběma zeměmi se opět vyostřila loni v září, v bojích zemřelo 155 vojáků. Na hranici mezi Ázerbájdžánem a Arménií se 12. května letošního roku odehrála další přestřelka, při které byly využity také minomety a drony. O život přišel jeden arménský voják.
