Ledotrysk v Karlově Studánce je nevšedním cílem vašich výletů Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.
Karlova Studánka je známým místem v srdci Jeseníků nejen proto, že se zde nachází léčivý minerální pramen a jsou zde význačné lázně. Přímo uprostřed lázeňského komplexu můžete, a to pouze v zimě, zhlédnout jedinečný přírodní úkaz. Ledotrysk vznikl úplnou náhodou a stal se vyhledávanou atrakcí.
Karlova Studánka
Že se v malebné obci Karlova Studánka v Jeseníkách nachází významný lázeňský komplex ví asi mnoho lidí. Obec samotnou najdeme v okrese Bruntál a nedaleko od ní můžeme navštívit nejvyšší vrchol Moravy a českého Slezska Praděd.
Léčivé účinky zdejšího pramenu objevil jistý měšťan, který si zdejší vodou omýval bolavé klouby. Tento způsob léčby se brzy pro jeho účinnost roznesl po celém okolí a voda byla podrobena vědeckému zkoumání. Byly v ní nalezeny velmi cenné minerály, které prospívají právě pohybovému aparátu. Roku 1785 pak došlo k založení lázní, když byly u pramenů postaveny dřevěné domky s velkými koupacími vanami. Nově vzniklá obec, založená Maxmiliánem Františkem byla pojmenována poněkud bizarně Hin und wieder, což v překladu znamená „tam a zase zpět“. První pacienti totiž museli do lázní docházet z nejbližších obcí, protože v místě nebyla možnost ubytování.
V roce 1780 byl objeven Maxmiliánův pramen. Jeho objev rozpoutal rozsáhlou stavební činnost. V roce 1802 byl objeven další pramen, který byl pojmenován po arcivévodovi Karlu Ludvíkovi jako Karlův. Lázně se postupně velmi rychle rozrůstaly a do Karlovy Studánky přijíždělo stále více pacientů. Přispěl k tomu také objev Antonínova pramene roku 1812. Lázně byly natolik proslulé, že se zdejší kyselka plnila do lahví a rozesílala do okolí. Návštěva Karlovy Studánky pro vás může být nejen příjemným zpestřením, ale také návodem na stavbu svých vlastních lázní.
Dřevěný pitný pavilon byl postaven v roce 1862. Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.
Ledotrysk
Kromě lázeňského komplexu se ale Karlova Studánka stala zcela nečekaně zajímavou a vyhledávanou atrakcí ještě z jiného důvodu. Zimní ledovou homoli má na svědomí docela obyčejný vodotrysk, který po většinu roku nenápadně stříká v jezírku v centru nedaleko obecního úřadu. Před lety totiž jeden údržbář zapomněl na zimu zavřít přívod vody a jedinečná atrakce byla na světě. V noci je podívaná ještě barevnější, protože ledovou homoli osvětlují barevné reflektory.
Pracovníci lázní s vytvářením přírodní skulptury pomáhají. Upravují množství i sílu proudící vody. Když mrzne, musí voda stříkat víc, když taje, zastaví ji. Když začne tát a pád monolitu by mohl být nebezpečný, zabezpečuje se řetězy. Zbytky obřího rampouchu roztávají v jezírku ještě dlouho po nástupu jara. Možná bude pro vás ledotrysk inspirací, jak se vyhnout možné podobné katastrofě doma.
Vodotrysk nedaleko obecního úřadu se v zimě mění na ledotrysk. Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.
Další zajímavosti
U hotelu Hubertus, kde brzy bude hotová replika či nový objekt najdeme umělý vodopád. Pavilon lázeňského domu Libuše s jídelnou stojí asi dvě minuty chůze pěšky od hotelu Slezský dům v městečku. Před budovou je jedno z parkovišť. V budově Libuše se nachází stravování pro všechny klienty ubytované v lázeňských budovách. Nabízí se možnost výběru z pěti druhů pokrmů - snídaní, obědů i večeří. Oběd obsahuje polévku, hlavní jídlo, zákusek nebo ovoce. V horských lázních naberete druhý dech, ať už při zážitkovém či léčebném nebo víkendovém relaxačním pobytu, dovolené či trávení posledního dne v roce - Silvestra. Možná se vám bude následně lázeňská péče po bujarém Silvestru náramně hodit.
Slavná dominanta Slezského domu se proslavila nejen jako vyhlášená lázeňská budova se zajímavou architekturou, ale zahrála si dokonce v několika filmech. Z nich můžeme jmenovat komedii století S tebou mně baví svět, kdy herec Pavel Nový coby Pepa Bednář vyskakoval z balkonu zmíněného domu, když byl na záletech za svou vlastní manželkou.
Galerii Zahrada je umístěna v bývalém lázeňském skleníku neboli oranžerii. Je jedním z památkově chráněných objektů. Empírová stavba je datována rokem 1897 a dlouho sloužila k přezimování exotických druhů rostlin, které v teplejším období zdobily lázeňské exteriéry. Skleník naneštěstí v nedávných dobách značně utrpěl nedostatkem péče, naštěstí od roku 2012 noví majitelé objektu po rekonstrukci v objektu otevřeli jak malou kavárnu, tak i prodejní galerii umění. V hlavní letní sezoně je galerie a kavárna otevřena denně, jindy o víkendech.
Celé okolí lázeňského komplexu stojí za prohlídku. Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.
Děd Praděd
Praděd je 1491 m vysoká hora v části Hrubého Jeseníku a nejvyšší vrchol tohoto pohoří. Je zde nejdrsnější podnebí, průměrná roční teplota nepřevyšuje 1 °C. Staří Slované říkali hoře Stará vatra. Až v 19. století získala po Pradědovi, legendárním ochránci Jeseníků, jméno Altvater, což byl základ pro české jméno Praděd. Na vrcholu původně stála kamenná rozhledna, vysoká 32,5 m, postavená v letech 1903-1912. Po druhé světové válce chátrala a zřítila se. Od 60. let minulého století se praděd pyšní novou dominantou, a sice televizním vysílačem s původní výškou 162 metrů. V druhém patře vysílače se nachází prosklená rozhledna, která je přístupná výtahem.
Rozhled nám poskytne z výšky 73 metrů od paty věže. Na vrcholku Pradědu rovněž nalezneme restauraci, která je nejvýše položenou restaurací v České republice. Hosté si mohou vybrat z nabídky krajových specialit, zabíjačkových nebo zvěřinových menu. Pokud chcete ochutnat místní pivo, je tu samozřejmě v nabídce světlý nebo tmavý Praděd.
Nenechte si ujít zvěřinové hody na Pradědu. Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.
V roce 1955 byla na Pradědu vyhlášena národní přírodní rezervace. Nachází se v I. zóně Chráněné krajinné oblasti Jeseníky.
