Jedním z dosud „neobjevených" veteránů je třeba japonský Datsun 240 Z z let 1969-1974. Zdroj: Petr Bača
Majitelé veteránských vozidel, tedy těch starších třiceti let, se do nynějška potýkali s komplikovaným pojišťováním svých plechových pokladů. Drtivá většina pojišťovacích produktů totiž není uzpůsobena specifickým vlastnostem a potřebám jejich aut a motocyklů. „Dvanáctinové“ povinné ručení sice už nějaký čas funguje, nyní se ale konečně blýská na lepší časy i v případě havarijních pojistek.
Automobilové nebo motocyklové veterány nevídáme na silnicích často, když už se ale objeví, budí zpravidla velkou pozornost. Této zvláštní kategorie se týká celá řada výjimek a úlev oproti běžně provozovaným vozidlům, což by vydalo na dlouhý samostatný článek. Podle dosavadní právní úpravy (na spadnutí je nová) o tom, co je a co není veterán, rozhodují takzvané klubové a krajské testační komise, tedy instituce nezávislé na státu řídící se pravidly Mezinárodní federace historických vozidel (FIVA).
Aston Martin DB4 GT Zagato (1962) Zdroj: Gooding & Company
Auto uznané za veterána, které má zelené veteránské registrační značky, například nemusí na pravidelné technické kontroly na STK (jsou nahrazeny méně přísnými retestacemi), neplatí dálniční poplatky a vzhledem k řídkému výskytu na silnicích hradí také pouhou dvanáctinu běžného povinného ručení. Je to logické, protože drtivá většina mnohdy velmi drahých historických vozidel nenajezdí ročně více než pět tisíc kilometrů, mnohé ale jen pár kilometrů.
Telematická jednotka od Kooperativy zvládne majiteli ohlídat celou řadu údajů o vozidle, ale především hlídat jeho přesnou polohu, což je v případě krádeže veterána nejen za desítky milionů klíčová informace. Zdroj: Se svolením společnosti Kooperativa, a.s.
Potíže s havarijním pojištěním
Problém je ale havarijní pojištění. V registru vozidel dnes najdeme přes 300 tisíc osobních automobilů a motocyklů starších 25 let (zákonná hranice stáří pro úřední uznání veterána je 30 let), které se až dosud pojišťovaly v rámci „běžných“ produktů a sjednat zvláštní havarijní pojištění nebylo pro většinu z nich možné. To byl pro většinu majitelů kámen úrazu, který je stál nemalé prostředky například na zabezpečení vozidla proti krádeži nebo zaplacení „nepadnoucího“ druhu pojištění, nehledě na komplikované řešení vzniklých škodných událostí.
Nyní se ale objevilo řešení. „Víme, že veteránská vozidla jsou většinou rodinné klenoty, proto jsme pro ně v rámci nového produktu připravili tři speciální pojišťovací balíčky, z nichž dva zahrnují i telematickou jednotku umožňující mít veterána neustále pod dohledem. Jednotka hlídá jeho kondici i polohu a v případě problémů klienta upozorní. Nabízíme i možnost havarijního pojištění veteránů včetně těch na takzvaných veteránských značkách,“ představuje výhody prvního specifického pojištění veteránů na trhu Aleš Zethner, ředitel Úseku pojištění motorových vozidel v Kooperativě.
Telematická jednotka je propojena s mobilní aplikací ve smartphonu, takže majitel může on-line sledovat polohu vozidla (GPS lokace), dostane varování v případě snahy o jeho odcizení (pokus o odtah, zvedání a jiné pohyby vozu), nabízí také sledování teploty a vlhkosti v místě parkování. Zajišťuje i automatické volání asistenční služby v případě nehody nebo možnost vedení knihy jízd.
Vstupní kontrola nutná
Stejně jako člověk při nástupu do určitých druhů zaměstnání musí i veterán před uzavřením dvou ze tří variant havarijní pojistky absolvovat důkladnou technickou i právní prověrku, která ověří skutečnou hodnotu a stav pojišťovaného kusu.
Připojistit si zájemci mohou i skla, zavazadla nebo úraz, lze také volit ze tří limitů maximálního ročního nájezdu, a to jeden, tři nebo sedm tisíc kilometrů.
Veteránisté si u Kooperativy mohou vybrat ze tří balíčků. Už základní varianta nabízí nejen povinné ručení a asistenční služby, ale také pojištění nezaviněné nehody. Dva další balíčky zahrnují i pojištění pro případ odcizení celého vozidla nebo živelní pojištění, nejdražší varianta navíc i pojištění havárie vozidla.
