Redaktor CNN Prima NEWS se v běžném provozu projel v částečně autonomním vozidle. Co všechno toto auto dokáže? V horizontu kolika let s námi na silnicích budou jezdit plně automatizovaná vozidla? A v čem tkví hlavní úskalí těchto vozů v současné době? V pořadu 360° Pavlíny Wolfové diskutovali o současnosti i budoucnosti autonomních vozidel novinář Martin Pultzner a náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Očko.
Většina automobilek, ale i IT společnosti, jako je Google, už léta testují vozidla s čím dál větším poměrem autonomie. Naráží ale na problém v nejednotnosti zákonů jednotlivých zemí. Zatímco v USA už před rokem a půl schválili zákonodárci automobily bez volantu a pedálů, v EU tento krok zatím na pořadu dne není. V řadě zemí pak zákony nepočítají s tím, že by auto neřídil člověk, a odpovědnost (za nehodu) tak jde vždy za řidičem.
Zkušební polygony světových automobilek v ČR
Česká republika nezůstává v testování a vývoji futuristických aut pozadu. Vznikají u nás zkušební polygony světových automobilek, autonomní auta tu pro svá testování mají vyhrazeny i dva okruhy na regulérních silnicích: jeden v Čechách mezi Prahou, Mladou Boleslaví a Ústím nad Labem a druhý na Moravě mezi Brnem, Kroměříží a Zlínem.
Autonomní řízení je rozděleno na pět stupňů, přičemž pátý stupeň je plně automatizovaný a automobil se dokáže během jízdy plně obejít bez pomoci člověka. Podle novináře Martina Pultznera jsme nyní v současnosti někde na úrovni mezi druhým a třetím stupněm, kdy je zásah člověka stále potřeba a řidič tak zatím musí být stále v pozoru.
Problém je iracionální lidské jednání
„Spíš bych řekl, že pro ta auta je velká výzva jezdit ve stejném provozu jako auta řízená lidmi. Problém je v tom, že lidé jezdí jinak než stroje a často reagují iracionálně,“ reagoval novinář na dotaz, v čem je největší bolest autonomních automobilů. Na neočekávané lidské jednání v silničním provozu zatím tato auta neumí reagovat, což se budou muset naučit.
Autonomní auta jsou dnes podle Pultznera bez problému připravena na autonomní řízení úrovně tři, kdy si může řidič odpočinout v určitém typu provozu, například na dálnicích nebo v kolonách, ale musí být připraven na převzetí řízení, když ho automobil upozorní. Problémem jsou však spíše legislativní omezení.
Velkou roli hraje u autonomních vozidel takzvané strojové učení, nebo taky umělá inteligence, uvedl Martin Pultzner. Auta se průběžně učí a zlepšují své schopnosti autonomního řízení. Podle náměstka Petra Očka jsme zatím ve fázi výzkumu a vývoje, ať už z hlediska technologického, tak z hlediska etiky umělé inteligence.
Kdy uvidíme plně autonomní auta v běžném provozu?
„Stupeň pět je daleko, řekl bych. To je vizionářské. Já si myslím, že je to v horizontu osmi, deseti let,“ odhadl náměstek ministra průmyslu a obchodu. S tím souhlasil i Martin Pultzner, který dodal, že mnohem realističtější je stupeň čtyři, který bychom mohli vidět do roku 2030.
Čtvrtý stupeň autonomního řízení je takový, kdy vůz zvládá jízdu v jakémkoli typu provozu zcela samostatně s výjimkou mimořádných situací, jakou je například velmi špatné počasí (vánice, silný vítr), kdy je vhodnější, aby řízení převzal člověk, ačkoliv by si vůz měl poradit i bez jeho pomoci.
Redaktor Michal Cagala se s Martinem Pultznerem v jednom částečně autonomním vozidle sám projel. V přiložené části pořadu 360° Pavlíny Wolfové se můžete sami podívat, co takový vůz v současnosti dokáže.
