Až 1200 českých vojáků na východní hranici NATO. Senát odsouhlasil plán Černochové

Na východní hranici NATO bude moci být v příštích dvou letech nasazeno až 1 200 českých vojáků. Počítá s tím návrh zahraničních armádních misí do roku 2024, který ve středu schválil Senát. Souhlas s plánem ministryně obrany Jany Černochové (ODS) musí dát také Sněmovna. Celkem by v zahraničních misích mohlo v letech 2023 a 2024 působit podle vládního návrhu až 1 362 vojáků. Současné mise jsou platné do konce letošního roku.

Až 1 200 vojáků má podle návrhu působit v rámci posílení obrany východní hranice NATO v Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, na Slovensku a v Maďarsku.

Vládní plán počítá také s vyčleněním 20 vojáků na ochranu diplomatických zájmů České republiky na Ukrajině. „Ti budou moci odcestovat okamžitě po schválení mandátu a budou chránit zastupitelský úřad v Kyjevě,“ řekla senátorům ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Ve velitelských strukturách NATO, EU a OSN by podle plánu, jehož součástí je i možnost nasazení až 56 spojařů, mohlo v zahraničních operacích sloužit 25 vojáků. Plán počítá také s možností krátkodobého pobytu vojáků dalších zemí NATO na českém území v počtu do 800 osob.

„V žádném případě to neznamená mandát pro jejich trvalé působení nebo zřízení základny na českém území,“ ujistila členy horní komory Černochová. Náklady na mise mají podle ní činit ročně zhruba 1,4 miliardy korun, což je méně než v uplynulých dvou letech.