Česko by mohlo z unijního fondu obnovy díky změně kritérií získat téměř o 2,8 miliardy eur (75 miliard korun) více, než podle původního návrhu Evropské komise. Po skončení sobotního druhého dne summitu Evropské unie věnovaného fondu obnovy ekonomik po koronavirové krizi a budoucímu sedmiletému rozpočtu to prohlásil český premiér Andrej Babiš.
Podle upraveného návrhu šéfa Evropské rady Charlese Michela by navíc mohla ČR přibýt i miliarda eur ve víceletém rozpočtu v rámci kohezní politiky. Dohoda se však podle Babiše zatím nerýsuje a hlavním sporným tématem sobotního jednání byla podmíněnost čerpání peněz respektováním vlády práva.
Podle českého premiéra ke zvýšení částky pomůže nový klíč pro rozdělování grantů z fondu, s nímž počítá návrh, který Michel předložil lídrům v sobotu.
„Ze všech zemí je to největší nárůst, to je velice dobrá informace,“ řekl novinářům v noci na dnešek Babiš.
Česko mělo podle původního návrhu EK získat na grantech přes osm miliard eur. Sobotní Michelův návrh přidává ČR také miliardu ve strukturálních fondech na rozvoj regionů.
Sobotní Michelův návrh přidává Česku také miliardu ve strukturálních fondech na rozvoj regionů. Podle informací Radiožurnálu budou tyto peníze určeny i na podporu růstu a zaměstnanosti.
Babiš také řekl, že zmíněných v přepočtu 27 miliard Kč je součástí oněch 75 miliard Kč, které Česko dostane navíc. „Já myslím, že to už je asi na strop. Uvidíme, jak to vůbec dopadne s tím rozdělením,“ řekl Babiš. O zvýšení objemu peněz pro Českou republiku se podle premiéra jednalo už od konce května, miliarda eur navíc je ale až výsledkem sobotních jednání.
Dohoda zatím v nedohlednu
„Od 27. května se nám povedlo navýšit o 75 miliard a v tom je i těch 27 miliard,“ řekl předseda vlády.
Podle Babiše však zatím není jisté, zda prezidenti a premiéři, kteří se opět sejdou dnes v poledne, nakonec dospějí ke kompromisu. Michel sice po tlaku Nizozemska, Rakouska a skandinávských zemí 50 miliard z balíku grantů ve fondu obnovy přemístil na půjčky, takže poměr těchto dvou položek má být nově 450 ku 300 miliardám. Zmíněné země však požadují další ústupky, které však nejsou ochotny připustit Itálie a Španělsko jako největší příjemci z fondu.
Podle Babiše se v sobotu večer ukázaly i spory kolem principu vlády práva, jehož respektováním má být čerpání peněz podmíněno. Mezi požadavky Polska a Maďarska na straně jedné a Nizozemska na straně druhé se zatím kompromis nerýsuje, řekl Babiš. Michelův návrh počítal s touto podmíněností. Maďarský premiér Viktor Orbán, jehož země stejně jako Polsko spojování peněz a respektování hodnot odmítá, však předložil vlastní návrh, který o vládě práva vůbec nemluví. „Zatím to nevypadá na nějakou dohodu,“ soudí Babiš.
Poslanec ODS Jan Skopeček CNN Prima NEWS řekl, že zatím nelze hodnotit, co si Česká republika vyjednala. Premiér si ale podle něj nechal před summitem schválit velmi slabou pozici, kterou si udělal prostor na to, že může odkývat i společné ručení za dluhy EU a dokonce i vznik společných evropských daní. „To je velmi vysoká cena, neporovnatelná s tím, že ČR dostane nějaké finance navíc,“ uvedl Skopeček.
