Oddělená jednání na Summitu EU
Nejistý osud má zatím podle vyjádření politiků a diplomatů summit Evropské unie věnovaný fondu pro pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovým výpadkem a příštímu sedmiletému rozpočtu bloku. Politici sice označují dnešní kompromisní návrh předsedy Evropské rady Charlese Michela za krok správným směrem, dohoda však podle jejich vyjádření zatím není na obzoru. Michel nyní jedná s prezidenty a premiéry členských zemí odděleně a podle informací ČTK dostává nové požadavky.
Michel dopoledne na společném jednání s představiteli 27 členských států předložil návrh, který v rámci balíku 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun) 50 miliard eur z původních 500 vyhrazených na granty přesunul do kolonky půjček. Ta se tím zvětšila na 300 miliard. Podle neoficiálních vyjádření diplomatů tuto úpravu přivítalo Nizozemsko, které je spolu s Rakouskem, Švédskem, Dánskem a Finskem ve skupině zemí žádajících celkové snížení objemu fondu. Tyto státy se obávají velkého společného zadlužení, neboť Evropská komise si chce celý balík peněz půjčit na finančních trzích; úvěry by podle nich na rozdíl od grantů společný dluh nezvýšily.
Za krok vpřed Michelův návrh podle agentury Reuters označil i rakouský kancléř Sebastian Kurz. „Věci se hýbou správným směrem,“ prohlásil.
Itálie, která spolu se Španělskem jako země nejzasaženější pandemií covidu-19 má být největším příjemcem peněz z fondu, sice podle diplomatů úpravu kritizovala, patrně to však pro ni není nepřekonatelná překážka.
Babiš jednal s Michelem separátně
Michel se odpoledne ve společnosti lídrů Německa a Francie podporujících jeho návrh sešel právě s vůdci fiskálně konzervativních států, kteří však podle diplomatů mají k omezování fondu další požadavky. Podle zdrojů listu Financial Times chtějí seškrtat granty ještě přibližně o polovinu, což však patrně narazí na odpor zmíněných jižních států.
Český premiér Andrej Babiš se po 18:00 sešel s Michelem k separátnímu rozhovoru. Předtím odpoledne téměř dvě hodiny jednal s kolegy z visegrádské skupiny - Polska, Maďarska a Slovenska, s nimiž hovořil mimo jiné o novém klíči rozdělování grantů. Ten vychází vstříc požadavku zemí kritizujících původní kritéria. Zatím však není zcela jasné, zda se V4 shodla na jeho podpoře.
Maďarský premiér Viktor Orbán naproti tomu podle bruselského webu Politico přišel s vlastním návrhem kapitoly, která v Michelově textu čerpání z fondu podmiňuje dodržováním demokratických principů. Orbán před summitem hrozil tím, že pokud podmínka v návrhu zůstane, bude dohodu o rozpočtu a fondu, která musí být jednomyslná, vetovat. V jeho návrhu zmínka o právním státu zcela chybí. Zvláště zástupci západoevropských zemí však avizovali, že nic podobného nepřipustí.
Po stále probíhajících oddělených jednáních by se lídři měli večer sejít znovu společně a zhodnotit, zda má Michelův návrh šanci na úspěch. Podle vyjádření diplomatů je ale spíše malá naděje na to, že by se dohoda zrodila ještě dnes. Podle unijních činitelů není vyloučeno, že v takovém případě by summit pokračoval i v neděli. Na rychlou dohodu v zájmu řešení akutního propadu ekonomik vedle Michela naléhá především německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země v tomto pololetí EU předsedá. Ve hře však stále zůstává i možnost, že summit dnes skončí neúspěchem a politici se v červenci sejdou ještě jednou.
