Andrej Babiš na summitu lídrů států EU v Bruselu Zdroj: AP
Zásadní překážkou pro dosažení dohody na nynějším summitu Evropské unie je dosud spor o celkové výši fondu obnovy, kterou chce skupina takzvaných šetrných států snížit. Před začátkem druhého dne jednání unijních prezidentů a premiérů to řekl předseda české vlády Andrej Babiš, který zmenšení balíku peněz podporuje. Velká debata se dnes podle něj povede také o spojení čerpání prostředků z fondu s požadavkem respektování principu vlády práva, kvůli kterému Maďarsko hrozí zablokováním dohody.
Bezprecedentní krizový fond by evropským zemím zasaženým pandemií COVID-19 umožnil získat až 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), z toho dvě třetiny formou přímých plateb. Zatímco Itálie a Španělsko jako zdaleka největší příjemci peněz označují tuto částku za minimální, Nizozemsko, Rakousko, Dánsko, Švédsko a Finsko trvají na jejím snížení.
„Já musím říct, že s nimi souhlasím, protože ta částka je vysoká,“ prohlásil dnes před novináři český premiér. Problém podle něho ovšem je, že zmíněné země nenavrhly žádnou konkrétní sumu, což jednání summitu zdržuje.
Náročné rozhovory dnes podle Babiše čekají lídry i v otázce spojení peněz a principu evropských hodnot. Maďarský premiér Viktor Orbán před vrcholnou schůzkou pohrozil vetem potřebného jednomyslného schvalování fondu, pokud by některým zemím kvůli problémům s vládou práva hrozilo odstřižení od finančních zdrojů. Odmítavý postoj k takové možnosti má i jeho polský kolega Mateusz Morawiecki. Zvláště západní země však nehodlají z požadavku slevit a některé naopak navrhují jeho zpřísnění. Evropská komise vede s Maďarskem a Polskem řízení podle článku 7 smlouvy o EU kvůli porušování evropských hodnot.
Maďarsku jsme podporu neslíbili
„Bude to velká debata... Tyto státy (Polsko a Maďarsko) argumentují tím, že už na to máme mechanismy, máme článek 7, který to řeší, a obávají se nějakého politického zneužití,“ prohlásil Babiš. Dodal ale, že svému maďarskému a polskému kolegovi v rámci pátečních separátních schůzek visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) v tomto bodě podporu neslíbil.
Morawiecki naproti tomu podle Babiše ustoupil v další klíčové otázce summitu, kterou je klíč rozdělování peněz z fondu. Zatímco pro Polsko bylo nejvýhodnější dělit zdroje podle původního plánu Evropské komise, v němž byla kritériem nezaměstnanost za posledních pět let, Babiš to stejně jako další lídři kritizoval. Předseda Evropské rady Charles Michel nakonec navrhl rozdělit balík 310 miliard eur grantů na 70 % dělených podle původních kritérií a 30 % dělených podle poklesu hrubého domácího produktu v letošním a příštím roce. Babiš v pátek navrhl, aby se důraz kladl na letošní rok, kdy bude zasažení ekonomik koronavirem nejvýraznější.
„Byly tam i návrhy 50 na 50 (procent), ale moc se to nerozvíjelo,“ řekl český premiér. Větší diskuse se podle něho vedla o kontrole, zda státy chtějící čerpat peníze z fondu plní požadované reformy. Vyjednávání přitom uvízlo na požadavku nizozemského premiéra Marka Rutteho, aby členské země schvalovaly příspěvky pro jednotlivé státy jednomyslně, což nikdo další nepodporuje.
Summit byl plánován jako dvoudenní, stále se ovšem spekuluje, že se může protáhnout do neděle.
