Babiš: Turek je uzavřená kapitola, prezident ho nikdy ministrem nejmenuje
Premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil novinářům, že otázka účasti Filipa Turka (za Motoristy) ve vládě je již uzavřená věc. Odvolával se na postoj prezidenta Petra Pavla, který ho odmítá jmenovat. Předseda vlády také uvedl, že bude s prezidentem jednat o zahraniční politice bilaterálně. Koordinační schůzky ústavních činitelů, které byly v posledních letech zvyklostí, se podle něj na Hradě neosvědčily.
Předseda vlády po jednání Bezpečnostní rady státu sdělil novinářům, že otázka Turkovy účasti ve vládě je uzavřená kapitola. „Prezident není ochoten ho jmenovat. Je to pryč, takže se k tomu nehodláme vracet,“ sdělil Babiš za vládu.
ČTĚTE TAKÉ: Macinka ruší cestu do USA a vrací se do Prahy. Důvodem jsou „nepříznivé klimatické podmínky“
Společně s hlavou státu si prý řekli, že koordinační schůzky, které měly přispět k uklidnění situace, nedávají oběma stranám příliš smysl. O zahraniční politice tak nyní premiér a prezident budou jednat pouze bilaterálně, tedy mezi čtyřma očima. „Nemáme zájem na eskalaci konfliktu s Hradem,“ zopakoval předseda vlády s tím, že ohledně zájmu na zklidnění situace se s Pavlem shodli.
Čtěte také
O vyslání velvyslanců na zahraniční mise, které vláda zastavila kvůli nesouhlasu s nominacemi předchozího kabinetu, bude Babiš ještě jednat s prezidentem. „Vysvětloval jsem prezidentovi, že pro nás ti velvyslanci byli schváleni předčasně, podle našeho gusta je tam strašně moc politických nominantů,“ konstatoval.
Fiala: Babiš, Okamura a Macinka zbořili koordinaci zahraniční politiky
O tom, kdo vyrazí na zasedání NATO na začátku července, bude vláda teprve jednat. Podle Babiše by mohlo být jasno v květnu či červnu. Ministerský předseda o tom chce ještě debatovat s Pavlem. Ostrou fázi sporu mezi ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) a Hradem spustilo zveřejnění SMS zpráv. Prezident na tiskové konferenci před týdnem uvedl, že se ho šéf české diplomacie prostřednictvím poradce Petra Koláře pokusil vydírat, což Macinka, ale i sám premiér odmítli.
Podle Babišova předchůdce v premiérském úřadu Petra Fialy (ODS) předsedové koaličních stran zbořili tradici společného jednání ústavních činitelů ohledně směřování zahraniční politiky. „Pokud chceme, aby nás v zahraničí brali vážně, musíme mluvit jedním hlasem – a to jsme přesně dělali,“ zmínil postoj svého kabinetu.
„Obávám se, že výsledkem bude opět chaos a že nás nikdo nebude brát vážně. To je naprosto špatně,“ poznamenal k rozhodnutí Babiše.
Jako předseda vlády jsem si vždy zakládal na tom, že nejvyšší ústavní činitelé společně koordinují zahraniční politiku. Pokud chceme, aby nás v zahraničí brali vážně, musíme mluvit jedním hlasem – a to jsme přesně dělali.
— Petr Fiala (@P_Fiala) February 4, 2026
Netrvalo to ani dva měsíce a Andrej Babiš, Petr Macinka a… pic.twitter.com/hVEC1mIVwh
Úkoly pro ministra obrany Zůnu
Ve středu mimo jiné jednala i Bezpečnostní rada státu. „Dlouze jsme diskutovali o situaci v armádě, o našich závazcích, procentech vůči hrubému domácímu produktu (HDP) v rámci posledního zasedání NATO. Byla to relativně dlouhá diskuse, protože musíme předložit novou koncepci naší armády a vrátit se k závazkům, například pozemní brigádě, které se neplní,“ uvedl premiér.
Čtěte také
Zmínil také protidronová opatření či protivzdušnou obranu. „Pan ministr Jaromír Zůna (za SPD) to má za úkol do konce května, abychom to mohli prodiskutovat a shodnout se na tom předtím, než bude zasedání NATO v červenci,“ uvedl.
Celkové obranné výdaje v rozpočtu na letošní rok mají podle návrhu kabinetu činit zhruba 185 miliard korun. Podle predikce z ledna je to 2,07 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Původní návrh rozpočtu předchozí vlády Petra Fialy (ODS) počítal s obrannými výdaji v celkové výši 2,35 procenta HDP, což tehdy odpovídalo zhruba 206 miliardám korun. Loni Česko vydalo na obranu 171,1 miliardy korun a výdaje představují 2,02 procenta HDP.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Jak jsme mohli prohrát volby? podivovala se Decroix. Příčiny jí vysvětlují i kolegové z ODS
