Anketa: Platby kartou Češi preferují
Češi umí skvělé věci a řada zemí se o nich může jen učit, obzvlášť co se týče bankovnictví. Ve Spojených státech vůbec nechápou, že se do účtu můžeme odkudkoliv přihlásit mobilem, je to tam jak za krále Klacka, popisuje Jan Antoš, CTO z technologicko-konzultantské společnosti Trask. O moc lépe na tom není podle něj ani Německo, k němuž Češi mnohdy vzhlíží. Tam zase pro přihlášení používají kódy z papírové knížky, které postupně škrtají. „To se fakt děje,“ potvrdil v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Ve sporu hotovosti versus platby kartou se nestaví ani na jednu stranu, ačkoliv sám hradí nákupy mobilem.
Začnu z gruntu – jsou Češi technicky gramotní?
Těžká otázka na začátek. Myslím, že jsme určitě technicky nadprůměrně gramotní, když to vezmu ve srovnání se zbytkem světa. Možná i k Západu. Samozřejmě existují země, kde jsou mnohem dál a kde používají moderní technologie ve výrazně vyšší míře, nedá se to nicméně paušalizovat. Liší se to oblast od oblasti.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Když někde neberou kartu, je to blbý, peníze nenosíme. Češi se bouří proti hotovosti, říkají Češi v anketě
A jsme teda v něčem výrazně lepší než ostatní?
Za sebe bych řekl, že v bankovnictví. Máme ho digitalizované na vysoké úrovni, a to i ve srovnání se sousedními zeměmi. Umíme spoustu věcí, ve kterých jsme mezi světovými lídry a špičkami. Jenom si to málo přiznáváme, málo se chlubíme.
Čím to podle vás je?
Je to taková ta naše nátura, že jsme malí Češi ve velkém světě, takže radši budeme dělat své a nedáme o tom ostatním vědět. Za mě je to škoda, měli bychom být hlasitější a nestydět se za to, co umíme.
Nakousl jste digitalizaci bankovnictví. Upřímně jsem netušil, že bychom zrovna v tomto sektoru byli na světové špici. Byť je pravda, že když jsem byl v Japonsku, tam si příliš nerozuměli s platbou kartou ani internetovým bankovnictvím…
Ano, v bankovnictví se nám opravdu daří, co se týče třeba správy úvěrů, otevírání a provozu účtu či platebních možností. Je to i díky tomu, že máme technicky zdatné lidi, jinak bychom se s moderními technologiemi prali mnohem více a déle. Sám vlastně už ani nenosím peněženku, platím všude bezkontaktně mobilem. Čech musí koukat, když přistane na londýnském letišti a chtějí po něm podepsat účtenku. To jsem u nás neviděl ani nepamatuju.
To mě překvapuje, Londýn jsem považoval za město, kde s hotovostí už člověk nepochodí. Jak si vedeme ve srovnání se Spojenými státy či sousedním Německem, dokázal byste to za Trask srovnat? Řekl bych, že to jsou země, ke kterým často vzhlížíme.
S českými bankami často řešíme, aby zákazník, který přijde na pobočku si otevřít účet, rovnou pak také odešel s již fungujícím internetovým bankovnictvím. Pro Američana je to trošku sci-fi, když se dokážu přihlásit do účtu na mobilu do deseti vteřin přes FaceID. Měl jsem tu jednoho kolegu zrovna ze Spojených států, který do svého internetového bankovnictví nemá přístup odjinud než z USA.
Když si otevřete německý účet a chcete se přihlásit do internetového bankovnictví, dají vám k tomu papírovou knížku se seznamem tisíců kódů. Pokaždé musíte použít jiný kód, takže se postupně proškrtáváte propiskou odshora dolů.
To se děje?
To se děje.
Fascinující.
Nám přijde normální, že se na mobilu hned přihlásíme do svého bankovního účtu prakticky odkudkoliv, v zahraničí to rozhodně není normou. Proto mi přijde hrozná škoda, že se tím nechlubíme. V Trasku se to snažíme změnit, exportovat tyto možnosti a novinky na Západ, což působí někdy humorně.
Uzákonit platbu kartou je nesmysl. To samé platí pro hotovost.
Asi rok nebo dva nazpět jsem byl ve Vídni na schůzce se zástupcem jedné z místních bankovních společností. Bavili jsme se třeba o tom, co všechno už klienti nějakou chvíli používají v ČSOB. A ten manažer mě normálně nařknul ze lži, že to není možné. Když jsem mu nabízel referenční návštěvu, neodhodlal ale přijet.
Co říkáte na spor hotovost versus platební karty? Na jednu stranu jsme zaregistrovali místa, která přestala brát karty (případně si za to účtuje přirážku oproti ceně v hotovosti), na stranu druhou podle nových statistik přibývá platebních terminálů.
Nemůžeme všechno regulovat, pak jsou lidi akorát naštvaní. Nechme to trhu. Pokud si nějaký obchod zvolí, že nechce brát hotovost, tak ať tu možnost má – podniká na otevřeném a konkurenčním trhu. Jestli je někdo, kdo nechce platit kartou, ať jde jinam. A jestli není kam a těch lidí, co nechtějí platit kartou, je hodně, tak v tržním prostředí to vytvoří prostor pro vznik konkurenčního obchodu, který hotovost bere.
Ale byl bych rád, abychom tu měli více možností platby, nejen kartou – např. platba QR kódem spolu s instantní platbou je velmi zajímavá metoda, která je levnější oproti kartě a pro řadu obchodů to je vhodná alternativa. I proto uzákonit platbu kartou je nesmysl. To samé platí pro hotovost.
Dobře, zdá se, že za české bankovnictví se asi opravdu nemusíme vůbec stydět. Za co dalšího?
Když jsme mluvili o Německu, často k němu vzhlížíme jako k výrobnímu velikánovi. Jako Trask spolupracujeme se Škodou i Vokswagenem a vidíme, že i tady umí Češi v některých věcech excelovat. Dnes máme na české straně kompetenční centra, která učí zbytek celého koncernu. Rozhodně se nedá říct, že by Škoda byla jen nějakým satelitem.
Když pozveme Němce k nám na referenční návštěvu, mnohdy koukají, jakým způsobem tu dokážeme pracovat s daty, integrovat zdroje na výrobní lince, vizualizovat procesy a propojovat všechno dohromady. Oni o takových možnostech často ani neuvažují.
Rozumím, takže Češi ve větší míře technicky zdatní jsou.
A měli bychom na to být hrdí. To, co jsem zmínil, by nemohlo vzniknout bez vzdělané populace, která má k technologiím blízko. Jestli se to týká generace lidí, kteří jsou v důchodu, těžko říct. Ale myslím, že je to také díky průmyslové základně, která tu vždy byla velice silná. V bankovnictví a automotive tedy hrajeme světovou ligu. Pro Američany je evropská zkušenost – vnímají nás Evropu jako jeden celek, nemluví tedy jen o Česku – velice zajímavá, máme mnohem rychlejší klientský servis. Občas tam se u nich sice objeví nějaký zajímavý startup, jinak je ale většina tamějšího bankovního trhu jak za krále Klacka. Ví, že jsme v tomhle výrazně dál.
Bankovnictví v USA? Občas se u nich sice objeví nějaký zajímavý startup, jinak je ale většina tamějšího bankovního trhu jak za krále Klacka.
Fascinuje je i propojení evropských bank s firmami, například při vyřizování úvěrů. Málokdy musíte přinést papírový výpis z účtu, přinejmenším u nás stačí pár kliknutí a úvěrová instituce pak s vaším souhlasem stáhne vaši historii z banky, zanalyzuje ji a posléze přidělí úvěr. To jsou věci, které nám USA závidí. Je dobré, že máme v New Yorku kanceláře a můžeme si dovolit takový vhled. Pobočky jsme otevřeli také v Rakousku, Německu, Spojeném království a nově také v Beneluxu.
Proč zrovna Benelux?
Tamější trh – poskládaný ze tří zemí – je zajímavý už svým obratem, kupní silou a HDP na hlavu. Jsou to vyspělé země, navíc se dají všechny obsluhovat z jednoho místa. Od nich bychom se zase mohli v mnohém inspirovat my.
Ještě se vrátím k české lince. Často stále slýchávám, že jsme nadále spíše levnou montovnou uprostřed Evropy, ačkoliv jsme v mnoha ohledech evidentně vepředu, místy až na špici. Máme nakročeno k tomu, abychom si tady vybudovali vlastní „Silicon Valley“, jak často sní politici?
Teď je otázka, co myslíte oním „Silicon Valley“. Já si pod tím představím startupy, a zde si nejsem jistý, jestli jsme typickou líhní. Za mě ale IT trh v České republice dozrál – firmy, které tu vznikly v 90. letech, se dostaly do stavu, že si mohou dovolit expandovat do zahraničí. Není to jen případ Trasku, ale také dalších konkurenčních společností. Dostáváme se do fáze, kdy i české firmy dokážou zakládat vývojová centra v cizině. Tím vlastně exportujeme naše know-how a přidanou hodnotu. A to je podle mě ohromně důležité.
