Barma

Myanmarský soud uložil vůdkyni Do Aun Schan Su Ťij trest za podněcování k násilí a porušení protikoronavirových opatření. Celkově má strávit dva roky ve vězení místo navrhovaných čtyř let, oznámily agentury Reuters a Kjódó s odvoláním na myanmarskou státní televizi. Výše trestu jí měla být snížena o polovinu po částečném omilostnění šéfem vojenské junty. Verdikt mezitím kritizovala OSN, Evropská unie i jednotlivé země, které vyzvaly k okamžitému propuštění Su Ťij i dalších politických vězňů v Myanmaru.

Myanmarský odboj nabírá na síle a na pomoc zvenčí nečeká. Uvnitř povstaleckých táborů hluboko v džungli se dobrovolníci sami trénují na boj proti nepříteli – vládní armádě, která svrhla demokratickou vládu pod vedením Su Ťij. Statisíce lidí už musely kvůli pokračujícím bojům opustit své domovy. Podle lídrů povstaleckých skupin je země na pokraji občanské války. Do jednoho z těchto táborů se exkluzivně podívala CNN.

Při zemětřesení, které zasáhlo dnes ráno oblast nedaleko hranic s Barmou v čínské provincii Jün-nan, zemřely nejméně tři osoby a dalších 27 jich bylo zraněno. Podle místních úřadů mělo zemětřesení sílu 6,4 stupně.

Myanmarská armáda požaduje po rodinách zabitých demonstrantů, které připravily o život bezpečnostní složky, poplatek za vydání těl jejich blízkých. Informuje o tom stanice CNN. Po pátečním masakru ve městě Bago navíc junta zadržela několik dobrovolníků z řad doktorů. Napětí v jihoasijské zemi se stále stupňuje. Od únorového vojenského převratu už při násilnostech zemřelo přes 700 lidí.

Myanmarské bezpečnostní složky v sobotu ve městě Bago zabily více než 80 demonstrantů, kteří protestovali proti únorovému vojenskému převratu. S odvoláním na místní média a opoziční Asociaci na pomoc politickým vězňům (AAPP) o tom informovala agentura Reuters.

Armáda ztrácí trpělivost, zabíjí dospělé i děti. Vojáci si myslí, že si mohou vše dovolit. Tak popsal konání bezpečnostních složek při protestech v Myanmaru polský novinář, kterého vojáci zbili a 13 dní drželi ve vězení. Důvodem zřejmě bylo, že dokumentoval jednání armády při demonstracích v zemi. Ty pokračovaly i o víkendu.

Nejmladší obětí brutálních útoků vojenské junty v Myanmaru se stala sedmiletá dívka Khin Myo Chit. Tu vojáci postřelili v domě, kde bydlela, když utíkala do otcovy náruče. Půl hodiny po útoku zemřela, rodina teď zveřejnila její poslední slova. „Už nemůžu, tati, příliš to bolí,“ pronesla Khin, než vydechla naposledy. Vojáci v napadeních a raziích nadále pokračují. S informací přišel deník Daily Mail.

Barmští vojáci dnes zabili při zásazích proti účastníkům protestů za demokracii na několika místech země 114 lidí, včetně dětí. Dnešní den se tak stal nejkrvavějším od únorového puče, uvedla agentura Reuters, která se odvolává na místní portál Myanmar Now a na svědky. Evropská unie, Británie a Spojené státy nové vraždění odsoudily.

Na několika místech Myanmaru při dnešních protestech proti únorovému vojenskému puči zemřelo 38 lidí. Na tiskové konferenci to uvedla zmocněnkyně OSN pro Myanmar Christine Schranerová Burgenerová, informovala agentura AFP. Celková bilance od začátku protestů je podle ní přes 50 mrtvých a mnoho raněných. Mezi zatčenými demonstranty jsou podle AP také novináři.

Napjatá situace v Myanmaru (do roku 1989 známém jako Barma) se stále nelepší. Společnost Facebook ve čtvrtek oznámila, že barmské armádě s okamžitou účinností zablokovala přístup ke stejnojmenné sociální síti a také na Instagram. Stalo se tak kvůli vojenskému puči z 1. února a následným demonstracím proti němu.

S tím, jak v Myanmaru pokračují masivní protesty proti vojenské diktatuře, rostou i obavy z násilí. V noci ze středy na čtvrtek tamního času měli vojáci dokonce střílet na neozbrojené občany a podle videí také zapálit několik domů. Speciální vyslanec OSN pro lidská práva v Myanmaru Tom Andrews řekl, že má naprostou hrůzu z potenciálního násilného střetnutí protestujících a vojenských jednotek.

Od pondělka se v médiích objevuje Myanmar (do roku 1989 známý jako Barma) v souvislosti s nelegálním vojenským převratem. Proběhly první malé demonstrace, zatýkání, armáda dokonce znemožnila přístup k Facebooku. Legální představitelé státu jsou zadržováni neznámo kde. Proč k puči došlo a co se v současné době v zemi děje?