Myanmarské bezpečnostní složky zabily více než 80 demonstrantů (zdroj: CNN Prima NEWS)
Myanmarská armáda požaduje po rodinách zabitých demonstrantů, které připravily o život bezpečnostní složky, poplatek za vydání těl jejich blízkých. Informuje o tom stanice CNN. Po pátečním masakru ve městě Bago navíc junta zadržela několik dobrovolníků z řad doktorů. Napětí v jihoasijské zemi se stále stupňuje. Od únorového vojenského převratu už při násilnostech zemřelo přes 700 lidí.
Nějméně 82 lidí přišlo o život během pátečního zásahu barmských bezpečnostních složek ve městě Bago, které leží 90 kilometrů od Rangúnu. Podle organizace AAPP, která poskytuje pomoc politickým vězňům, vojáci proti demonstrantům použili ostrou munici, ale i ruční a protitankové granáty.
Jeden z očitých svědků stanici CNN popsal, že mnoho obyvatel města ve strachu uteklo do okolních vesnic. V oblasti od pátku nefunguje internet a na místě se stále pohybují vojáci. „Bydlel jsem na hlavní ulici. Bezpečnostní síly tu hlídkují velice často. Hrozilo mi nebezpečí, tak jsem se musel přesunout do jiného domu,“ řekl s tím, že místní márnice je po pátečním masakru plná těl.
Utrpení rodin, které přišly o své příbuzné, ale nekončí. Pokud chtějí pochovat své blízké, musí armádě zaplatit 120 tisíc kyatů (v přepočtu téměř 2 000 korun), aby jim vydala tělo oběti. Alespoň to podle CNN na svých facebookových stránkách tvrdí studentská unie z univerzity v Bagu. Informaci potvrdila i stanice Rádio Svobodná Asie, což je obdoba v Česku dobře známého Rádia Svobodná Evropa. CNN se obrátila s žádostí o vyjádření na armádu, ta ale zatím nereagovala.
Byli jsme napadeni demonstranty, tvrdí armáda
Pro list Global New Light of Myanmar ale armádní činitelé uvedli, že vojáci byli v Bagu napadeni demonstranty. „Protestující k útoku na bezpečnostní síly použili podomácku vyrobené pistole, zápalné láhve, šípy, granáty a štíty,“ stojí ve vyjádření. Deník pak informuje pouze o jednom mrtvém z řad demonstrantů a zabavených zbraních.
Červený kříž potvrdil pro CNN, že myanmarská armáda zadržela jednoho z dobrovolníků, který je zároveň předsedou pobočky organizace v Bagu. „Ačkoliv nebyl z ničeho obviněn, je stále zadržován,“ uvedl Červený kříž. Zatčen byl i jiný doktor, který v Bagu poskytoval pomoc zraněným.
Od února, kdy myanmarská armáda provedla puč a ustanovila novou vládu, zemřelo v důsledku střetů s bezpečnostními složkami už více než 700 lidí a okolo 3 000 dalších bylo zatčeno. Policisté a vojáci často velice brutálně zasahují proti neozbrojeným demonstrantům. Vojenská junta je kvůli násilnostem pod silným mezinárodním tlakem.
V neděli americké velvyslanectví v Myanmaru vyzvalo vládnoucí režim k ukončení násilností a řešení krize mírovou cestou. Organizace Human Rights Watch minulý týden apelovala na Evropskou unii, aby na režim uvalila tvrdé sankce. EU už v březnu schválila sankce proti 11 lidem odpovědným za vojenský převrat, mezi kterými je i vůdce režimu Min Aun Hlain. Podle Human Rights Watch to ale nestačí.
Generálové jen chrání zemi
K situaci v Myanmaru se po březnovém jednání ministrů zahraničí zemí EU vyjádřil i Tomáš Petříček (ČSSD). „Do budoucna si myslíme, že musíme ten náš tlak zvyšovat,“ řekl s tím, že vážná situace v zemi vyžaduje další reakci. „I s ohledem na to, že jsme Barmě (dřívější název Myanmaru, pozn. red.) dlouhodobě pomáhali s jejím přechodem k demokracii a Česko a Barmu pojí velmi úzké vazby, třeba s odkazem na Václava Havla a jeho úzkou spolupráci s Aun Schan Su Ťij," dodal tehdejší šéf resortu zahraničí s odkazem na někdejší vězenkyni, která se i po tlaku západních zemí v minulém desetiletí dostala do čela jihoasijské země.
Pohřeb demonstranta, kterého zastřelily bezpečnostní složky ve městě Kale na severozápadě Myanmaru. Zdroj: Profimedia.cz, AFP
Vůdce režimu generál Hlain má ale na věc jiný názor a tvrdí, že junta nechtěla pomocí převratu uchvátit moc, ale otevřít cestu ke stranickému demokratickému systému. Mluvčí armády Zaw Min Tun už dříve pro CNN uvedl, že generálové pouze chrání zemi, zatímco se vyšetřují údajně podvodné volby. Za krveprolití pak shazuje vinu na agresivní demonstranty.
