Kam se v létě vydat na zahraniční výlet? Nemusíte jezdit nikam daleko. Podívat se můžete například na úchvatný skalní most Bastei, který se nachází v Saském Švýcarsku v Německu. Z něj se můžete kochat výhledem na Labe a poté se třeba ubytovat v nedalekém hotelu, nebo si aspoň zajít na něco dobrého do místní restaurace.
„Přejíždíme do prostoru Německa, prosím, abyste si zakryli ústa a nos. Děkujeme za spolupráci,“ upozorňuje průvodčí Českých drah poté, co vlak jedoucí z Děčína podél Labe opustil území ČR a mířil k nejbližší německé stanici Schmilka. Pohraniční obec Schmilka má s Hřenskem na protějším břehu Labe jediný vodní hraniční přechod v ČR.
Právě Labe, které si prořezalo v pískovcovém podloží hluboký kaňon, je důvodem zvýšeného příhraničního turistického ruchu v oblasti. A to jak z české, tak z německé strany, neboť na obou stranách se rozkládá národní park.
Pohled na přívoz směrem na Kurort Rathen Zdroj: Světlana Olejáková
Pro ty, kdož nejedou autem, je ideální vlaková trasa Děčín – Bad Schandau, kde se přestupuje na regionální vlak do Kurort Rathen. Jízdenkový automat v Bad Schandau se dá přepnout do češtiny, takže jízdenku získá i ten, kdo nevládne němčinou nebo angličtinou, kterou mluví paní pokladní na nádraží.
Největší místní atrakce, vyhlídkový most Bastei, je kousek za vlakovým nádražím v Kurort Rathen. Abyste se k mostu ale dostali, musíte se ještě za 1,3 euro přeplavit přívozem přes Labe a pak vystoupat do výšky 304 m n. m., takže je potřeba počítat s tím, že se trochu zadýcháte. A potkáte spoustu lidí, neboť jde o nejnavštěvovanější místo v Saském Švýcarsku.
Proslulý skalní most Zdroj: Topi Pigula
Bastei je i teď, v době, která zahraničním výletům moc nepřeje, zaplněn turisty. Kromě očekávané němčiny a češtiny tu zní i polština či ruština.
Z vyhlídky si nelze nevšimnout obrovské, na stolové hoře stojící nedaleké pevnosti Königstein s velmi pohnutou minulostí, kde byl mimo jiné převýchovný tábor pro společnost „nevhodné“ východoněmecké mládeže.
Skalní most a hrad
Skalní most Basteibrücke pochází z roku 1851, kdy nahradil původní dřevěný most z roku 1824. I on sloužil turistickým účelům, protože 19. století fandilo romantickým výhledům, vyhlídkám i procházkám, čemuž odpovídá i silná tradice okrašlovacích spolků. Název Bastei (bašta, bastion) označuje zahrnutí strmých skal do starého obranného kruhu kolem hradu Neurathen. Když v roce 1592 pracoval kartograf a zeměměřič Matthias Oeder v Sasku, označil soubor skalních útvarů jako Pastey.
Původní dřevěný most byl později nahrazen kamenným. Zdroj: Volné dílo
Po mostě se dostanete na skalní hrad Neurathen, který jako by nechtěl prozradit datum svého založení. Proběhly na něm sice archeologické výzkumy a existují jak nepřímé (z roku 1261), tak přímé zmínky o jeho existenci, ale důkaz a přesné datum založení chybí. O hradu se mluví například v roce 1289, a to při příležitosti slibu purkrabího Rathenu, jímž byl Friedrich Clemem z Drážďan, který se zavazoval sloužit králi Václavu II.
Nicméně už od 15. století byl hrad opuštěný a začal chátrat. Jeho poslední majitelé, pánové z Oelsnitz, u něj totiž provozovali loupeživý život a hrad, který jim sloužil za útočiště, byl dobyt a vypálen saskými vojsky. Rekonstrukce, alespoň toho, co z něj zbylo, proběhla ve 20. století a vstup je aktuálně drobně zpoplatněn.
Pohled na Bastei kolem roku 1900 Zdroj: Volné dílo
Dnes je podhradí, v němž se rozkládá lázeňské městečko, plné stánků a hospůdek. Snaha posloužit poutníkům se odvíjí teprve od roku 1812, kdy na Bastei otevřel řezník Pietzsch z Lohmen první stánek s občerstvením. Ovšem už v roce 1826 se turisté napájeli a jedli v restauraci zhotovené podle plánů Gottloba Friedricha.
