K VĚCI, Václav Bělohradský - 28.10. v 12:30
Idea československého národa byla lež a oportunistický konstrukt, řekl filozof Václav Bělohradský v pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS. Části českých komunistů si podle svých slov trochu vážil jen v druhé polovině 60. let a v období pražského jara v roce 1968.
Československo mělo podle Bělohradského šanci stát se pokračovatelem mnohonárodnostní politiky Rakousko-Uherska, dějiny však byly proti. Nově vzniklý stát se podle něj opíral o klamnou představu.
ČTĚTE DÁLE: Považuji je za správné, obhajoval Pavel peníze pro první dámu. Prezident vysvětlil, co požadoval
„Nebyl žádný československý národ,“ zdůraznil Bělohradský. „To byla největší lež, nic takového neexistovalo,“ dodal s tím, že dějinný vývoj v českých zemích a na Slovensku byl výrazně odlišný. „Idea československého národa byla oportunistickou konstrukcí, jak odůvodnit před velmocemi vznik národního státu,“ nastínil.
Smutný příběh stoleté legendy. Loučení ČSA úspěšného pilota bolí a štve, drsný konec nechápe
Sbohem, tři slavná písmena. V sobotu 26. října 2024 končí po 101 letech existence ČSA. Místo samostatné letecké společnosti se stávají pouze značkou v portfoliu skupiny Smartwings. Pro Miloše Kvapila to znamená nesmírnou bolest: U ČSA strávil téměř 40 let, z toho pětadvacet jako pilot, později mimo jiné coby viceprezident. Pro CNN Prima NEWS svolil být průvodcem po příběhu kdysi tak hrdého rodinného stříbra.
Bělohradský připomněl, že Československý stát se až do vypuknutí druhé světové války nedokázal vypořádat s bujícími etnickými konflikty. „Od prvního dne proti tomu státu bojovala významná část německých, nebo německy mluvících, obyvatel republiky,“ připomněl filozof. V Československu žilo v roce 1918 přes tři miliony etnických Němců. „Bylo jich více než Slováků,“ upřesnil.
Prvorepublikové Československo nebylo z pohledu Bělohradského demokratickým státem v dnešním pojetí. Republika se ovšem mohla opřít o poměrně dobře fungující státní správu. „Československo byla demokratická země, ale zdůraznil bych spíše, že to byl právní stát. Lidé tam měli svá práva, včetně Němců,“ glosoval filozof.
Hloupě slušní komunisté
Ve vysílání také zavzpomínal, jakým způsobem vnímal během svého dospívání komunismus a komunisty. „Vzpomínám si na autentické komunisty, byli to takříkajíc hloupě slušní lidé, kteří té ideji věřili,“ nechal se slyšet vysokoškolský pedagog.
„Ti lidé pak v 60. letech věřili, že se všechno změní. To byla jediná doba, kdy jsem si komunistů trochu vážil,“ konstatoval Bělohradský.
Odkud podle Bělohradského pramenila poválečná popularita komunistů mezi obyvateli českých zemí? Jakým způsobem Palacký s Masarykem ovlivnili naše dnešní chápání českých dějin a české státnosti? Nejen to se dozvíte ve výše přiloženém videu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zastřelený horník, Den znárodnění i mladistvé živly v ulicích aneb 28. říjen v dobovém tisku