Filozof Václav Bělohradský Zdroj: CNN Prima NEWS
Práce od nepaměti úzce souvisí s bojem, ale postupně podle filozofa Václava Bělohradského obě slova mění v tomto kontextu význam. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS zapřemýšlel o smyslu povolání a také se rozpovídal o tom, co vlastně Prvního máje slavíme.
„Od samého počátku slovo práce, když nad ní lidé přemýšleli, odkazuje i na slovo boj. Český slavný filozof Jan Patočka uvedl, že lidský život má tři pohyby. Prvním je být zakotven a přijat společností. Druhým je práce a boj – něco trvalého ve světě dokázat, co se mnou zůstane, a čím získám uznání v očích druhých. Třetím je idea,“ líčil Bělohradský.
Zdůraznil, že vztah obou slov ale prošel vývojem. „Už ve stávce v roce 1886 v Chicagu – kdy dělníci demonstrovali za osmihodinovou pracovní dobu – byl boj za to, aby práce nebyla robota, aby byla svobodná. Dneska je ale význam boje jiný. Bojuje se za to, aby měla vůbec smysl, kterého má stále méně,“ pokračoval. „Narážím na to, že se budování světa obrací v jakési neštěstí,“ podotkl a jmenoval například klimatickou krizi.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Marx místo Boha, hektolitry piva a půl dne dřiny: Jak Češi slavili první Svátek práce roku 1890
Připomněl, že Svátek práce je spojován s pálením čarodějnic. „Ohlašuje to, že něco přijde, moc, která může měnit svět. Dějinně to s ním souvisí. Tehdy šlo o to, že člověka stvořil bůh, dal mu nějakou podstatu a čarodějnice ho měla změnit. Předjímalo to strach z toho, že přijde taková síla,“ vysvětloval Bělohradský.
Skromný protest na Vítkově skončil. Kobza i Skála vyzvali ke spojování stran
Na Svátek práce se jako tradičně konala řada shromáždění a demonstrací po celé České republice. Iniciativa Zachraňme náš stát přilákala na dvě stovky lidí. Mírový pochod zamířil z náměstí Republiky na Vítkov. Během protestu vystoupil například poslanec Jiří Kobza (SPD) či Josef Skála (KSČM). Svoji akci uspořádali i komunisté, a to na pražském Střeleckém ostrově, kam dorazilo také několik odpůrců KSČM či anarchistů. Ranní sešlost Chceme mír! na Letné – pořádaná uskupením Jany Volfové Česká suverenita – skončila totálním fiaskem. Kromě novinářů dorazili na místo jen turisté, kteří o protestu ani nevěděli. Volfová však tvrdí, že akci zrušila.
V dnešní době má podobnou roli ve společnosti věda. „Může měnit svět, přeměňovat ho a z toho jde strach. Například genetická manipulace mění člověka. Práci prožíváme na pozadí strachu z vědy nebo samotné práce, která je tak mocná, že zamoří svět. Že ohrožujeme obyvatelnost planety,“ dodal.
Podle filozofa je těžké určit, co svátkem dnes slavíme. „Zda lidskou moc měnit svět díky práci a vědě, nebo že se bojíme a chceme jí dát nějaký smysl,“ líčil. Podotkl však, že práce je kus lidské identity. „Druzí nás uznávají za to, co děláme. Říká se slovo povolání, což je německy slovo božského původu – jsem povolán, abych něco udělal. Odpradávna to bylo tak, že práce byla i hledáním smyslu. Člověk svou prací dokazoval, že na světě není zbytečný, že do něj umí vstoupit a něco změnit,“ dodal Bělohradský.
