Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) navrhla vládě jako nového nejvyššího státního zástupce Igora Stříže. Zdroj: Profimedia.cz
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) navrhla vládě jako nového nejvyššího státního zástupce Igora Stříže, prvního náměstka končícího šéfa žalobců Pavla Zemana. Ten ve funkci skončí 30. června, svou rezignaci oznámil v polovině května a mezi důvody zmínil i tlaky ze strany Benešové.
„Jsem přesvědčena, že JUDr. Stříž je schopen plně zajistit fungování a další rozvoj, vysokou úroveň odbornosti i zachování nezávislosti Nejvyššího státního zastupitelství a soustavy státního zastupitelství jako celku,“ napsala Benešová vládě. Zmínila, že její návrh podporuje i Unie státních zástupců a že Stříž se svým jmenováním do funkce souhlasí.
Pavel Zeman: Končím kvůli velkému tlaku ministryně Benešové. Půtky mi braly moc času
Tlak ze strany ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) byl poměrně vysoký a jeho odrážení jsem věnoval až příliš mnoho času, říká o svém konci v čele Nejvyššího státního zastupitelství Pavel Zeman. Ten na tiskové konferenci uvedl, že je sice zvyklý podobným půtkám čelit, ale tlak byl tak silný, že se nemohl plně věnovat svému úřadu. Benešová na Zemanův konec řekla, že jí jeho vysvětlení přijde „laciné“.
Státní zástupci nemají se jménem Stříže problém. „Jména kariérních státních zástupců, která veřejně zazněla jako vážní kandidáti na funkci nejvyššího státního zástupce, považujeme za kvalitní,“ sdělil viceprezident Unie státních zástupců Ondřej Šťastný.
Stříž působí jako první náměstek nejvyššího státního zástupce od roku 2011. V letech 1997 až 2007 byl náměstkem vrchního státního zástupce v Olomouci. Má bezpečnostní prověrku na stupeň tajné, doplnila ministryně. Chce, aby se Stříž funkce ujal k 1. červenci.
Benešová odmítla vyhlásit výběrové řízení
Benešová opakovaně uváděla, že jako Zemanova nástupce navrhne někoho ze soustavy státních zastupitelství. Hledala respektovanou osobnost a avizovala, že půjde o známé jméno. Předesílala také, že Stříž je v jejím užším výběru.
Opozice žádala, aby nového nejvyššího státního zástupce vybíral až ministr spravedlnosti z vlády sestavené po podzimních sněmovních volbách. Benešová to ale odmítla, stejně jako požadavek, aby kandidát vzešel z transparentního výběrového řízení. V materiálu pro vládu vysvětlila, že existuje „jednoznačný veřejný zájem na kontinuitě fungování Nejvyššího státního zastupitelství i soustavy státního zastupitelství jako celku“, a proto chce, aby počátek Střížova výkonu funkce bezprostředně navázal na skončení funkce Zemana.
Mezi východisky, kterými se její výběr řídil, zmínila vysokou odbornost, osobnostní předpoklady a relevantní zkušenosti z působení na vyšších stupních státního zastupitelství, a to včetně zkušeností z působení v jejich vedení. „Konečně se domnívám, že by nejvyšší státní zástupce v zájmu nezávislosti a důvěryhodnosti soustavy státního zastupitelství neměl být spojen se současným či minulým působením ve významných politických funkcích,“ dodala.
Zmínila také, že ve věci vedla „řadu dvoustranných konzultací“ včetně schůzek s oběma vrchními státními zástupci Lenkou Bradáčovou a Ivem Ištvanem.
Podle zákona o státním zastupitelství jmenuje nejvyššího státního zástupce vláda na návrh ministra spravedlnosti. Kabinet Andreje Babiše (ANO) se sejde v pondělí, v Lánech se setká také s prezidentem Milošem Zemanem. Je pravděpodobné, že obsazení funkce šéfa žalobců bude jedním z projednávaných témat.
