Jiří Beran k aktuální pandemické situaci
Podle epidemiologa Jiřího Berana by Česko mělo rozvolnit. Domnívá se totiž, že omikron epidemii ukončí. Před další koronavirovou vlnou by Česko mohl uchránit systém „epidemiologické surveillance“. „Jde o dohled nad virem, který se u nás vyskytuje,“ podotkl v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS.
Navzdory obavám mnoha odborníků je Beran přesvědčen, že omikron bude znamenat konec boje s pandemií. „Jenže víme, kdo drží v rukou klíč k normálnímu životu. Jsou to politici, kteří buď budou vytvářet opatření racionální, nebo alibistická. Podle toho se bude konec epidemie posouvat. Už nyní je ale jasné, že by bylo vhodné přestat preventivně testovat ve školách a podnicích,“ uvedl epidemiolog.
Místo toho by se podle něj měla pozornost zaměřit na lidi s příznaky, kteří by měli být otestováni a měla by jim být poskytnuta přednemocniční a nemocniční péče. „Nyní je ideální příležitost naučit se s virem žít a ukázat, že nejdůležitější je postarat se o osoby s příznaky, o nemocné,“ řekl. Současná opatření jsou podle něj již zbytečná. „Rozdělují společnost na očkované a neočkované, nemají smysl. Když se podíváme na průměrná data, tak podílově je pozitivně testován shodný počet očkovaných i neočkovaných,“ podotkl.
Dodal, že je nutné zpřístupnit veškeré aktivity všem bez rozdílu. „Ať jsou očkovaní, nebo ne, není to podstatné,“ zdůraznil. Nadále však panují obavy, že se po omikronu mohou objevit nové mutace nebo varianty, které by spustily další vlny epidemie. „To je důvod, proč by se měla dělat epidemiologická surveillance. Jde o dohled nad virem, který se u nás vyskytuje, a v rámci toho je nutné znát nové antigenní varianty, které se objevují,“ přiblížil epidemiolog.
K tomuto „epidemiologickému sledování“ slouží národní referenční laboratoře. „A k nim klinický a epidemický dopad nové varianty. Klinický znamená, že budeme okamžitě vědět, zda má novou variantu bezpříznakově devadesát procent nebo jen jedno procento lidí, a zároveň ukazuje, kolik lidí s pozitivním testem končí v nemocnici,“ pokračoval.
Podle toho by mělo být zřejmé, nakolik nová varianta obchází imunitu vytvořenou buď předchozí variantou, nebo očkováním. „Takové sledování se dělalo například u chřipky a běžně se může dělat i u covidu. Jakýkoliv signál by následně vedl k tomu, aby se nastavila nová opatření,“ doplnil Beran. Očkování nikdy nevytvoří kolektivní uminitu, nýbrž jen individuální. „Těm, kteří stále nejsou očkováni a mají rizikové faktory jako cukrovku nebo obezitu, bych vakcinaci stále nabízel. Pro ostatní je relativně zbytečná,“ uzavřel.
