Vláda zavřela, co se dalo. Prádelny však nechala otevřené. „Nemáme komu prát, takže ztráty jsou obrovské a na podpůrné programy nemáme nárok,“ popisuje pro CNN Prima NEWS majitel čtyř malých prádelen Martin Blažek. Aby měl na výplaty zaměstnanců, musel zrušit veškeré investice a vložit do firmy další peníze, než dojde na půjčky, kterým se zatím snaží vyhnout.
V prádelnách Martina Blažka pracuje 10 zaměstnanců. Všichni jsou teď doma kvůli překážkám v práci za 60 % mzdy. I když jsou prádelny oficiálně stále otevřené, nemají komu prát.
„Vláda nás svými nařízeními oficiálně nezavřela, a tak máme otevřeno. Významným zákazníkem pro prádelny jsou restaurace, které jsou teď zavřené. Pak se zavřely sauny, fitness centra, beauty salony a masáže, které tvoří asi 15 % našich obratů,“ vypráví CNN Prima NEWS Blažek.
Důležitým klientem pro prádelny jsou i hotely a penziony. Ty ale mohou využívat lidé jen během pracovních cest, pro turistické účely jsou zavřené.
„Někteří zavřeli, zakonzervovali, a otevřou, až bude lépe. Někteří se snaží přežít na pracovnících ze zahraničí, dělnících a služebních cestách, ale kolik takových služebních cest je? Dlouhodobě nám hotely a penziony dělají v běžném provozu 65 % tržeb, ty teď celkově spadly o 90 %. Hotely mají většinou využité jeden až dva pokoje za den ze 60 pokojů, nebo úplně zavřely,“ popisuje Blažek.
Všichni myslí, že prádelna má zavřeno
Zákazníci z řad běžných občanů podle něj chodí také málo, protože si většinou myslí, že i prádelny musí mít zavřeno. „Snažíme se to dohánět placenou reklamou na Facebooku a jinde a odpověďmi na telefonáty zmatených lidí, kteří se nevyznají, kde je otevřeno. Spousta lidí navíc pracuje z domu, takže nemají potřebu prát,“ říká.
Blažek dodává, že první vlna pandemie na jaře, kdy musela mít prádelna zavřeno, stála hodně úsilí. Přes prázdniny to podle Blažka jakžtakž šlo, ale podzim je opět srazil na kolena. Už na jaře dlouho před první vlnou dostal sice nápad, že by prádelna mohla prát i pro nemocnice a sociální služby, to ale podle něj vyžaduje velké investice. Takové prádelny musejí mít speciální certifikáty a vybavení, které zabrání kontaminaci, peníze na investice proto musel využít na udržení provozu v době pandemie.
Blažek má celkem 10 zaměstnanců. Dávat jim výpověď nechce, otázkou je, jak dlouho vydrží dotovat prádelny ze svého, peníze z jara už prý spotřeboval. „Musím vám přiznat, že se mi špatně spí. Už beru i prášky na spaní, abych vůbec usnul. Kdyby člověk věděl, že to 1. prosince skončí, to je něco jiného. Nejhorší je ta nejistota,“ svěřuje se.
Problémy mají i dodavatelé
Dodal, že ví o několika menších i větších prádelnách, které musely ukončit podnikání. Podle Blažka jde o rozsáhlejší problém, protože jeho prádelna přestala odebírat prací prášky, chemii i nové stroje. „Takže se to zkrátka dotkne i našich dodavatelů,“ zdůraznil.
Kdyby vláda prádelny zavřela, dosáhly by na podpůrné programy pro podnikatele, což se nestalo. Řešením by podle Blažka bylo, aby stát připravil kompenzace pro firmy, jejichž provozovny zůstaly otevřené, ale mají více než poloviční ztráty obratu.
„Nám i jiným dodavatelům klesly tržby o 80 až 90 %, ale nejsme oficiálně zavření, tak nemáme na pomoc nárok. Přitom jsme nařízeními vlády dotčeni dost fatálně,“ shrnuje Blažek. „Chtěli bychom o celé situaci jednat s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (za ANO), ale vše se neúměrně protahuje, požadavky na podklady, které pan ministr vznesl, byly za nás dodány včas a termín je v nedohlednu,“ dodává Blažek.