Na jednoho živnostníka je to nějak moc smůly. Jiří Zapletal už téměř třicet let provozuje hospodu Loděnice u řeky Opavy mezi Ostravou a Hlučínem. „V noci na čtvrtek se ale Opava změnila v Dunaj, přesně tak širokou řeku mají v Bratislavě,“ ukazuje hospodský k mohutnému rozvodněnému toku. Zahrádka oblíbené výletní restaurace se proměnila v bazén a terasy ve skokanské můstky. „Napřed koronavir, teď povodeň, je toho nějako moc,“ povzdychne si Zapletal.
Ve čtvrtek po poledni se výletní restaurací Loděnice valí neuvěřitelných 244 tisíc litrů vody za jedinou sekundu (244 m³/s), ještě v neděli to přitom bylo pouhých 22 tisíc litrů vody za sekundu. Z líné slezské řeky je najednou veletok, který se rozlévá do polí a luk a leckde má až půlkilometrovou šířku. „Nejvíc vody jsem tu měl při velké povodni v červenci 1997, hladina sahala až po krk, tedy po záchodová okénka,“ ukazuje hospodský Jiří Zapletal. Všechny zdejší povodně si pečlivě zaznamenává.
Když zaútočí COVID-19 i velká voda
Přívaly vod hospodu Loděnice zaplavily ještě v letech 2002, 2009, 2010 a nyní v noci na 15. říjen 2020. „Naštěstí to není taková katastrofa, že bych musel hospodu stavět znova. Ale když dohromady spočítám, jaké škody mi teď udělá voda a jaké koronavir, tak to bude jeden z nejhorších roků, jaký jsem zažil jako podnikatel,“ porovnává Zapletal. Oblíbenou restauraci u řeky provozuje už téměř tři desítky let.
Řeka Opava odvádí vodu z Nízkého i Hrubého Jeseníku, kde tento týden vytrvale prší a ve vyšších polohách i hustě sněží. Za městem Opavou se pak tok valí širokým údolím směrem na Ostravu, kde se řeka spojí s Odrou a masy vody zamíří k Baltu. Když ovšem v Jeseníkách pořádně zaprší, na dolním toku se dějí věci. Částečně zaplaveny jsou nyní třeba obce Držkovice, Kravaře, Dolní Benešov či Kozmice, hospoda Loděnice stojí v katastru vesnice Děhylov.
Záplavy u výdejního okna
Letní altán, slunečníky, dětské hřiště, terasy, to vše je pod vodou. Řeka Opava tu má náhle stav skoro 400 centimetrů, ve slunečních dnech to bývá jen 150. Částečně zatopenou hospodu si přichází prohlédnout i štamgasti, pro které hospodský Jiří Zapletal otevřel výdejní okénko. Stavba stojí ve svahu, takže horní část podniku zatím povodeň neohrožuje. „Striktně dodržuji zákon a prodávám jen nealkoholické nápoje,“ vysvětluje poctivý živnostník. V mnoha podnicích v nedaleké Ostravě se přitom přes okénko prodává i pivo či štamprle kořalky, nová opatření totiž prodej alkoholu nezakazují, jen ho zákazníci nesmějí konzumovat na veřejnosti.
Majitel Loděnice přísná epidemiologická opatření respektuje. „Morálně s těmi nařízeními souhlasím. Nechci, aby mi tady u okénka sedělo dvacet lidí a popíjeli pivo a rum, což vždycky skončí poplácáváním se a objímáním.“ Podnikatel doufá, že striktním dodržováním nařízení lze nemoc COVID-19 přece oslabit, a tím pádem se v horizontu měsíce až dvou dočká opětovného otevření hospod.
Zároveň si však myslí, že zahrádky venkovských podniků vláda nemusela zavírat. „Noční bary bych zavřel, ale jaký je rozdíl v tom, když si někdo vezme na procházku pivo a svačinu, anebo když si občerstvení koupí u mě a sedne si s patřičným odstupem na zahrádku?“
Povodeň desetiletí
Pípy v Loděnici naposled roztočili v úterý odpoledne. Ve středu už majitel otevřel jen nealkoholické okénko, načež v noci přišla povodeň desetiletí. „Na jednoho je toho docela dost,“ povzdechne si hospodský. A to si u řeky postavil i dům, v němž trvale žije. „V okolí už je pár domků a chatek vyplavených, já jsem naštěstí při stavbě počítal s velkou vodou, takže zatím mám řeku jen na prahu.“
Petra Krupová pracuje v Loděnici jako provozní. „Místo čepování piva a počítání tržeb teď budu uklízet zaplavenou hospodu. To pár týdnů potrvá, než to tady dáme zase do kupy,“ odhaduje. A doufá, že ji majitel podniku nepropustí kvůli nouzovému stavu. Jiří Zapletal se ale dušuje, že výpověď nechystá.
„Už jednou jsem využil vládní program Antivirus, který nabízí náhradu mzdy pro zaměstnance ve vládou uzavřených podnicích. Teď doufám, že to bude podobné,“ říká majitel vyplaveného podniku. A podívá se s obavami k nebi. Zdá se, že se ten nahoře dost zlobí. Na čtvrtek jsou v kraji ohlášeny další prudké deště a na Ostravsku i Opavsku také rychle stoupá počet obětí zákeřné infekce.
Zatopená hranice mezi Německem a Rakouskem
A ještě trocha dějepisu. Řeka Opava se v údolích mezi Opavou a Ostravou nekontrolovatelně rozlévá od středečního večera. Exotický rozměr zdejším záplavám dávají starousedlíci, kteří připomínají, že řeka v těchto místech tvořila dlouhá léta hranici mezi Německým císařstvím a Rakouskem-Uherskem. Takzvané Hlučínsko totiž v letech 1742 až 1920 náleželo pod Berlín. „Za řekou bylo skoro dvě století Německo, my jsme byli císařáci, a na druhé straně řeky žili Prajzáci,“ vysvětluje učitel David Honěk, který rovněž patří ke štamgastům zatopené hospody Loděnice, která leží na „císařském“ břehu řeky Opavy.
